Kapitola 17: Povědomí o „Já“ (úroveň 700 – 849)

Předcházející část: Kapitola 16. Harmonie, Blaženost a Osvícení (úroveň 600 – 699)

***

Vzestup po úrovních vědomí


Přesměrovat a objednat knihu…

Práva na vydávání překladů knih Dr. Davida R. Hawkinse mají v ČR s SR dvě společnosti – Nakladatelství Pravda.je a Pragma.
Nevytváříme vlastní e-shop, ale můžete náš web a naše společné neziskové akce a setkání podpořit zakoupením knihy na stránkách vydavatele.  Námi vytvořené družstvo EVOLUCE, které je účetně pořadatelem neziskových akcí a setkání, získá z takto zakoupené knihy příspěvek na svoji činnost.
Při objednávání stačí ve třetím kroku, kdy vyplňujete „Informace o vás“ rozkliknout „Zadat poznámku pro prodejce“ a napsat text „evoluce“.   🙂

Doprava i platba je přizpůsobena pro Českou i Slovenskou republiku.

Vydalo nakladatelství PRAVDA.Je – 2017

 

***

Kapitola 17

Realizace JÁ (Já-Bytí)

(Úroveň vědomí 700 – 849) 

Úvod

To je úroveň mudrců, velkých učitelů Advaita či Vedanta nebo kteří popsali duchovní realitu realizace JÁ (Já-Bytí). Jedná se o úroveň silných inspirací, protože tito Osvícení Mudrci přitahují energetická pole v místech, která mají vliv na celé lidstvo. Na této úrovni již neexistuje prožitek individuálního osobního já odděleného od ostatních. Zde nastává ztotožnění Já s Vědomím Božství. Imanentní Božství je realizováno jako samostatná entita mimo mysl. To je v blízkosti vrcholu evoluce vědomí v lidské oblasti.

Velké učení může pozvednout masy a zvýšit úroveň vědomí celého lidstva. Takové vize se nazývají Grácií čí milostí a dar, který přinášejí, je nekonečný Mír, který je slovy nepopsatelný. Na této úrovni realizace smysl pro lidskou existenci překračuje všechen čas a všechnu individualitu. Neexistuje již žádná identifikace s fyzickým tělem jako s „já“, a proto se o jeho osud není třeba obávat. Tělo je chápáno jako pouhý nástroj vědomí prostřednictvím zásahu mysli, s jeho primární hodnotou v tom, že komunikuje. Já (já) se samo noří zpět do Já. To je úroveň nedvojnosti nebo úplné Jednoty. Neexistuje žádná lokalizace vědomí, vědomí je přítomné všude stejně.

Velká umělecká díla zobrazující jedince, kteří dosáhli úrovně osvícení, často ukazují na učitele s určitou pozicí ruky, zvanou mudra, přičemž dlaň symbolicky vyzařuje požehnání. To je akt předání tohoto energetického pole do vědomí lidstva, což také symbolizuje svatozář. To je úroveň Božské milosti, která se může potenciálně vyvinout až k úrovni 1000, což je nejvyšší úroveň dosažená některými osobami, které žily v zaznamenané historii, jako byli velcí Avataři a ti, pro které je vhodný název „Pán“: Pán Krišna, Pán Buddha, Pán Ježíš Kristus, a Zoroaster (Zarathušstra).

Diskuse

Za úrovní Blaženosti jsou hladiny velkých mystiků, přičemž vědění je důsledkem přítomnosti božství jako Já (imanentní Bůh). Rozdíl mezi imanentním Bohem a transcendencí je teologický, intelektuální a koncepční. Přítomnost Já je Perusha neboli zářící Já jako zdroj. Já „ví“, z důvodu totožnosti se samotným Božstvím. Tím je jeho vlastním vědomím a jeho Přítomností dává sám sebe „poznat“ jako „Poznávající“.

Tím pádem jeho vědění není „věděním o něčem“, nýbrž je Dokončením své vlastní Podstaty.

