Kapitola 10. Zkušenosti versus konceptuální stav
Předcházející část: Kapitola 9. Víra
KAPITOLA 10
Zkušenostní vs. koncepční
Ve známých lineárních a koncepčních úrovních života je potvrzení poměrně jednoduché a praktické. Naproti tomu v duchovních věcech je celý proces zcela odlišný, je jemnější povahy a vyžaduje jiné způsoby než jen myšlení, emoce, nebo mentální konstrukce.
Potvrzení duchovních skutečností vyžaduje rozvoj dalších vlastností a kapacity vědomí, kterými mohou být nelineární skutečnosti poznány (např. pomocí identity).
Kdo je ten, kdo ví?
Pokrok je nejlépe popsán jako rozvíjení realizací a spontánních zjevení, která jsou často připisována intuici a vnitřnímu vedení. Mnoho lidí mluví o duchovních průvodcích jako o zkušenostní realitě. Jak duchovní práce pokračuje, já (ego) se postupně rozpouští a splyne s JÁ. JÁ má své vlastní vzdělávací kapacity, které se liší od ega / mysli.
Suverenita
Zatímco narcistické jádro ega předpokládá, že je zdrojem zkušenostní reality a připisuje si zásluhy, duchovní zpracování s sebou přináší stále se prohlubující pokoru a případnou vnitřní vděčnost. Duchovní záměr aktivuje Já, aby se postupně stalo dominantním, a kapitulace postojů stává snadnější a přirozenější. Nastává jemný posun od věrnosti k předpokládanému a známému, k dosud neznámému. Pak vzniká vnitřní disciplína pro vytrvalost a odhodlání překonat odpor. Úspěch přináší stále větší sílu, víru a přesvědčení v duchovním procesu. Oslabené ego postupně ustupuje a vzdává se své iluze o suverenitě, což dovoluje hledajícímu být veden vlivem přítomnosti pravé Vyšší moci.
Duchovní záměr
Obvykle je původním zdrojem duchovních informací náboženství nebo duchovní organizace, která je endemická v kultuře rodiny, kde se člověk narodil. S přijetím a zralostí už nejsou nutné, neboť duchovní pokrok je výsledkem oddanosti. Sladění s tradičními náboženstvími a jejich učením poskytuje jádro duchovní pravdy, která se nenápadně stává intuitivní ve svém odlišení od církevních elaborátů, které jsou více vhodné v určitých kulturách a dobách.
Bez ohledu na jejich předpokládaná omezení, tradiční náboženství postačují pro většinu lidí, ale u některých jedinců existují pochybnosti. Klasické učení se jeví jako nedostatečné a problematické. Jedná se zejména o vzdělané osoby dneška, kterým mohou rozum, věda a intelekt přinést zneklidňující pochybnosti (např. dilema Scopesova procesu). Moderní člověk odmítá, a přesto akceptuje obě strany Scopesova procesu. Na jedné straně potřebuje integrující víru a tradiční náboženství, ale i vědecké skutečnosti, logiku a rozum intelektu.
Běžná životní zkušenost je, že formální náboženství je akceptováno v části dětství a v mládí. Pak je zanedbáváno nebo opuštěno pod tlakem požadavků a časové náročnosti dospělosti a rodinného života v moderním světě. Přestože návrat k jednoduchému přijetí je žádoucí, otázky a pochybnosti, které se objevily, je třeba zodpovědět. Se zralostí a postupujícím věkem se snižuje popírání smrtelnosti a vyvstává nutnost se ještě jednou podívat do náboženského duchovního učení. Pro člověka je stále důležitější rozpoznat jeho inherentní realitu. Tuto důležitost mohou vyvolat závažné životní události, ať už osobní nebo společenské, které jsou konfrontační, jako jsou těžké nemoci, úmrtí nebo kalamity.
Objev přítomnosti Boží není kvůli strachu, ale kvůli vzdání se, které strach uspíšil. Hluboké stavy nekonečného míru v samotném oku katastrofy kalibrují na úrovni 600, transformují život, a vedou k trvalé ztrátě strachu ze smrti.
