Proč Hawkins?

Kdo byl  David R. Hawkins, MD, Ph.D. (1927 – 2012)?

Byl vědec, spirituální učitel, filozof, ale především psychoanalytik světového formátu, který navázal na práce Carla Junga a Sigmunda Freuda a po 20ti letém výzkumu přišel s pracemi o výzkumu lidského Vědomí a také o výzkumu atraktorových polí, které souvisí s lineárním a nelineárním prostorem, tedy s tím co vědci nazývají Chaosem, a věřící Universem nebo také Bohem. Rozbor nelineárního bezčasového atraktorového pole dotáhl do smysluplných a pochopitelných vědomostních úrovní, které roztřídil do cca 17 stupňů, ve kterých se může nacházet lidské Vědomí. Spolu s tím také ukázal (a v praxi také na mnoha případech vytestoval) skutečný průběh událostí, které dosud mohli číst pouze zasvěcenci z tak zvané Akáši. Vše to převedl do praktického použití a tak dnes pro všechny lidi světa je dostupný průběh jakákoliv události, která se tu na Zemi odehrála a to do všech detailů a přitom je zaručeno, a to ve všech případech, že jde o pravdivý průběh.

Stanovil exponenciální stupnici úrovní Vědomí od 1 do 1000, kde nejvyšší hodnotu mají na příklad Ježíš nebo Buddha a podobně.

Do hodnoty 200 jde o lidi, kteří jsou sobečtí a pravdu a lež běžně zaměňují. Tito lidé nejsou schopni testovat a zjišťovat výše uvedené události na pravdivost. Lidé nad hodnotou 200, ale ano, pokud nejsou dogmatiky a slepě věřícími v něco, co není v souladu s Univerzem (např. materialisté jsou slepě věřící lidé v moc hmoty).

Je autorem řady vědeckých a duchovních publikací, knih, CD, DVD a přednáškových cyklů. Nositel Nobelovy ceny Linus Pauling byl spoluautorem jejich knihy Orthomolekulární Psychiatrie. Dr. Hawkins přednášel po celém světě, včetně Westminsterského opatství, na univerzitách v Argentině, Notre Dame a Michiganu, Fordham University a Harvard University i v Oxfordu v Anglii. Měl výroční přednášky v Landsbergu na University of California a Medical School v San Francisku. Byl také konzultantem zahraničních vlád při plnění mezinárodní diplomacie a pomáhal při řešení dlouhodobých konfliktů, které byly hlavními hrozbami pro světový mír.


Od 80 let bylo lidem umožněno zjišťovat cokoliv o čemkoliv a odlišovat tak pravdu od lži. Proto doporučuji Dr. Davida Hawkinse, Ph.D. Jde o 11 hlavních knih a několik spisů, přičemž některé z těchto knih už byly přeloženy i do češtiny.

Knihy začínají trilogií:
1. Moc versus Síla (Power vs. Force) 1995 

2. Vše vidoucí Já (The Eye of the I) 2001
3. Já, realita a subjektivita (I Reality and Subjectivity) 2003

Pokračují knihami:
4. Pravda proti falši a lži (Truth vs. Falsehood) 2005
5. Vzestup po úrovních vědomí (Transcending the levels of consciousness) 2006
6. Objevování přítomnosti Boha (Discovering the presence of God) 2007
7. Realita, spiritismus a moderní člověk (Reality, Spirituality and Modern man) 2008
8. Léčení a uzdravení ( Healing and Recovery) 2009
9. Neulpívat: cesta odevzdávání (Letting Go: The Pathway to Surrender) 2012
10. Kvalitativní a kvantitativní analýza a kalibrace úrovně lidského vědomí.
      (Qualitative and Quantitative Analysis and Calibration of the Levels of Human Consciousness)
11. Rozpuštění ega, uvědomění si sebe (Dissolving the Ego, Realizing the Self)
12. Cesta zítřka (Along the Path to Enligtenment)

I když při pohledu na jména některých knih se může vytvořit dojem, že se jedná o kontroverzní knihy, ve skutečnosti je to obrovský přínos vědění, který díky své složitosti, hloubce a vědeckému přístupu překoná vše, co tu kdy bylo publikováno či napsáno. Tato práce se týká úžasné tvůrčí fantazie a to včetně legendárních myšlenek a také dávných předpokladů, která přesto ukazuje na hodnotu skutečné reality a ukazuje i směr k této skutečné realitě, kde jsou všechny dosavadní fantazie jen dětské pohádky.

