Kapitola 11. Na cestě

Předcházející část: Kapitola 10. Podstata Boha

Část IV        DISKUSE A LEKCE  

Zápisy rozhovorů a setkání v různých zemích se skupinami studentů různých oborů.

Kapitola 11

NA CESTĚ

Reality, ale i na pochybnosti, které vznikají v

raných počátcích duchovního studia.

Otázka: Viděl jsem v televizi program o zkušenosti pobytu mimo tělo i o klinické smrti. V tom pořadu bylo jedno přirovnáváno ke druhému. Cožpak ve skutečnosti mezi tím není rozdíl?

Klinická smrt, naopak, není lokální. Člověk se dostává do lepšího, velikého prostoru. Vždy je přítomna nekonečná sálající láska. Nastupuje zřejmé poznání prozření a eviduje se velký nárůst kalibrační úrovně vědomí. Jedním z příznaků takové zkušenosti je to, že se osobnost mění a prožívá transformaci. Změny jsou velmi dobře viditelné. Často to vede k podstatným změnám v názorech a ke snížení zájmu o vše pozemské. Mizí strach ze smrti. Časem se mění i představa o povolání. Obyčejně se objevuje tíhnutí k duchovním tématům, je viditelné také snížení obecné úrovně úzkosti. Díky tomu se zesilují vjemy klidu a milosti, negativní vztah se zaměňuje pozitivním. V některých případech osobnost prožívá hluboké proměny. Stává se, že výsledek nelze popsat jinak než svátost. Někteří z těch, kdo prožili takovou zkušenost, se stávají léčiteli, přitahují je lékařské profese nebo práce duchovního.

Otázka: Pro jaké duchovní praktiky je nejlépe se v tomto světě plném shonu rozhodnout? Většina lidí pracuje, má rodinu a jsou i další rozptylující faktory.

Odpověď: Uvědomělé směřování k duchovnímu cíli je výsledek rozhodující volby. Je k tomu potřebná jen rozhodnost a schopnost sledovat cestu k cíli až do konce. I jednoduché duchovní koncepce jsou mocným instrumentem. Rozhodnutí být dobrým, odpouštějícím a soucitným se vším živým ve všech jeho formách, včetně sebe sama to je skalpel, který může odstranit obrovské překážky na cestě duchovního pokroku.

Při smíření se můžeme zjistit, že je rozum omezený a že je neschopen obsáhnout veškeré okolnosti, obklopující ty nebo jiné události. Z tohoto zjištění se rodí připravenost odmítnout odsouzení a pohrdání. Výsledkem je připravenost vzdát se svých pozemských zkušeností ve jménu Boha. Stává se zřejmým, že svět nepotřebuje ve skutečnosti ničí osobní názor o ničem. Pokud se člověk rozhoduje dívat se na pozemské události příznivě, potom se před ním zjevují jiné způsoby interpretace podmínek, vnějších událostí a tak podobně.

Otázka: Buddha řekl, že přání je zdroj ega. Jak se zbavit této závislosti?

Skutečný zdroj radosti a štěstí je poznání svého bytí v daný okamžik. Zdroj uspokojení je vždy v nitru, dokonce, i když je podmíněno vnějšími událostmi nebo akvizicemi. Problém sám o sobě nemůže existovat v žádném časovém okamžiku. Neštěstí vzniká při výstupu z reality Teď a při vytvoření historie z minulosti nebo budoucnosti, které nejsou reálné, protože neexistují.

Otázka: Jaké jsou ještě užitečné nástroje?

Otázka: Duchovní pokrok nastupuje neočekávaně nebo postupně?

Odpověď: V této otázce není ve skutečnosti rozpor, který předpokládá duální stav buď / anebo. Oba stavy existují současně. Zdánlivě malé kroky duchovní evoluce probíhají téměř neznatelně, ale právě ty malé neviditelné pohyby pod vrstvami sněhu vyvolávají lavinu. Náhlé skoky vědomí mohou probíhat bez upozornění. Je lepší být připraven na takovou eventualitu.

Otázka: Jak překonat obrovský blok intelektu?

Odpověď: Skok vědomí je výsledkem připravenosti a inspirace. Pouze 4% lidstva jsou schopny přesáhnout úroveň vědomí 500, úroveň lásky. Láska se stává Bezpodmínečnou Láskou na hodnotě 540, úrovni Radosti. Na pětistých kalibračních úrovních se proces stává jasným a zřejmým. Cíl je nejlépší popsat jako lásku k životu a poděkování jí za podporu. Proto se na pětistých úrovních člověk stává odpouštějícím, štědrým, dobrým, klidným a bezstarostným. Jeho štěstí nezávisí na vnějších okolnostech a událostech. Odsuzování mizí a je zaměněno směřováním k porozumění a soucítění. Odkrývá se vnitřní krása a dokonalost všeho jsoucího. Často lidé pláčou z velikosti té před nimi zjevující se krásy, která je zřejmá pro vše jsoucí. Návrat myšlenek nebo pocitů, ve kterých není láska, se vnímá jako bolestné nebo nechtěné.