Ověření duchovních skutečností
Zatímco většina lidí má schopnost přijmout pravdy velkých náboženství a učení duchovních učitelů historie, moderní mysl nyní často klade různé požadavky v důsledku dopadu medií, moderní skepse, sekularismu a podkopávání tradičních hodnot. Kromě toho moderní vysokoškolské vzdělání zahrnuje subtilní i zjevné programování, které diskredituje a podkopává tyto hodnoty. Tam existuje všudypřítomné, silné, otevřené akademické nepřátelství proti duchovnu, náboženství, a dokonce i proti tradičním morálním a etickým hodnotám (Kupelian, 2005). Tato indoktrinace je upevňována vštěpováním postmoderních, relativistických filosofických systémů víry, jejichž vnitřní klamy jsou odhaleny kalibrací úrovní pravdy těchto učení (160 až 180), které tak prokazují, že jsou ve své podstatě falešná. Intelektuální trendy dnešního akademického světa kalibrují na úrovni 180-190. To je dále podpořeno politickými ideologiemi, které mají úroveň od 160 až 190, nebo dokonce nižší, a vede to k sympatiím a obhajobě falešných klamů sofistiky. Proto dnešní absolventi vysokých škol vlastně mají vštípené omezení inteligence a zhoršené testování reality, zvláště intelektuální integritu a schopnost rozpoznat bludy rétoriky.
Důsledek všeho výše uvedeného je, že nyní více než kdy jindy je nutné, aby bylo možné ověřit formálně úroveň pravdivosti jakéhokoliv učitele, vyučování, duchovních náboženských skupin, univerzitních fakult, organizací, atd. To znamená, že první podmínka pro úspěšné duchovní úsilí je intelektuální pokora, ze které může zkoumání úspěšně pokračovat.
Zatímco kalibrační úroveň Ameriky je celkově v současné době 421, kultura akademického světa kalibruje na šokující úrovni 190. Narcistické ego apeluje na postmodernu nebo anarchismus a výsledkem je zbožňování hédonismu, nihilismu (Marcuse, Chomsky a další) a zavrhování filozofické moudrosti The Great Books (úroveň 460).
Ze všech výše uvedených důvodů a dalších, o kterých jsme dosud nemluvili, je zřejmé, že je nyní důležitější než kdykoliv předtím, mít schopnost formálně potvrdit pravdivost učení jakékoliv filosofické, politické, duchovní nebo náboženské skupiny nebo organizace. Takže první požadavek k úspěšnému duchovnímu snažení je intelektuální pokora, z níž může vyšetřování příznivě pokračovat. Pro větší pohodlí jsou charakteristiky integrovaných, legitimních duchovních učitelů, učení a duchovních organizací označeny v následujícím seznamu (zde přetištěno z Pravda vs. lež):
Identifikace a charakteristiky duchovní pravdy, integrovaných učitelů a učení
- Všeobecnost: Pravda je pravda po celou dobu a na všech místech, nezávisle na kultuře, osobnosti nebo okolnostech.
- Nevýlučnost: Pravda je vše zahrnující, neskrývá se a není sektářská.
- Integrita s cílem: Nelze nic získat nebo ztratit.
- Není sektářská: Pravda nemá omezení.
- Nezávislá na názorech: Pravda je nelineární a nemá omezení rozumu nebo formy.
- Postrádá postoje: Pravda není proti čemukoli. Lež a nevědomost nejsou její nepřátelé, ale jenom představují její nepřítomnost.
- Nevyžaduje, nevymáhá: Nepožaduje žádné členství, příspěvky, předpisy, přísahy, pravidla nebo podmínky.
- Neovládá, nekontroluje: Duchovní čistota se nezajímá o osobní život uchazečů, o šaty, oblékání, styl, sexuální život, ekonomiku, rodinné vzory, životní styly nebo dietní zvyky.
- Nepoužívá sílu nebo zastrašování: Neexistuje žádné vymývání mozku, patolízalství k vůdci, výcvikové rituály, indoktrinace nebo vtírání se do soukromého života.
