Kapitola 17. Morálka, rozum a víra

Předcházející část: Kapitola 16. Transcendence světa

KAPITOLA 17

Morálka, rozum a víra  

Úvod

Zatímco víra běžně čelila útokům v průběhu historických period, nyní dokonce rozum sám byl v podstatě snížen tak, aby se ve skutečnosti bránilo schopnosti lidské mysli testovat realitu. Záměna pravdy a lži a dobra a zla je drze prováděna světovými politickými představiteli, a stejně tak převládajícím akademickým světem (např. etický a morální relativismus a postmoderní dekonstructionismus).

Pokus o náhradu Božství narcismem

Navzdory všem výše uvedeným skutečnostem zůstává morálka sekulárním pravidlem pro chování a více než padesát procent americké populace se drží základních morálních principů (Gallup výzkum, květen 2006). Nicméně ve stejnou dobu více než osmdesát procent lidí věří, že je aktuální morální úpadek.

Náhrada emocí za realitu

Na mapě vědomí úrovně pod 200 označují nepravdu a negativní pocity. Kalibrační hladiny 200 a výše znamenají progresivní úrovně pravdy a pozitivní emoce. V hladině 400 je pravda znovu odhalena jako logika a rozum, které mají přednost před pocity.

Dětství je ovládáno pocity a jen při zralosti jsou podřízeny realitě rozumu. Nakonec jsou integrovány, přičemž se člověk cítí dobře, když je rozumný a realistický. Negativní pocity jsou primárně podřízeny, a pouze pozitivním emocím je povoleno převzít plnou vládu. Pocity pod hladinou 200 jsou narcistické a zvířecí a jsou orientovány na činnost ega. Egocentrické pocity jsou často racionalizovány a omlouvány (jako jen lidské), avšak nejsou chvályhodné. Nezmírňovaná emocionalita je vnímána jako infantilní a nevhodná pro veřejný život nebo závažný diskurs.

Tradiční pokyny

Zatímco luciferské energie pyšně usilují o moc a vládu, satanské energie stimulují sexuální zotročování, znesvěcení, sadismus, násilí, poskvrnění, války a ničení. Obě tyto energie využívají pokušení a svádění a jsou chytře skrývané v rouše beránčím, dokonce jdou tak daleko, že si nárokují Boží povolení (což není neobvyklé u duševně nemocných, jako je tomu u známého vraha, Samova syna /David Berkowitz/).

Oba tyto vlivy jsou samozřejmě názorně demonstrovány a propagovány v současné společnosti a jejich dopad byl značně zesílen a umocněn médii. Oba tyto proudy jsou idealizovány světovými vůdci a charismatickými celebritami. Všechny destruktivní trendy jsou zaměřeny na lidskou důvěřivost a slabosti v důsledku přitažlivosti narcistického jádra samotného ega, z něhož tyto trendy vznikají a mají tendenci se posilovat.

V náboženské historii můžeme vidět srážku energií, které vidí Boha jako konečného nepřítele a proto se snaží srazit dolů náboženské pravdy nebo předefinovat Boha v satanských obrazech a konceptech.

Všimněte si velkého pádu křesťanství po koncilu v Nicaea (z úrovně nad 900 dolů do 400+). Významné v tomto pádu je například zahrnutí knihy Zjevení (Apokalypsa, úroveň 70) do Nového Zákona (který kalibruje na úrovni 800 bez knihy Zjevení).

Sem také patří sexuální svádění, touha mít status, publicitu a peníze, a náchylnost k inflaci duchovního ega a touha mít mnoho následovníků. (Takoví padlí vůdci tak činí proto, že jejich vlastní učitelé nebyli varováni před nebezpečím a je nevarovali.)

Toto bylo široce prokázáno ve druhé světové válce, kdy dokonce armády neměly v nenávisti nepřítele, a bylo zjištěno, že jak nacisté, tak i japonští imperialisté jednali z poslušnosti k ideologické indoktrinaci a pod nátlakem. Vojáci si dokonce potřásli rukama a zasalutovali navzájem v případě statečnosti a někteří se dokonce stali celoživotními přáteli bývalého nepřítele. Obávali jsme se sebevražedných pilotů kamikadze, ale neuměli jsme je nenávidět, protože oni prostě dělali svou povinnost.

[1].

Zabezpečení a obrany

Duchovní podvádění už nyní opravdu není možné stejně jako klamavý beránčí převlek. V podstatě to, co je čisté, pravdivé a svaté kalibruje jako takové, a falše mohou být odhaleny dokonce skrze paži nevinného dítěte (Power vs. Force video, Hawkins, 1995).

[1] Proces, kterým se člověk stává obětí trestného činu, se nazývá viktimizace.

Následující část: Kapitola 18. Narcismus: Uctívání ega