Kapitola 19. Cvičení

Předcházející část: Kapitola 18. Narcismus: Uctívání ega

KAPITOLA 19

Cvičení

Úvod

Záměrem všech předchozích spisů a přednášek bylo poskytnout prostředky pro pragmatické, praktické, subjektivní uplatnění principů a objevů pro evoluci vědomí směrem k osvícení a k objevu duchovní pravdy. Všechny předešlé práce byly věnovány Bohu a subjektivnímu objevu Božství jako konečné reality a zdroje života a existence.

Na základě porozumění vědomí se cesta vynoří, přičemž duchovní evoluce je usnadněna, a duchovní pravda, minulá i přítomná, může být snadno ověřena. To znamená, že duchovní student nebo nábožensky oddaný člověk dneška je zvýhodněn mnohem více než ti, kteří se v historii mohli spoléhat pouze na pověsti a zprávy z doslechu, nebo na kulturní potvrzení jako ověření.

Bez kompasu vznikly v průběhu dějin chyby jako důsledek omezení evoluce lidského vědomí. Taková chyba již není pravděpodobná, protože nyní je k dispozici prostředek, jak zjistit pravdu o jakékoliv výuce, učiteli a o náboženské nebo duchovní tradici. Jádrem hodnoty kalibračního výzkumu vědomí je, že odlišuje vzhled od podstaty a pravdu od klamu (iluze).

Historické posouzení: rekapitulace

Studování a vyšetřování duchovních a náboženských realit a pravd má, samo o sobě, pragmatickou hodnotu. Metoda vyšetřování otevřela a zpřístupnila oblasti informací, které nikdy předtím nebyly přístupné lidské mysli. Jádrem klinického výzkumu bylo, že fyziologické odpovědi byly stanovené úrovní vědomí a pravdivostí podstaty, a ne vnějším projevem zkoumaného tématu. (Nedávný výzkum také současně potvrzují pupilární /zornice/ odpovědi. [Davis, 2007]). Bylo zjištěno, že pokročilejší duchovní studenti nezeslábli v reakci na negativní podněty (např. zářivky, pesticidy a umělá sladidla). Toto zjištění vedlo k protokolu, podle kterého byly naivní subjekty testovány před zahájením formálního duchovního studia (kniha /workbook/  Kurz zázraků) a poté byly periodicky znovu testovány. Bylo zjištěno, že testované osoby se staly imunní vůči negativním podnětům po dobu asi tří měsíců po dokončení kurzu. (K témuž dochází u každého integrovaného kurzu duchovního studia).

Ukázalo se, že fyziologické reakce na test byly podmíněny převažující úrovní vědomí. S cílem dokumentovat reakce byla zpočátku použita matematická stupnice vědomí od 1 do 1000, ale brzy se ukázalo, že je nepraktická, protože čísla rostla rychlým tempem. Proto byla použita exponenciální stupnice, která byla lépe schopná zaznamenat relativní sílu energie postupujícího vědomí. Stupnice od 1 do 1000, která zahrnovala všechny úrovně možností a veškerý život, byla pragmaticky užitečná v tom, že zahrnuje všechny možnosti.

Stanovení nejvyšší úrovně vědomí (1000) bylo důsledkem kalibrace největších světových avatarů, a sice Ježíše Krista, Buddhy, Krishny a Zoroastera. Pak přišel zásadní objev, že úrovně vědomí pod 200 označují lži, a úrovně od 200 výše znamenají progresivní úrovně pravdy. Toto vymezení také rozlišuje mezi kvalitami síly (méně než 200) a mocí (více než 200).

Příštích třicet let bylo věnováno neustálému výzkumu všech oblastí lidského života, s důrazem na náročné úrovně pravdy a duchovní realitu. Tedy existuje subjektivní potvrzení zkušeností z klinického výzkumu, který objevil ověřitelné spektrum a paradigma reality, která koreluje s úrovněmi vědomí, jakož i se zkušenostmi z lidské historie, včetně velmi pokročilých duchovních stavů osvícených mudrců.