Transcendence Blaženosti může umožnit obnovení některých omezených funkcí, které umožňují opět návraty do světa. To se nyní děje prostřednictvím nelineární domény spíše než rozhodnutím, i když navenek to může být mylně vnímáno jako akt vůle. Ve skutečnosti neexistuje žádný „rozhodující člen“ který „rozhoduje“, ani neexistuje „volba“, která by vyžadovala výběr, nebo rozhodnutí. Život se stává fenomenologicky autonomní jako výraz evoluce Stvoření a všudypřítomného pole vědomí samotného, ​​které je také přirozeně všestranné díky kvalitě jeho podstaty.

Hladiny vědomí 600 a více se klasicky nazývají „bez mysli“, protože sekvenční přemýšlení ustane a na jeho místě je nelineární vědomí, které je často ve světové literatuře označováno jako Mind (Mysl, ale v tomto kontextu nejspíše pozornost). Na základě Božství se Neprojevené jakožto potencialita stává Projevem coby zeskutečněním. Osvícení mystici se stávají vrozenými překladateli pro vysvětlení do srozumitelného popisu, kterým se to stane známým celému světu. Subjektivně je Přítomnost přítomností vědomí samotného, ​​jehož kvalita je kvalitou Pravdy jakožto vyjádření Lásky a obráceně, Lásky jako vyjádření pravdy.

Hladiny vědomí 700 jsou historicky klasifikovány jako úrovně realizace JÁ (Já-Bytí) či úrovně moderních mystiků, například z nedávné doby Ramana Maharshi, Nisargadatta Maharaj, Sri Aurobindo, Mahatma Gandhi, a Patanjali.

Známé spisy na těchto úrovních jsou: Zen učení Bódhidharmy, Oblak nevědění, Diamantové srdce a Lotus sútry, Korán, Nový zákon (bez Zjevení Sv. Jana), a Jóga Sutras Patanjali, stejně jako Rig a Veda. (Pro větší pohodlí je reprezentativní seznam uveden na konci této kapitoly.)

Nejpozoruhodnější je, že někteří z nejznámějších učitelů jsou poměrně noví. Některým bylo přiznáno uznání ze strany celé společnosti. Jejich dopad na společnost je na dvou úrovních, dávají konkrétní učení a zároveň tiše vyzařují energetické pole ze své aury do kolektivního vědomí lidstva. Účinek tohoto záření je dvojí: prvním je vyvážit negativitu ve světě, a druhým je přispět k pozvednutí celkové evoluce vědomí lidstva obecně, a duchovních hledačů zvláště.

Jak již bylo zmíněno dříve, úroveň vědomí lidstva byla 90 v době narození Buddhy, na úrovni 100 byla v době Ježíše Krista, a pak se zvýšila na 190, kde zůstala po mnoho staletí. Koncem osmdesátých let dvacátého století, najednou vyskočila až 205 a postupovala dále a v listopadu 2003 se vyhoupla na svou současnou úroveň 207.

V tradiční duchovní literatuře existují popisy a klasifikace různých pokročilých úrovní vědomí popsané jako stavy samádhi. Často jsou popisným způsobem spojeny se stavy meditace v důsledku překonání omezení ega. Některé z nich jsou přechodné, jako jsou různé stavy pojmenované jako satori, nebo probuzení. Ty jsou často závislé na samotném stavu meditace. Na začátku stavu satori je proto třeba setrvávat se zavřenýma očima. Jak se stav vyvíjí, pokračuje dokonce s otevřenýma očima. Jak se posune dál, zůstane, dokonce s otevřenýma očima a člověk chodí kolem, obnoví činnosti. Jak je znázorněno na známých Zen obrazech s býky, pocházejících z roku 1500, je nejprve třeba lokalizovat a identifikovat ego (býka), pak jej zkrotit, pak transcendovat, pak opustit svět, a poté, když svět zmizí, tak se jako vyzrálý mudrc navrátit do světa. V tomto bodě je svět líčen jako pouhý odraz na vodě (vědomí).

