Kapitola 7. Co je skutečné?
Předcházející část: Kapitola 6. Sociální realita a úrovně pravdy
KAPITOLA 7
Vzhledem k tomu, že následky systémů víry a z toho vyplývajícího emocionálního chování jsou rozhodující pro štěstí, úspěch a i přežití, je zřejmé, že je výhodné analyzovat základní zapojené procesy. Vzhledem k tomu, že jsou velmi zásadní, pochopení jejich mechanismů má značný význam.
Snadno pozorovatelný fakt může být objeven tím, že mysl funguje na základě domněnek, které jsou zároveň spojeny s emocemi a zařazeny podle priorit. Ty poskytují prozatímní modely pro víru a jednání, stejně jako dohoda nebo nesouhlas. Následující zpracování pak může mít za následek buď pochybnosti nebo jistotu, a tím i oslabení nebo posílení osobní i skupinové identifikace a loajality a závazků.
Realita jako interpretace
Schopnost rozeznat realitu
kapitole 4 .
Podstatou základní konstrukce lidského ega je vnitřní nevinnost v tom, že věří v realitu nebo pravdě svých vlastních programů a není si vědomo toho, že mu chybí vnitřní schopnost pro vlastní korekci. Důvodem pro tuto neschopnost ega pro ověřování je, že jeho data jsou omezena pouze na systémy vnitřního zpracování. Vnitřní mechanismy ega postrádají jakýkoli externí nezávislý zdroj ověření.
Lidská mysl je jako loď na moři, která není schopná opravit svúj směr bez kompasu nebo externího referenčního zdroje, jako jsou například hvězdy. Je důležité si uvědomit, že systém je opravitelný pouze pokud má přístup k externímu referenčnímu bodu (např. globální polohový systém), který tedy slouží jako absolutní, a podle kterého se všechna ostatní data porovnávají. (Absolutismus kalibruje na úrovni 650, a Absolutno samotné kalibruje na úrovni 1000).
Obsah versus kontext
Kapacita pro pozorování a jeho správná interpretace je vlastně funkce vyplývající z úrovně vědomí a odpovídající funkce mozku. Tyto faktory jsou zase ovlivněny záměrem a motivací. Ty se mohou pohybovat v rozsahu od objektivního vybraného vyškoleného důvtipu a odborné znalosti k identifikaci esence, až k emotivnímu, zkreslenému a zpolitizovanému, úmyslnému falšování (vnímání) a rétorice (úroveň180).
Realita jako společenský produkt
Progresivní povaha pravdy a reality
Zpracování informací je evoluční a ukazuje se jako postupně progresivní na vývojové časové ose. Potvrzení předpokládaných faktů může trvat desítky až stovky let a vyžaduje editaci mnoha získaných a analyzovaných informací. S objevem větších znalostí se mění jejich význam stejně jako kritéria pro platnost. Všechny oblasti lidského poznání se v průběhu doby mění, a dokonce i výklad historie samotné je předmětem revize na základě nových objevů a metodik. Všechny víry a informace jsou orientační, takže dokonce i když se skutečnosti nemění, jejich význam podléhá změnám v čase.
Dalo by se říci, že pravda a realita jsou rovnocenné a platnost této ekvivalence je nyní možné ověřit odkazem na kalibrovaný rozsah úrovní pravdy, které jsou objektivní, neosobní a nezávislé na stanovisku pozorovatele. Opět platí, že je důležité si uvědomit, že prohlášení o údajné pravdě vyžaduje specifikaci kontextu.
Až do příchodu kvantové mechaniky se předpokládalo, že Newtonovy popisy fyzikálního vesmíru byly kompletní a finální. Vznik kvantové fyziky, nelineární dynamiky, kvantové teorie a další pokroky vědy ukázaly, že předchozí domněnky musely být přezkoumány. Ačkoli došlo ke změně v porozumění, základní realita vědeckých údajů byla jen zřídka zpochybněna. Ne tak duchovní realita, která se zabývá nefyzickým paradigmatem.
Duchovní reality nejsou konkrétní nebo ohraničené, ani nejsou lineární nebo adekvátně popsatelné, týkají se spíše kontextu než obsahu. Duchovní sféry jsou empiricky subjektivní, koncepčně kontextuální a nelineární. Jsou popisovány jako nevyslovitelné, náboženské, éterické, prvotní, nebeské, věčné, nadčasové, všemocné, vševědoucí, všudypřítomné a Božské (podle Jamese v The Varieties of Relligious Experience). To je také oblast neznámých karmických sklonů, stejně jako nebeské říše a božství.
Nelineární větší realita byla popsána v průběhu tisíciletí velkými avatary, svatými, osvícenými mudrci a duchovními génii, kteří se společně dohodli na zkušenostní, potvrditelné realitě. Tyto skutečnosti se začínají objevovat na kalibrované úrovni vědomí 200+ a pak postupují do silnějších subjektivních stavů na úrovních 500+ až k úrovni 600, pak až 1000, tedy úrovní Osvícení.
Velcí duchovní učitelé v průběhu doby vyučovali procesům, kterými mohly být duchovní skutečnosti subjektivně a zkušenostně potvrzeny. Tyto skutečnosti je možno ověřit klinicky metodou výzkumem a kalibrací vědomí, který umožní nový rozměr validace a zkoumání.
Duchovní realita vs. duchovní iluze
Vzhledem k tomu, že v historii neexistoval prostředek, jak odlišit pravdu od klamu, duchovní sféra obsahuje velké množství klamných informací, jakož i víru v to, co lze popsat jen jako duchovní fikce a fantazie. Níže uvedená tabulka to ukazuje. Následující údaje kalibrují jako falešné a jsou pod úrovní 200.
