Kapitola 4. vývoj vědomí - Dr. David R. Hawkins, Ph.D.

Předcházející část: Kapitola 3. pravda jako hádanka: výzva a zápas

KAPITOLA 4

Vývoj vědomí

V intelektuální historii se všeobecně předpokládalo, že mysl se svou kapacitou rozumu a symbolického myšlení je nezmenšitelný, základní charakteristický znak lidství. Často je citované, že to je právě schopnost myslet, která odlišuje člověka od zvířete. Po přezkoumání nicméně objevíme, že mysl ve skutečnosti není základem, ale epifenoménem (průvodní, druhotný jev) vědomí, s ohraničenou řadou užitečností a spolehlivostí.

Jelikož je mysl, jak lze snadno pozorovat, produktem vědomí, spíše než jeho substrátem (kalibruje jako pravda), pak to je základem pro porozumění detailní povahy vědomí a jeho původu, vývoje a potenciálu. Vědomí je výraz nebo kvalita esence života samotného (kalibruje jako pravda). A základní, ověřitelné sdělení o životě je, že to není zranitelný smrtelný subjekt, ale může jen měnit formu. Jako existují zákony o zachování energie, tak zákon o zachování života je téměř identický. Ten nemůže být zničený, ale může jen měnit formu (úroveň sdělení 1000). Je udivující, že lidstvo si není vědomé tohoto rozhodujícího porozumění. A pravděpodobný důvod je, že třebaže velcí mudrcové, avataři, a duchovně pokročilí učitelé po celou historii vydávali sdělení, že život je věčný, tato ohromná pravda byla rozškatulkovaná obyčejnou myslí, která převzala, že sdělení bylo omezeno na učení o duchovnu nebo na náboženství, než aby bylo hlavní pravdou. Tak bylo proto odvozeno, že se jedná o věc víry, než o fakt.

Další zřejmé vysvětlení pro tuto nevědomost je to, že průměrný člověk identifikuje život s tělem, a smrt je proto viděná v první řadě jako fyzický a proto terminální fenomén. Navzdory této zdánlivě hodnověrné víře se většina lidstva také obecně domnívala a věřila, že po fyzické smrti život ducha pokračuje s relativně zdravě pochopenými důsledky, pokud se týče jeho osudu.

Navzdory masivnímu hromadění znalostí, které člověk získal po staletí, nejistota stále dominuje ve všech filozofických a intelektuálních pojednáních a duchovní učení jsou považovaná více za systémy víry, než za dokazatelná fakta. Proto je důkladné vyšetřování této věci obecným zájmem lidstva, které se stále ptá na základní otázky: Kdo jsme? Odkud pocházíme? A kam jdeme?

Navzdory domnělé erudici a velkému intelektu filozofů minulosti, otázky stále zůstaly nezodpovězené, protože takové otázky nemohou být vůbec zodpovězené myslí. Ony mohou být rozkryté jen ponořením se do zdroje vědomí, bez kterého by mysl nemohla existovat a bez kterého by člověk dokonce ani nevěděl, že má mysl. Povaha vědomí samotného, jak vzniká, co to je, a jak funguje, se stává zjevnou až ze studia jeho vývoje.

Potencionalita (možnost) pobývá jako vzory (informace z inteligence) na poli vědomí a transformuje se do skutečnosti jako zjevení ve fenomenálním světě, když jsou pro to příznivé podmínky a jsou aktualizovány záměrem. Toto je usnadněno schopností neprojeveného stát se zjeveným z důvodu jeho všudypřítomnosti, všemohoucnosti a kvality klasicky označené jako vševědoucnost, tím je míněna veškerá prvotní Realita zahrnující všechno známé a poznatelné, protože to je zdroj, substrát, a kontext Veškeré Existence. Inteligence je kvalita vševědoucnosti, kterou se informace (to jest forma) stává známou a tím přenosnou.

Pro přežití a pozdější vývoj života je prvořadým požadavkem být správně navržen (mít vhodnou formu) pro přežití, které je jeho primární cíl nebo důsledek. Propagace vlastních zájmů a služba sobě byly prioritní požadavky pro každou primitivní formu života, aby přežila nebo uspěla. Dále, přežití formy života závisí na hromadění, organizaci, použití a začlenění čisté energie samotné. Energie je nezbytná pro život a musí být získána. Na vegetativní úrovni se fotosyntéza stala primárním mechanismem, který mohl být chemickými molekulami integrovaný a využitý. Mikroorganismy vyvinuly integrované systémy, které začlenily molekulové komponenty do životního prostředí. Přežití života záleželo na využití potřebného zdroje energie v jakékoliv formě, která byla k dispozici.