Po přečtení těchto knih si můžete uvědomit, pokud jste dostatečně hloubaví, že už není třeba více hledat. Přesto pochopitelně dává smysl nadále zkoumat naší pozemskou realitu a detekovat to, co ještě nevíme, i to, co víme.

V dnešní době, kdy neexistuje omezený přístup k informacím, ale naopak, jsme nadměrně zahlceni množstvím informací, přičemž více než polovina z nich je úplný nesmysl, je metoda pro odhalení a nalezení pravdy a úrovně pravdy od Dr. Hawkinse neocenitelným nástrojem, který nekompromisně pomáhá lidem najít sama sebe, a to jak ve světě i v životě jako takovém.

Na Youtube je mnoho videí s Dr. Hawkinsem, prosím, ať si každý vytvoří svůj vlastní obraz.

Na setkání příznivců Dr. Hawkinse se nevztahují žádná pravidla nebo povinnosti. Jde pouze o čistou a bezpodmínečnou ochotu poznat pravdu a nestranně zkoumat povahu znalostí do hloubky a to bez omezení. Schůzky příznivců jsou neziskové a jejich cílem je naučit každého člověka metodu pro přímou detekci pravdy a míru přesnosti všeho rychle a jednoduše bez potřeby zvláštních nebo technických dovedností a zároveň mu i ukázat směr, kterým by měl jít.

Cesta je přímá a úzká… neztrácejme čas!

Gloria in excelsis deo! – Nejvyšší sláva Bohu!

 

Projev od paní Susan Hawkins ze vzpomínkové slavnosti na Dr. Hawkinse z roku 2012.

S Davidem jsme měli nádherný život. Potkali jsme se na lekci tance stylu „country western“ a nikdy jsme spolu nepřestali tančit – tančili jsme na parkovištích, v obchodech s potravinami, restauracích i v ordinacích lékařů! Jako manžel byl David velmi laskavý, starostlivý, milující a srdečný. Vždycky bral do úvahu mé pocity. Věřil mému úsudku. Když jsem řekla: “ Nevím, co mám dělat, Davide“.  Řekl mi, „Jen použij svůj selský rozum, Suzi.“

Měl nakažlivý smysl pro humor – nemohla jsem se nesmát, kdykoli se on smál. A někdy se smál zdánlivým tragédiím, protože pro něj byl svět dost komický. Jeho humor mě přenesl přes cokoliv. To platilo i během jeho posledních dnů. Říkal věci jako: „Všechno je opravdu docela jednoduché – ale je těžké to objevit! “A v jednu chvíli, když jsme si mysleli, že umírá, náhle se probudil z hlubokého spánku a zeptal se: „Kdo zemřel? Znal jsem ho?!“

Život byl s Davidem zábava – nikdy jsem nevěděla, co by tak mohl vymyslet! Jeden rok mi dal na vánoční dárek letenky do Mexika, abychom se mohli jít podívat na velryby.

Nejjednodušší věci mu dělaly radost – sedět ve svém křesle, dávat si kávu, zdřímnout si s kočičkami, sdílet páteční noční posezení při konzumaci ryb s přáteli, nosil své oblíbené staré manšestry. Na vzhledech mu nezáleželo, protože věděl, kdo a co je zač. Miloval všechna zvířata, domácí i divoká. Miloval stromy a nenechal by mě uříznout větev stromu, i kdyby se opírala o dům. Jen stavěl kolem stromu.

David byl vždy v modlitbě a žádal o poznání boží vůle pro jeho život a mít moc ji uskutečnit. Poslední věc, kterou dělal v noci, když ležel v posteli, bylo, že se modlil za lidi a zvířata, o kterých věděl, že mají potíže.