Fikce a mýty
Únos mimozemšťany
A Million Little Pieces (kniha Jamese Freye)
Apokalyptická proroctví
Kulty vodnáře
Area 51 konspirační teorie
Astrologická náboženství
Babádží
The Bible Code
Kniha Zjevení (Apokalypsa, Nový zákon)
Channeling
Kruhy v obilí
Křišťálové děti
Da Vinci Code, The (Šifra Mistra Leonarda)
Da Vinci Code Decoded (Da Vinci kód dekódován)
Věštění
DNA kód
Proroctví o konci času
Mimozemšťané
Duchové
Boží gen
Příchod páté dimenze
Jidášovo evangelium
Maitreya
Natural Healing (přírodní léčitelství)
Neg. Prayer -Healing Study (/studie o negativním vlivu modlitby na léčení/
Amer. Heart Journal, 04.06)
New Ageismus
Opus Dei Code
Protokoly učených sionských mudrců
Raeliáni
Reinkarnovat se jako nižší druhy
Reinkarnace Buddhy jako Ram Bahadur Banjan
Turínské plátno
The Snake Pit (kniha)
Temple Solar, řád hvězdných dětí
Transmediumship
UFO od mimozemšťanů
Kulty UFO
The Urantia Book
Historická analýza
Srovnatelně: humor, poezie a umění užívají podobné metaforické styly spolu s paradoxem pro zvýraznění abstraktních principů.
Historické náboženské texty, například ve Starém zákoně, tedy zahrnují kulturními mýty a příběhy, které nejsou doslovná potvrditelná fakta, ale zahrnují kulturní folklór. Jsou srovnatelné se symbolikou Santa Clause, který také doslova nelétá na střechu se soby, nebo neprochází dolů komínem, ale legenda představuje ducha Vánoc v konkrétním stylu, který je srozumitelný i pro mysl dítěte.
Ve Scopesově procesu byly alegorické příběhy z Bible ohniskem specifického útoku Clarence Darrowa takovým způsobem, že je srovnatelné napadat rozdíl mezi literou a duchem zákona, což je typické pro současné politické debaty o svobodě náboženského projevu v protikladu ke vnucenému náboženství.
Realita a význam
Rozdíl mezi doslovnou a abstraktní pravdou je subtilní a schopnost, která ve vývoji provází vyšší úrovně vědomí a je často označovaná jako stupeň propracovanosti. Alegorie je vyjádření poetickým způsobem a využívá symbolické obrazy a koncepty aby naznačila souvislosti a tím i význam. Například, i když drak nemusí být doslovnou skutečností, jeho symbolika je všeobecně uznávána a chápána v úrovni archetypu.
To znamená, že základem pro argument a konflikt je často samoúčelný artefakt (omyl) z chybné interpretace. Ten je často účelový a vede ke zbytečnému přehánění údajné důležitosti toho, co jsou vlastně nepodstatné detaily.
Souhrn
Zpracování významu pravdy a reality vyžaduje rozpoznání rozdílů abstraktních úrovní pravdy a nesměšování úrovní, jež často vedou k nesprávnému výkladu. Kvůli složitosti výše uvedeného procesu vzniklo v průběhu staletí obrovské množství literatury, která je věnována filozofii, teologii, ontologii a odvětví filozofie nazvané metafyzika a epistemologie. Například, jak víme, že víme?
Po mnoho století se většina lidstva spoléhala na autority, které dávaly odpovědi na to, co se zdálo být nekonečně složité a nejasné.
Kalibrační úroveň je důsledkem úrovně reality podstaty a tak přímo vyvrací postmoderní dekonstructionismus a relativismus, který předpokládá, že pouze vnímání a jeho jazykové vyjádření odpovídají skutečnosti. Takovými kejklířskými domněnkami je pochopení reality rozumem postupně vyhlazeno a sestupuje pod úroveň 200 (primitivismu).
Je třeba zdůraznit, že rozlišování reality od filozofického zkreslení a klamu není jen intelektuální a politický problém, ale je životně důležitý pro samotné přežití. Miliony lidí zemřely v průběhu staletí pro nedostatek schopnosti rozlišovat pravdu od propagovaného klamu, a děje se tak stejně každý den v dnešním světě. V dnešním atomovém věku může neschopnost identifikovat militantní omyl stát životy desítek milionů lidí.
kapitola 15, Pravda versus klam.) V současné době je politicky módní být „tolerantní“ ke klamu nebo k sociálně destruktivním regresivním trendům, ale cenou je ztráta síly a schopnost rozpoznat skutečného „vlka v rouše beránčím.“ Dalo by se říci, že je lepší být živý realista než mrtvý relativista.
Vykolejení rozumu a pravdy: vášeň
Testování reality a funkce mozku: duševní poruchy
Ve skutečnosti byla výsledkem rozšířená sociální katastrofa. Psychotičtí lidé se toulali po ulicích a přidávali se k trestné činnosti, čekala je chudoba, bezdomovectví, prostituce a bizarní trestné činy, včetně častého zabíjení spolužáků (jeden takový vrah kalibroval na úrovni 5), mučení a sexuální napadání dětí, a dokonce i pohřbívání zaživa.
Bez kompasu nemůže lidská společnost ani odlišit politický pokrok od sociální katastrofy.
Následující část: Kapitola 8. Kulturní premisy a pravda