Vtisknutá informace ve formě zaznamenaných energetických frekvencí a vzorů je běžná v moderním světě jako analogové a digitální programové zdroje, zahrnující rádio, televizi, CD, DVD a tak dále. Tvorba sebe je zakódovaná informace přenesená do instrukce, jako je genetický kód. Analogický proces se vyskytuje v otiskování obrazů v digitálních fotoaparátech a v chemii a fyzice se používají elektromagnetické frekvence spektra, aby identifikovaly přítomnost specifické chemické vlastnosti pomocí elektrospektrometrů. Tak moderní mysl akceptuje, že existují neviditelné energetické vzory, které zahrnují nejen informaci, ale také dokonce specifické instrukce, které předcházejí a jsou zdrojem jejich objevení se jako fyzické struktury a formy pozorovatelné v Newtonově dimenzi.

Proto je charakteristické pro energetické pole vědomí jeho vrozený sklon k vývoji na stále vyšší úrovně, aby se mohl dát výraz pro nejvyšší možnosti. V určitém okamžiku při postupu pole vědomí nastává schopnost pro uvědomění, která zajišťuje prioritní substrát subjektivnosti a umožňuje zkušenost, myšlení, cítění a porozumění, což bylo považované za primární zvířecí stejně jako lidské schopnosti.

Demonstrace výše uvedené záležitosti odhaluje, že když kalibrujeme úroveň vědomí živočišné říše, vidíme progresívní postup vědomí v průběhu ohromných věků.

ŽIVOČIŠNÁ ŘÍŠE

Bakterie 1 Prvoci 2

Korýši 3 Hmyz 6

Pavouci 7 Obojživelníci 17

Ryba 20 Chobotnice 20

Žralok 24 Zmije 35

Varan komodský 40 Plazi 40

Draví savci hyena, lev, tygr 40 Had 45

Aligátor 45 Dinosaurus 60

Velryba 85 Delfín 95

Stěhovaví ptáci 105 Draví ptáci 105

Hlodavci 105 Nosorožci 105

Zpěvní ptáci 125 Holubice 145

Lední medvěd 160 Medvěd 160

Vodní buvol 175 Medvěd černý 180

Šakal, liška 185 Vlk 190

Hroch 190 Pekari páskovaný 195

Zvířata, která se pasou

Zebra, gazela, žirafa 200 Srnec 205

Bizon 205 Domácí vepř 205

Los 210 Dojnice 210

Ovce 210 Dobytek vypěstovaný 210

Slon 235 Zemědělský kůň 240

Ostatní

Kočky 240 Rodinná kočka 245

Závodní kůň 245 Psi 245

Rodinný pes 250 Opice 250

Gorila 275 Šimpanz 305

Výjimky

Kočka Oskar 250

Alex, cvičený African papoušek šedý 401

Koko (cvičená gorila) 405 Ptačí píseň 500

Kočičí předení 500 Psi vrtí ocasem 500

A jedinečným objevem je, že kočičí předení, ptačí píseň a psí vrtění ocasem kalibruje extrémně vysoko, výše než je úroveň velké části lidské populace. To, že domácí zvířátka jsou schopna interakce a vyzařovat lásku, ukazuje na další oblast pro další výzkum, aby se objevilo, proč tato milovaná zvířata jsou schopná lásky, tj. oni ukazují pokročilý vývoj srdeční čakry a mají léčebný hojivý účinek na lidi s různými druhy nemocí (Banda a Lightmark,2004).

O vývoji zvířecího vědomí víme, že v úrovni 200 nastává velká změna kvality, což značí objevení se býložravců, kteří nemusí jíst druhé, aby mohli přežít. Zvíře, které se pase, vrací do půdy hnojivo bohaté na dusík a tím udržuje život. Navíc rozšiřuje semena ve svém hnoji a tak podporuje rozšiřování rostlinstva.

Předehra toho, co se později rozvine jako láska a vývoj vědomí, se nejprve objeví v živočišné říši v primitivní formě jako ochrana vajec a mláďat. Toto se vyvíjí u vyšších zvířat do mateřského instinktu. Tak kritická úroveň vědomí v úrovni 200 demonstruje hlavní změnu kvality vědomí z výlučně obsluhování sebe za cenu životů jiných k více vlídné úrovni, starající se i o jiné a také se objevují rodinná pouta. Vznik skupinové loajality a sociálního skupinového chování sám o sobě druhotně umožňuje přežití. Nicméně skupinová loajalita a stádová formace také signalizuje sociální konflikty, se zápasy o nadvládu, stykovými obřady a teritoriální vládu, které všechny jsou běžné rovněž v lidské populaci.

Z rozvoje analýzy a výzkumné techniky vědomí se pak jeví, že lidské ego samotné je v první řadě produkt a pokračování přítomnosti jádra přežití zvířecího vývoje. To je nakonec reprezentované v základní konstrukci a fyziologii lidského mozku.