- Nesvazuje: Nemá žádné předpisy, zákony, vyhlášky, kontrakty nebo sliby.
- Svoboda: Účastníci mohou svobodně přijít a vydržet bez přesvědčování, donucování, zastrašování nebo důsledků. Neexistuje žádná hierarchie, místo toho je dobrovolné plnění praktických základních životních nutností a povinností.
- Všeobecnost: Uznání je důsledek toho, čím se člověk stal, a ne důsledek titulů, atributů nebo ozdob.
- Inspirující: Pravda se vyhýbá idealizování, svádění a teatrálnosti.
- Není materialistická: Pravda nepotřebuje bohatství světa, prestiž, okázalost nebo budovy.
- Nestranná: Nezapojuje se do světových záležitostí.
- Nemá záměr: Pravda nezasahuje, nenavrhuje, nezpůsobuje, nevyhlašuje.
- Poklid a mír: Zde neexistují žádné problémy nebo zaujatost. Není zde žádná touha měnit druné nebo něco vnucovat společnosti. Efekt vyšší energie je vrozený a nezávislý na propagaci nebo úsilí. Bůh nepotřebuje pomoc, jako gravitace nepotřebuje ničí pomoc, aby jablko spadlo ze stromu.
- Rovnost: To je vyjádřené v úctě k veškerému životu ve všech jeho projevech a jenom se vyhýbá tomu, co je škodlivé, než aby byla v opozizi k něčemu.
- Bezčasovost: Život je věčný a hmotné podléhá času. Život je nesmrtelný.
- Nevýslovná: Nelze ji definovat. Radikální subjektivnost je zkušenost. To je stav, který nahrazuje předchozí. Touto událostí souvislost nahrazuje obsah, nastává osvobození od časovosti, je to stav mimo čas. Realita neexistuje v čase, nebo mimo čas, nebo za časem, nebo vně času, a nemá žádný vztah k tomu, co je rafinovanost myšlení. Proto je mimo všechna podstatná jména, přídavná jména nebo slovesa, přechodná nebo nepřechodná.
- Simplistní: Člověk vidí skutečnou krásu a dokonalost všeho co existuje za zjevem a formou.
- je všechno.
- Zvoucí: Jako kontrast k propagaci nebo přesvědčování.
- Neprediktivní: Protože realita je nelineární, nemůže být lokalizovaná nebo zakódovaná v omezeních formy, jako jsou tajné zprávy, kódy, čísla a nápisy, nebo se skrývat v runách, kamenech, rozměrech pyramidy, DNA nebo nosních chloupcích velblouda. Pravda nemá žádná tajemství. Realita Boha je všudypřítomná a je mimo kódování nebo výlučnost. Kódy naznačují lidskou představivost a ne vrtošivost Božství.
- Není sentimentální: Přecitlivělost je založená na vnímání. Soucit vyplývá z rozpoznání pravdy.
- Není autoritativní: Nemá žádná pravidla a nikomu nenařizuje, aby ji následoval.
- Není egoistická: Učitelé jsou respektovaní, ale odmítají osobní patolízalství nebo speciality.
- Výchovná a vzdělávací: Poskytuje informace v různých formách a zajišťuje jejich dostupnost.
- Samonosná: Není ani žoldák, ani materialistická.
- Samostatná: Je kompletní a není závislá na externích nebo historických autoritách.
- Přírozená: Nedá se navodit indukovanými, změněnými stavy vědomí nebo manipulací s energiemi umělými prostředky, (tj. nezávisí na formě).
- Kompletní: Postrádá zneužívání nebo zisk.