Výzkum vědomí byl v průběhu následujících desetiletí aplikován na téměř každý aspekt života a napomohl objevům, které prováděly četné nezávislé výzkumné a studijní skupiny po celém světě. Zpětná vazba stimulovala výzkum téměř každého aspektu existence v průběhu velkých časových období, a dokonce i mimo iluzi času samotného. Tak byl objeven princip, že všechny pravdy platí pouze v určitém kontextu. Poprvé v lidské historii se objevila metodika zjišťování ověřitelné pravdy.

Protože konečný kontext je nekonečné pole vědomí mimo čas nebo místo, oblasti otevřené pro investigaci byly neomezené. Výsledky (popsané v Pravda vs.klam) se pohybují od zdánlivě všedních k nejpokročilejším úrovním duchovního uvědomění a k samotnému osvícení. Že pravda mohla být identifikována, ověřena a autentizována, ukazuje objev nové faktografie, která je k dispozici lidstvu, jehož úroveň vědomí stoupla nad hladinu 200 k úrovni 204 koncem osmdesátých let dvacátého století. Tento kritický krok znamená otevření nové éry lidské evoluce, tedy vznik Homo spiritus (viz I: Reality and Subjectivity ).

Tak může být zjištěna pravda v několika sekundách, ale i také přesný stupeň pravdy, o čemkoli kdekoli mimo čas a prostor. Naštěstí během stejného desetiletí, ve kterém vznikla metodika výzkumu vědomí, se objevila kvantová mechanika a kvantová fyzika, která rovněž poskytla rozšířené paradigma vesmíru. Klíčový pro tyto objevy byl Heisenbergův princip neurčitosti, takže vědomí samotné se stalo hraniční mezí mezi lineární a nelineární dimenzí, a tudíž mezi rozumem a vírou.

Studijní obor

Výzkumem vědomí je potvrzeno, že pouze čtení zveřejněných materiálů v této sérii nebo poslech přednášek o výsledcích výzkumu vědomí, vede k měřitelnému pokroku v úrovni vědomí jednotlivce a tedy i k duchovnímu pokroku. Klíčové informace, samy o sobě, jsou zřejmě transformační, protože dávají do souvislostí zkušenosti a porozumění, což vede k expanzi paradigmatu, kterým je transformován význam jako důsledek recontextualizace, a ne lineárního zpracování.

Byla účelná posloupnost v obsahu série vydaných knih, počínaje Qualitative and Quantitative Analysis a Calibration of the Levels of Human Consciousness (1995), Power vs. Force (1995), The Eye of the I (2001), I: Reality and Subjectivity (2003), následované Truth vs. Falsehood (2005), Transcending the Levels of Consciousness (2006), a Discovery of the Presence of God (2007).

Objasnění obsahu výše uvedeného materiálu je poskytováno v mnoha přednáškových cyklech, které jsou k dispozici také na CD a DVD. Obsah neformálních satsang workshopů je také k dispozici na CD.

Praktická aplikace

Většina lidí už má nějakou náboženskou či duchovní orientaci důsledkem kulturních či rodinných životních stylů. V rámci jejich tradic existují univerzální pravdy, které lze nyní snadno potvrdit. Navíc kniha Pravda vs. klam poskytuje kalibrované potvrzení zdrojů duchovní pravdy a seznamy integrovaných učitelů a učení.

Tradiční duchovní cesta vede přes vzdělání a studium integrovaných duchovních materiálů, které vznikly přirozenou přitažlivostí různých principů a učení. Modlitbou a záměrem je vědomí dále posilováno, takže dochází k postupnému odhalení úrovní pravdy souhlasně s převažující progresivní úrovní vědomí. Proto je důležité nemíchat úrovně vědomí, jak to mohou vytvářet zdánlivé nejasnosti. Je lepší pokládat všechny informace za prozatímní a provizorní dokud se fyziologie mozku neposune s rozvojem vědomí, což usnadňuje porozumění.

Nepříjemné události nebo okolnosti se mohou proměnit na dobro svým neviditelným karmickým přínosem. To může nastat za předpokladu, že představují snížení karmického dluhu. Důsledkem toho je dobré pravidlo odpustit sám sobě za všech okolností a přitom předpokládat a připomenout si, že člověk byl spíše pachatel než jen obětí. Když to člověk plně pochopí, lidský život je viděn jako optimální přínos pro vývoj vědomí jednotlivce, stejně jako pro celé lidstvo.