Při srovnání vývoje vědomí v živočišné říši a v lidské doméně, úroveň vědomí 200 znovu vytyčí hlavní kritickou změnu kvality. Úrovně pod 200 ukazují proměnlivé stupně emocionální egocentričnosti, ve které jsou práva druhých ignorována. Nad úrovní 200 se objevuje vlídná zdvořilost a starost o životy a práva jiných. V přítomném období lidského vývoje má 78 procent celkového množství lidské populace na planetě úroveň vědomí nižší než 200, takže nedostatek starostí o práva druhých je denně demonstrován, jak nám ohlašují sdělovací prostředky (Public Agenda Poll 2002) a odráží se to v mezinárodním barbarství. (V současné době v Americe má 49 procent z celkového obyvatelstva úroveň vědomí pod 200.)

Jak Freud objevil, vina zvířecí přirozenosti se u člověka stává potlačovanou a potom je promítána na jiné nebo na božstvo, které má údajně stejné charakterové defekty jako člověk. Historicky se člověk paradoxně bojí své vlastní projekce a míchá božství s potlačovanou temnou stránkou své vlastní přirozenosti. Ego se nerozpouští odsouzením nebo sebenenávistí, která jsou výrazem ega, ale vlídným a nemoralizujícím přijetím a soucitem, který pochází z porozumění jeho skutečné přirozenosti a původu.

Třebaže vina a lítost může mít jistou pragmatickou užitečnost pro krátkou dobu v lidském duchovním vývoji, ve výzkumu mapy vědomí je uvedeno, že vina, sebenenávist, výčitky, lítost, skleslost a všechny takové negativní postoje jsou pravou příčinou dna seznamu, zatímco odpuštění, láska, přijetí a radost jsou na vrcholu seznamu a vedou k osvícení. Chytrost ega a jeho oddanost přežití může být ceněná v tom, že velké segmenty lidstva, často s pomocí a z návodu temných výkladů náboženství, vedly masy, aby hledaly v dolních úrovních mapy vědomí, které zahrnují cesty k negativismu, spíše než k vrcholu mapy, která vede k uskutečnění pokročilého duchovního uvědomění, znalosti Božství, a neodsuzování reality, která tvoří základy veškeré existence a Stvoření.

Nedávný objev je hominid Homo floresiensis, velmi malý evoluční předek, který žil na indonéském ostrově Flores do doby přibližně před třinácti tisíci lety. Tito hominidi kompenzovali svůj malý mozek zvětšenou neuronovou složitostí a kalibrovali v úrovni 85.

Vývoj vědomí celkového lidstva byl zdánlivě pomalý. To nedosáhlo úrovně 90 do času narození Buddhy v roce přibližně 563 před Kristem. Zdá se, že se pak vývoj zrychlil tak, že v době narození Ježíše Krista úroveň vědomí celku lidstva dosáhla 100. Během každé doby bylo procento obyvatelstva, které kalibruje přes 200, dost malé. Přesto Védy ze starověké indické árijské kultury kalibrovaly ve vysoké úrovni 900, s Krišnou v úrovni 1000. Stejná úroveň byla demonstrovaná Ježíšem Kristem a Buddhou. Toto úroveň trvala přibližně dva tisíce let, nicméně celková úroveň vědomí lidstva se zvýšila z hladiny 100 k úrovni 205 koncem roku 1980, a potom znovu o další dva body v listopadu 2003, v době Harmonické shody, do současné aktuální úrovně 207.

Navíc ke sledovaným kalibrovaným úrovním vědomého života u zvířecích a lidských forem přes ohromná časová období, přibyl významný závěr, který je odvozený z kalibrovaných úrovní vědomí veškerého života na planetě Zemi v průběhu ohromných archeologických věků pravěku.

Úrovně vědomí archeologických ér

Období	Doba trvání (miliony let)	Formy života	Numerický životní standard
Čtvrtohory	1	Rozvoj a lidská dominance	212
Svrchní třetihory Dolní třetihory	60	Moderní zvířata a rychlý vývoj rostlin Moderní savci, hmyz a rostliny	112
Svrchní křída Spodní křída	60	Primitivní savci, poslední dinosauři Vývoj kvetoucích rostlin, prvních ptáků, prvních savců	84
Jura	35	Řada plazů, jehličnany	68
Trias	35	Vznik dinosaurů, sagovníkových rostlin, kostnaté ryby	62
Perm	25	Vzestup plazů. Moderní hmyz. Vymizení mnoha skupin rostlin a živočichů	45
Svrchní karbon (uhlí) Spodní karbon (uhlí)	85	První plazi, obojživelníci, primitivní hmyz, semenné kapradiny, doba rozkvětu, Megalodon	33
Devon	50	První obojživelníci, první suchozemští šneci. Primitivní suchozemské rostliny. Rozkvět ramenonožců. První stopy suchozemského života	27
Silur	40	Škorpioni, první dvojdyšné ryby. Rozšíření korálových útesů	17
Ordovik	90		12
Kambrium	100	První ryby	8
Proterozoik		Elementární	2
Archeozoikum	Nad 1300	Řasy, lišejníky, bakterie	1
Věk nejstarších skal je stanoven na 1,85 miliardy let

Z výše uvedeného odvozujeme další důkaz na podporu tvrzení, že vědomí se vyvíjelo postupně a progresivně a že tento vzestup vědomí je kvalita vrozená vědomí samotnému.