Zdá se, že se vědomí vyvíjí, pak zůstane stát na dané úrovni pro variabilní časová období, která jsou popsána jako období „zrání“, přizpůsobení a nastavení k pokročilejšímu energetickému poli. Nastává nezbytné přeskupení s fungováním a umístění těla a obnovení fyziologických funkcí, stejně jako schopnost mluvit a komunikovat. Například Ramana Maharshi, po náhlém, neočekávaném osvícení byl němý a dva roky ho vyzývali, aby mluvil. Nestaral se vůbec o tělo. Nisargadatta Maharaj se zatoulal pěšky do Himálaje a musel být vzat zpátky do Bombaje.

Subjektivní zážitek tohoto návratu je, že je spontánní reakcí na lásku, volání, prosbu, nebo vliv ostatních v životním prostředí. Zevnitř je mysl tichá a není tam žádný „osobní“ sklon mluvit nebo potřeba komunikovat, ani není dokonce ani potřeba pokračovat v životě samotného těla.

Každá pokročilá úroveň vědomí je kompletní sama v sobě. Většina mudrců zůstala na dané úrovni po celý život, jiným se podařilo vrátit se a fungovat ve světě v omezených oblastech. Návrat k životu ve světě vyžaduje provádět určité úpravy, které je obtížné popsat. Lidé ve světě považují mudrce za fyzické osoby. Zpočátku je to poněkud překvapivé, protože není přítomno individuum, k němuž by bylo možno mluvit. Vznikne proto jakési rozhraní s okolním světem, a dá se nejlépe popsat jako „persona“. Není to vnitřní realita, ale vychází vstříc očekáváním ve světě, kdy lidé vnímají samostatné Já jako umístěné v individuálním těle a samostatnou identitu („osobnost“). V některých ohledech jsou tato očekávání světa potvrzena, protože interakce se vyskytuje na hlubší úrovni, než se světu zdá.

Dalším problémem, který vyžaduje přizpůsobení, je pochopení verbální komunikace druhých. I když jsou slyšet akusticky, dochází k mírnému zpoždění, během něhož proběhne vnitřní proces překladu, aby se porozumělo, co mluvčí chce slovy způsobit. To znamená, že „persona“, zdá se, slouží jako tlumočící rozhraní, a její vývoj je autonomní. Zpoždění může trvat dokonce roky, než k jevu dojde. Někteří mudrci nikdy neměli opustit své původní umístění. Ramana Maharshi zůstal na hoře Aranachula celý svůj život. Po své smrti zůstal v ášramu aktivní a je tam pořád. Nisargadatta Maharaj, poté, co byl přivezen z putování po Himalájích, zůstal ve svém podkroví nad obchodem v Bombaji. Tyto životní styly odráží také rozhraní s kulturními tradicemi.

Skutečně osvícený mudrc nemá žádný zájem ovládat životy následovníků, na budování staveb, předvádět se, nebo na pozemském majetku. Ne-existují žádné potřeby nebo touhy, které mají být splněny, natož touha ovládat druhé. Také poznámky Učitele mohou být vnímány jako kryptické, protože jsou stručné, přesné a nepotřebují nic dodat.

Pojem „transcendence“ je ve skutečnosti jazykový styl, v nelineární doméně existují progresivní rozměry, spíše než skutečné úrovně. Místo toho by bylo možné přechod přesněji přirovnat k slunečnímu záření, které vychází z mraků. Na těchto úrovních se stav vědomí může nebo nemusí vyvíjet dál v tomto životě, v závislosti na karmické potenciálnosti a Božské vůli. Opuštění identifikace se s každým stavem uvolňuje, včetně opuštění jakékoliv vazby k němu. Vědomí se vyvíjí jako by bylo přitahováno k návratu ke svému zdroji. Každý přechod rozšiřuje paradigma vědomí, které přináší přechodný pocit „domova“.