Duchovní energie nebo kundalini vzniká jako důsledek duchovního zasvěcení, oddanosti a duchovní evoluce. Je dobře přijmout fakt, že člověk je více přitahován vlastním duchovním osudem, spíše než aby byl poháněn příčinami minulosti. To znamená, že duchovní student reaguje na vnitřní volání, které je pod taktovkou Já, které přitahuje studenta do jeho budoucího osudu.

Duchovní evoluce je celoživotní závazek a způsob života, kdy celý svět a všechny zkušenosti podléhají duchovnímu záměru. Neexistuje žádné větší volání než volba být Božím služebníkem. S duchovním pokrokem je každý přírůstek stejně důležitý (analogicky k tomu se odstraněním jediné cihly zřítí celá stěna) a zdánlivě nemožné se stává možným.

Je užitečné mít na paměti, že ego a lidský fyzický život jsou dočasné, a osud duše je mimo čas. Tak člověk činí rozhodnutí, kterými se vzdává menšího pro větší. Navzdory protestům příbuzných, přátel, či obchodních partnerů má většina lidí intuici, co to znamená reagovat na vyšší volání.

Duchovní životní styl

To je oblast, na kterou se mnozí studenti často dotazují a v níž mají nejistotu. Duchovní závazek otevírá celou řadu alternativních možností, jako jsou:

  1. Zřeknutí se světa a připojení se k duchovní komunitě, ášramu, nebo mít bydliště v retreat centru. Tyto organizace jsou obvykle spojené s nějakým konkrétním náboženstvím nebo s formální duchovní organizací, a některé z nich mohou dokonce vyžadovat přijetí slibů nebo účast v některých formách iniciačních obřadů. Jiné jsou formální náboženské řády, které následují církevní nauku a tím mohou mít fyzické požadavky, které potvrzují závazek.

Některá retreat centra zdůrazňují osamělý ústup a meditace, a k tomu období půstu nebo jiné smyslové odříkání. Další formální organizace dávají důraz na skupinové duchovní aktivity, včetně práce, workshipů, četby, dialogů a skupinové sdílení. Majetky jsou omezeny na minimální náležitosti a často je majetek darován skupině. Člověk se musí zřící veškerého pozemského majetku a závazků a návštěvy jsou často omezeny.

Možná omezení náboženských skupin mají co do činění s náboženskými doktrínami. Existuje také pokušení výjimečnosti pro duchovní ego, jak ilustrují ostříhané vlasy, hábit a podobně.

Stejně jako u každého duchovního snažení je důležité kalibrovat úroveň vědomí skupiny či organizace, stejně jako její doktrínu a formální postupy.

  1. Retreat centra nabízejí krátkodobé výhody a jsou často sponzorované organizacemi nebo mají retreat vůdce, to vše by mělo být kalibrované.
  2. Ve skutečnosti v mnoha ohledech nejvíce příznivý a prospěšný přístup jsou duchovní cvičení v běžném životě. (Toto tvrzení kalibruje jako pravdivé.) Je běžně pozorováno, že je jedna věc být čistý a svatý v izolovaném prostředí, na bezpečném místě, ale jiná věc je být i nadále odhodlán ve světě nekonečných pokušení a konfrontací.

Typická rutina v každodenním životě se skládá z formálního sezení v meditaci ráno a opět ve večerních hodinách. Ty mohou trvat od dvaceti nebo třiceti minut na začátku a prodlužují se na hodinu nebo více. Ačkoli krátká mantra nebo chorál můžou pomoci nastavit náladu, nestačí samy o sobě, a pokud jsou přehnané, můžou vést k tomu, co je ve skutečnosti pouze změněný stav vědomí. To platí i pro takové ozdoby jako zvony, zvonkohra, hudba, kadidla, speciální vlajky, oleje, svíčky a podobné smyslové vymoženosti.

Je prospěšné si zvolit denní duchovní lekci nebo koncept, který slouží jako ohnisko pro rozjímání. Je to způsob, jak dát do souvislosti celý den a jeho zážitky. Například si člověk může vybrat Denní modlitbu jednoty (Unitys Daily Prayer, lekci z Kurzu zázraků, krok z dvanácti krokového programu, žalm, nebo základní duchovní premisu, jako je kapitulace, pokora, nebo vzdání se touhy po ovládání nebo po zisku. Když se to provádí opakovaně v průběhu času, začlení se to do pozornosti a do vlastní osobnosti a člověk se automaticky stává benevolentní, milující veškerý život ve všech jeho projevech, a získává povědomí o dokonalosti a kráse každého okamžiku.