Otázka: A jak je to s oprávněným rozhořčením?

Otázka: Jak pokora eliminuje sevření intelektu?

Otázka: A co morálka? Cožpak odmítnutí porozumění co je správné a co špatné, odsudku druhých, vede k nesmrtelnosti?

Odpověď: Poznání Reality člověkem dává nový kontext všem smyslům a významům, ale také všem projevům. Nejsou žádoucí cíle, není zlo, které je třeba pomstít, nejsou vítězové ani poražení, není žádný důvod přinášet oběti. Veškerou činnost řídí bezpodmínečná láska, laskavost a soucit. Každá volba má své důsledky, a nezůstane žádná nespravedlnost, když zrak není omezen časem, prostorem a vnímáním.

Otázka: Jaký vztah k tomu má karma?

Odpověď: Je možné zabránit rozporům a sporům, bez použití tohoto termínu, který se v západním světě pojí s východními náboženskými a duchovními tradicemi. Místo toho vidíme souvislost mezi akcemi a rozhodnutími, mentálními i fyzickými a jejich následky. Nejsou to ve skutečnosti událostí sekvenční, ale simultánní, zdánlivě oddělené vnímáním.

Všechna náboženství učí, že po tomto životě následuje jiný život, ne-fyzický, přesahující fyzický život. Zmatek způsobí nesprávná definice tohoto života jako fyzického a jiných životů jako ne-fyzických, nebo opakovaně fyzických. Chcete-li, tento život kterým je vnitřně subjektivní zážitek, který pak zahrnuje i fyzické tělo, ale nezávisí na něm. Proto je ve skutečnosti i tato naše existence, také ne-fyzická.

Otázka: Karma je tedy spojena s formou?

Odpověď: Předběžné okolnosti vědomí vyjadřují scénáře, vyjádřené jako dominantní energetická pole relativní moci. Na každé úrovni existují nevyřešené problémy a omezení, které charakterizují tuto úroveň a jsou překážkami pro člověka. Například má člověk po porodu energetické pole kalibrováno na úrovni 150. Jeho hlavním problémem bude nepochybně hněv. Člověk může prožít život nebo několik životů, kde bude hněv hrát významnou roli. Lidé, nacházející se v energetickém poli s úrovní 50, budou vést život plný chudoby a deprivace, a mohou se narodit v hladovějící zemi zpustošené epidemiemi a válkou.

Odpověď: Nic ve vesmíru se neděje náhodou. Vesmír to je současná kombinace okolností a interakce bezpočtu podmínek, které doprovázejí nekonečné množství energetických schémat. Ve stavu Poznání je to všechno zřejmé, a dobře známé. Vně takové úrovně vědomí můžeme schéma srovnat s nesčetnými neviditelnými magnetickými poli, která automaticky přitahují nebo odpuzují lidský úděl a vzájemně reagují v souladu se svou pozicí, ve vztahu k silným stranám a polaritám. Všechno ovlivňuje všechno ostatní a je v dokonalé rovnováze.

V Poznání se jemná vnitřní funkce Vesmíru rozkrývá jako majestátní tanec s extrémně složitou choreografií a provedením. Je zřejmé, že to, co svět nazývá zázraky, je způsobeno posunem energie, vyvolaným například láskou a modlitbou. Je také možné libovolně volit jakýkoli aspekt lidské činnosti a interakce, a kalibrovat moc podílejících se na něm energií. Vnitřní energie všeho jsoucího určují osud, v závislosti na předcházejících okolnostech v celém Vesmíru. Ve Vesmíru jsou vyjádřeny lokálně, za převládajících okolností. Nehody či nespravedlnost jsou nemožné. Každá akce, rozhodnutí, myšlenka nebo volba mění rovnováhu interakce a vedou k určitým důsledkům.

Otázka: Jak jsou propojeny viditelná a neviditelná oblasti?

 

Otázka: Co způsobuje existenci něčeho?

Neexistuje realita, která by existovala sama o sobě, jako je například smrt. Božskost se vyjadřuje jako forma a nebo život, v závislosti na místních podmínkách a potenciálech.

Otázka: Zdá se, že celý život je naplánován předem. Cožpak to není předurčení?

Výběr předchází karmu a může ji překonat, nebo změnit aktem vůle.

Otázka: A co svobodná vůle?

Všechen strach je generován připojením se k formě kvůli iluzi, že je forma nutnou podmínkou bytí.

Následující část: Kapitola 12. Hledání pravdy