Tohle je Doktor, se kterým jsem žila. Samozřejmě, že lidé měli vlastní představy o tom, jaké to bylo s ním žít. Jedna žena se mě zeptala: “ Jaké to je žít s osvícenou bytostí, která vám dokáže číst myšlenky? “ Řekla jsem, “ Kdyby mi mohl číst myšlenky, tak bych měla v domě nový koberec!“

Lidé chtějí vědět, jaká byla jeho poslední slova. Až do úplného konce mi říkal: „Co potřebuješ, abych udělal?“ Tuhle ležel, tak fyzicky slabý, v posteli, ale chtěl být nápomocný ostatním. Říkal: „měl bych něco dělat – co můžu udělat?“ Jeho celý život byl takový. Cítil se naplněný a šťastný, že může být nápomocen.

Neustále pracoval na všech úrovních k polepšení lidstva. Jeho život byl zasvěcen pomáhat druhým a snaze pozvednout lidstvo – jako jednotlivce i jako celek.

Všechny bezpodmínečně miloval. To jej občas dostalo do problémů, protože věřil špatným lidem; viděl u všech jen dobrou stránku, včetně těch, kteří ho chtěli opravdu jen využít. To se opakovalo znovu a znovu; nebylo to pro mě, jako pro jeho ženu, snadné z úzadí sledovat, jak prochází zradou.

Dělil se o sebe se všemi, kteří se chtěli sdílet. Když jsem potkala Davida, věděla jsem, že jeho láska a moudrost byly tak velké, že se o něj musím podělit se zbytkem světa. Nemohla jsem si ho nechat jenom pro sebe. Hodili jsme se k sobě – zapadli jsme k sobě jako rukavice na ruce. Věděli jsme, že jsme měli závazek podělit se se světem o to, čím byl.

Byl inspirující pro mě i pro ostatní. Tolik lidí mi říkalo: „Tvůj manžel je pro mě taková inspirace a já díky němu chápu duchovní rozměr života. “ Věděl, co jim říct o tom, aby jim bylo lépe. To, co říkal, nebylo vždy sladké a růžové – někdy to byl Zenový výprask! Věděl, kdy to má vytáhnout a kdy ne; věděl, kdy lidé potřebují povzbudit a kdy potřebují štuchanec.

Když jsem s ním byla na jevišti, viděla jsem, jak říkal věci nějakým způsobem a najednou se lidem rozsvítily tváře – pochopili to! Bylo tak naplňující vidět tu odpověď a vědět, že se někomu změnil život. Pro Davida to nikdy nebylo o něm – záleželo mu jenom na poselství a jeho dopad na ostatní. Během našich posledních dialogů, které jsme natáčeli na ranči, říkával: “ Mrzí mě, že nejsem tak působivý řečník jako dřív, ale to poselství tam pořád je.“

Když se to tak vezme, je pořád tady. Pořád nás usměrňuje. Teď, když je pryč, máme nad námi anděla, který nás hlídá.

Byl to úžasný člověk a všichni se o něj mohli podělit. Všichni jsme z něj měli užitek. Dal nám dar, jak můžeš být duchovní a přitom také být obyčejný člověk.

Je naší povinností vrátit to, co jsme se naučili, ať už je to jedné osobě nebo mnohým. To je to, co by od nás Dr. Hawkins chtěl, abychom dělali – sdílet to, co jsme se naučili.

Nedával lidem jenom věci, spíše dával lidem sám sebe. Myslím, že chce, abychom všichni dělali to samé. Abychom se my sami podíleli jakýmkoliv způsobem, jak umíme.

Jak napsal, „… být běžným je výrazem božství; pravda o skutečném Mém Bytí může být objevena v průběhu každodenního života. Žít tak, že vám na věcích záleží a s laskavostí, je vše, co je nutné; zbytek se odhalí, když to bude třeba. Každodenní běžný život a Bůh nejsou odlišné. ”  (Power v Force, str.390 angl.)

Total Page Visits: 7143 - Today Page Visits: 6