- Kromě výše uvedených požadavků, pro větší pohodlí následuje seznam kalibrovaných úrovní velkých zavedených světových učení (z Pravda vs. lži):
Duchovní nauky
Abhinavagupta (Kashmir Shaivinism) 655
Kurz zázraků (workbook) 600
Kurz zázraků (text) 550
Agada 645
Apokryfy 400
Bódhidharma Zen Učení 795
Bhagavadgíta 910
Book of Kells (Kniha z Kellsu) 570
Kniha Mormonů 405
Cloud of Unknowing (Oblak nevědomosti) 705
Svitky od Mrtvého moře 260
Dhammapada 840
Diamantová sútra 700
Nauka a Smlouvy:
Drahocenná perla 455
Genesis (Lamsa Bible) 660
Gnostická evangelia 400
Evangelium svatého Lukáše 699
Evangelium svatého Tomáše 660
Granth Sahib-Adi (sikhové) 505
Sutra srdce780
Učení Huang-Po 850
Kabala 605
King James Bible (z řečtiny) 475
Korán 90-700
Lamsa Bible (z aramejštiny) 495
Lamsa Bible (minus Starý zákon a Kniha Zjevení, ale včetně Genesis, Žalmů a Přísloví) 880
Lao Tsu: Učení 610
Lotus Sutra 780
Midrash 665
Mishneh 665
Nový zákon (King James verze po odstranění Knihy Zjevení) 790
Nový zákon (King James verze z řečtiny) 640
Nicene Creed 895
Žalmy (Lamsa Bible) 650
Přísloví (Lamsa Bible) 350
Ramayana 810
Rubaiyat Omara Khayyam 590
Rig Veda 705
Talmud 595
Tibetská kniha mrtvých 575
Torah 550
Trojice (koncept) 945
Upanišády 970
Vedanta 595
Védy 970
Vijnane Bhairava 635
Jóga Sutras, Patanjali 740
Zohar 905
Zkušenostní validace
Odpor
Zdrojem odporu proti duchovnímu snažení je narcistické jádro samotného ega, které si tajně nárokuje suverenitu a autorství vlastní existence, rozhodování a jednání. Avšak navzdory nejlepším lidským úmyslům i nadále opakovaně vybuchuje svéhlavost a touha po zisku nebo ovládání. Tento zažitý vzor může být snížen pouze tím, že člověk akceptuje, že je přirozené, že ego je marnivé, chamtivé, nenávistné, pyšné, podrážděné, závistivé a tak dále. Tyto vlastnosti narůstaly během evolučního vývoje ega v průběhu věků. Z tohoto důvodu není potřebné cítit vinu, protože tyto primitivní emoce pouze musí být překročeny a zlikvidovány v přechodu od zájmů já, k zájmům Já.
Duchovní pokrok
Korelace stavu vědomí a míra štěstí
ÚROVEŇ PROCENTA
Osvícení 700-1000 100
Mír 600 100
Radost 570 99
Bezpodmínečná láska 540 96
Láska 500 89
Rozum 400 79
Přijetí 350 71
Ochota 310 68
Neutralita 250 60
Odvaha 200 55
Hrdost, pýcha 175 22
Hněv 150 12
Touha 125 10
Strach 100 10
Smutek 75 9
Apatie, nenávist 50 5
Vina 30 4
Hanba 20 1
Stejně jako nižší energetická pole přitahují vše, co je spojené s negativitou, včetně špíny a trestné činnosti, vyšší energetická pole přitahují to, co je pozitivní a co podporuje život. Pozitivní výhody duchovního snažení jsou podstatné a mohou být dokonce hluboké nebo zázračné jako jsou siddhis, a neměly by být hledány pro zisk, nýbrž by měly být pokorně přijaty s vděčností. Pokora vzniká ze záměru a touhy sloužit Bohu nebo dosáhnout osvícení, oboje jsou velmi silné katalyzátory.
Stručně řečeno, můžeme vidět, že subjektivní zkušenostní svět je důsledkem dosažené úrovně vědomí nezávisle na vnějších událostech. Takže není možné přesně zjistit pravou realitu světa, protože člověk zažívá svět tak, jak ho vnímá. Při pohledu z nejvyšší úrovně je svět dokonalý, protože nabízí maximální možnost pro duchovní vývoj.
Následující část: Kapitola 11. Víra, důvěra a důvěryhodnost