Díky začlenění do běžného života může duchovní praxe přetrvávat formou kontinuálního odevzdání vůle, z čehož pak bez námahy vyplyne autonomní svědectví a pozorování. Člověk zjistí, že tyto schopnosti jsou vlastnosti vědomí a nejsou osobní.

  1. Finální krok

    S transcendencí iluze oddělenosti individuálního osobního já se vynoří zář a Jednota Já, kdy je všechen život, ať už označován jako subjektivní nebo objektivní, dán do kontextu Jednoty (Oneness).

    Následky

    Fyzické vtělení může nebo nemůže pokračovat, protože podstatou velmi pokročilých stavů vědomí a duchovního rozvoje je povědomí o povolení k odchodu z tělesnosti (úroveň 600). To, zda i nadále člověk zůstane v těle, již není důsledek osobní vůle. V praxi vysoké stavy vědomí vyžadují opuštění běžného světa. To může vést k řadě let strávených v samotě a přizpůsobování se novému stavu a podmínkám, které nahrazují bývalý pocit osobní identity s jeho dualistickou vírou v kauzalitu a oddělenost, kdy se osobní já považuje za příčinného původce.

    Mimo lineární já nexistuje žádný předpis zda následovat realitu nelineární neduality Já, které nemá světské motivy nebo cíle. Mohou se odvíjet aktivity, které nejsou považovány za významné, nebo účelné nebo mající hodnotu, jsou nevýznamné, protože neexistuje osobní motivace. Vše je podřízeno, slouží a je důsledkem Božství (Divine Ordinance of Divinity) a vůli Boží.

    Tak vzniká zvolání „Gloria in Excelsis Deo!“

     

    Diskuse:

    Otázka: Navrhované studijní osnovy jsou striktní, když jsou zbavené apelování na charakteristické náboženské a mystické pasáže.

     

    Otázka: Některá tvrzení ve vašich spisech se přesně neshodují s klasickým buddhismem.

    Otázka: Vaše popisy pokročilých duchovních stavů jsou ve třetí osobě. Proč tomu tak je?

    Otázka: Jaký by měl být celkový kontext duchovního snažení?

    Odpověď: Nesobecké služby z lásky ke všem tvorům a stvoření. Úsilí o osvícení slouží Bohu a bližním. Být pozorný a naladit se na vrozenou krásu všeho, co existuje. Vidět kouzlo a originálnost dokonce i toho, co svět považuje za staré, ubité a ošklivé.

    Otázka: Jak je možné usnadnit pokrok?

    Odpověď: To je přirozená zvědavost. Volby mají za následek sklony, které se stanou navyklým obsahem pozornosti mysli. V každém okamžiku existují všechny potřebné prvky pro realizaci. Podívejte se na podstatu a ne jen na vzhled. Všechno je ideální, pokud to vidíme, jak to ve skutečnosti je.

     

    kapitole 18 knihy Překonávání úrovní vědomí (Transcending the Levels of Consciousness). Prázdnota je důsledkem negace lásky jako Reality kvůli záměně podmíněné lásky (připoutanost), která je aspektem ega, s Božskou láskou, která je vnitřní kvalitou Boha.

    Za nelineární zdánlivou nicotou je Allness (všechno), které je odhaleno jako Božství nekonečné lásky, silné, jemné a neodolatelné, jako vyzařování podstaty veškeré existence. Je hluboké, nezaměnitelné, samozřejmé a všezahrnující.

    Otázka: Jaký je svět potom?

    Odpověď: Esence božství zazáří jako Radiance z dokonalosti veškerého stvoření jako kvalita její existence. Jevy nepřetržitě autonomně vznikají mimo čas, příčinné souvislosti, nebo dokonce sekvence. Potencialita se odvíjí jako realizace jevů.

    Gloria in Excelsis Deo!

    (sláva Bohu na Výsostech)

    Následující část: Kapitola 20. Kalibrace úrovní pravdy jednotlivých kapitol