Vývoj lidského vědomí

Procento uplynulého času.

Z výše uvedeného by mohla být odvozena zdánlivě rozumná pravděpodobnost, že vědomí se bude stále vyvíjet, protože to je jeho povaha, a budoucnost lidstva může být realisticky viděná jako optimistická. Tento postup také naznačuje, že vědomí hledá cestu návratu ke svému vlastnímu zdroji (kalibruje jako pravda). Duchovně pokročilí členové lidské rasy opětovně ohlašovali po celou historii, že vědomí může a dělá úspěšný návrat do svého vlastního zdroje (podívej se na kapitolu 8). Konečné úrovně postupu vědomí mohou být studované a plně rozpoznané mudrci, svatými a vysoce osvícenými bytostmi, které představují nejpokročilejší úrovně vývoje vědomí v lidské doméně.

Mapa vědomí v první řadě popisuje úrovně vědomí až do hladiny 600, protože tyto zahrnují přes 99 procent lidstva. Třebaže v historii existoval jen malý počet velkých mudrců s extrémně vysokou úrovní vědomí, vždy znovu potvrzovali evoluční kvalitu vědomí a jeho konečný postup v lidské úrovni.

Jak bude popsáno později, vývoj vědomí nad úroveň 200 má za následek změnu v mozkové fyziologii, stejně jako ve vývoji éterického mozku, který je nehmotný a je výhradně složený z energetických vzorů. Vyšší frekvence pokročilejšího vědomí překročí odezvové schopnosti fyzičnosti Newtonova paradigmatu a protoplazmatického mozku. Ony místo toho vyžadují čistě energetické tělo (duchovní, éterické, duše), schopné odpovědi na velice vysokofrekvenční vibrační energetické pole (analogické ke kapacitě a schopnosti počítačového čipu versus elektronka). Protože se výzkum věnoval výhradně mozkové fyziologii a chemii, tím jak je interpretovaný pokročilou teoretickou fyzikou a matematikou, je omezený, a všechny takové akademické konference o jednání s předmětem kalibrují v nízké úrovni do poloviny hladiny 400.

Proces duchovní informace vyžaduje nehmotné vozidlo a mozek je pak pochopený jako přijímač pro informaci, podle popisu Sira Johna Ecclese (1986, 1989). Popis změny v mozkové fyziologii a jeho mód zpracování bude prezentován v kapitole 7. Nicméně je zajímavé, že Buddha roztřídil myšlení jako smyslovou oblast a mozek jak čidlo, ukazující, že myšlení byla metoda příbuzná se smysly, s hmatem, sluchem, zrakem a chutí. Tak Buddha popsal člověka, který má šest smyslů, a ne jako tradiční západní pohled, který jich uznává jen pět.

Moc lásky je demonstrovaná aktem dávání a slabost ega je ukázaná jeho nouzí a nedostatečností. Protože pokračování ega je závislé na plnění jeho základních potřeb, žije v obavách (všichni megalomani jsou paranoidní), zatímco, láska je nebojácná.

A jedinečný incident, který demonstruje kvalitu transformace lásky, byl ohlášený v Torontských novinách (Duben, 2004).

Z hlediska evolučního vývoje je Homo sapiens jedinečný v tom, že ukazuje takové široké spektrum kalibrované úrovně vědomí ve stejném druhu. Je to jen velmi nedávno, koncem roku 1980, kdy se celková úroveň vědomí zvedla z hladiny 190, kde byla celá století, k úrovni 205, a nyní k úrovni 207 (to jest, kolektivně se přesunula ze sebe obsluhující predace k starosti o druhé).

Navzdory progresi statistického průměru je 78 procent světového obyvatelstva ještě pod úrovní vědomí s hladinou 200, která značí pravdu, integritu a starost o druhé. To je nesmírný rezervoár negativismu, z něhož povstávají světové problémy. Světový konflikt se může zdát být nevyhnutelný, kvůli ohromné disproporci mezi vysoce vyvinutým segmentem populace a obrovským množstvím ostatních lidí, kteří zaostávají.

Následující část: Kapitola 5. základní struktura pravdy