Mnozí mudrci, jakmile dosáhnou úrovně 700, zůstanou na této úrovni po zbytek svého života. V některých případech, když tak mohou učinit, však proces pokračuje spontánně. Každá úroveň odpovídá ukončení vývoje, který ji předchází, je to jako když se otevřou dveře. Subjektivně je přechod vnímán spíš jako vznik či rozvíjení, což je oblast samotného vědomí, ve kterém není myšlení, protože se jedná o stavy „bez mysli“ (paradoxně je také označen jako „Mysl“).

Od úrovně 700 výše musí být uvnitř učitele překonány překážky, které sídlí v kolektivním vědomí lidstva. To je fyzicky subjektivně pohodlné, dokud se nedosáhne úrovně vědomí asi 800, při kterém vznikají bolestivé fyzické příznaky a nervový systém jakoby nesl příliš mnoho elektřiny, což má za následek pocit pálení. Pokaždé, když něco přijde z kolektivního vědomí, musí to být zpracováno. (Ježíš Kristus potil krev a Buddha poznamenal, že má pocit, jako by jeho kosti byly rozbité. Četné podobné příznaky byly hlášeny různými mystiky v dřívějších spisech a v celé historii.)

Na rozdíl od běžných fyzických příznaků nebo bolestí, které mohou být řešeny prostřednictvím neodporování, tyto hořící elektrické pocity přetrvávají, dokud není identifikována konkrétní chyba v kolektivním nevědomí a dobrovolně opravena a vymazána. Zatímco fungování v úrovní 700 je teoreticky možné (např. Matka Tereza), existují na této úrovni zpoždění, aby bylo možné zvládat vnitřně vystupující jevy. Pro usnadnění tohoto přechodu, je užitečné mít znalosti o systémech čaker a různých Jungových archetypech v kolektivním nevědomí. Ty jsou reprezentovány různými sociálními, kulturními podskupinami a jejich endemickými postoji a pozicemi, které lze zjistit intuitivně nebo diagnostikovat technikou kalibrace vědomí.

Prohlubující se pokora a odevzdání se stává začátkem dalšího pokroku k progresi vědomí a k tomuto dochází na úrovni, která přesahuje záměr, jelikož tento proces se vyvíjí samovolně.

Postoj pozvání by mohl být přirovnán k velmi „Jin“ postoji vědomí, což lze rovněž fyzicky přirovnat k mudře (klasická poloha rukou). To znamená, že celkový postoj vědomí je „svolení“ (receptivní, nechávající si dát), a nikoli opačný Jang postoj záměru (získat). Vyladěním se do odevzdanosti být kanálem, kterým prochází Boží vůle se, život člověka promění v modlitbu, při které on sám je onou modlitbou.

Hladiny vědomí některých učitelů a spisů v úrovni 700

 

Učitelé Spisy
Bódhidharma   795

Charya, Adi Sankara   740

de Leon Moses, Granada   720

Dogen   740

Mistr Eckhart  705

Gandhi  Mahatma   760

Maharaj  Nisargadatta   720

Maharshi Ramana   720

Pataňdžali   715

Plotinus   730

Shankara   710

St. Teresa z Avily   715

Matka Teresa   710

Bodhidharma, Zen Učení   795

Oblak nevědění   705

Diamantová sútra   700

Sutra srdce   780

Korán   700

Lotus Sutra   780

Nový zákon (King James, minus Zjevení)   790

Rig Veda   705

Jóga Sutras, Patanjali   740

Ramayana   810

 

(Poznámka k Plotinovi: Jeho spisy jsou k dispozici, jak je uvedeno ve Velkých knihách ze západního světa, a kalibrují na úrovni 503. Plotinus sám v pozdějším životě měl úroveň vědomí 730.)

 

Následující část: Kapitola 18. Celkové Osvícení (úroveň 850 – 1000)

Napsat komentář