. 5. ledna / januára 2026
Vítáme všechny, kteří právě sledují naše 271. on-line setkání studijní skupiny Dr. Hawkinse.
Už jen tím, že jsme dotřepali svoje kostry na toto setkání, máme šanci, že se na nás něco osmózou nalepí. Tak, jak se to děje v AA nebo v jiných dvanácti krokových skupinách. Naše setkání umožňují postupné posuny z poslouchání do momentů, kdy tzv. trkne – a to naposlouchané je uplatněno v praxi, v situacích, kterými jsme karmicky přitahováni.
Díky našemu každopondělnímu on-line setkávání se, se v naši duchovní práci nacházíme v etapě, kde důrazem není již jenom „vědět“, ale stávat se tím, co se učíme. A to s pomocí naši nepřetržité duchovní zamyšlenosti. Je to mysl, která nás dovede k nemysli. Tím se posouváme do setkání, která jsou více zaměřená na vzdávání se, nebo-li přijímání toho, co je, a – toto vzdávání – je srozumitelně podané ve slovenském či českém jazyce.
Kromě on-line pondělků pořádáme 2x ročně osobní setkání, vždy na jaře a na podzim. Podrobnosti jsou uvedeny na webu www.hawkins.support.
Ti posluchači, kteří se připojili nedávno, mohou načerpat poznatky z našeho archivu on-line setkání, které jsou archivovány rovněž na stejném webu (www.hawkins.support).
Dnes zařadíme Julovu e-mailovou komunikaci s dvěma posluchači.
Ale nejprve si pustíme Požehnání od Dr. Hawkinse. Pohodlně usaďte či ulehněte a začínáme.
Video s požehnáním od Dr. Hawkinse:
Honza
Kniha B2, Oko Věčného JÁ, Před Kterým Není Nic Zatajeno
Poznámka:
D.R.H používá neobvyklou stylizaci, v kombinaci s ním vymyšlenými slovíčky, a pozice slov v jeho větách vyjadřují jejich závažnost. Z důvodu zachování tohoto D.R.H záměru, Julo se rozhodl být mu věrný, a překlady připomínají spleť nestandardních stylizací, a nesprávné interpunkce, použité na oddělení vícenásobných myšlenek v jediné větě. Kdyby se byl D.R.H chtěl vyjadřovat jinak, tak by to bylo jinak, a Julův překlad by se dal číst jako beletrie. Při čtení, místo tvrzení si „to nesedí“, překladatel doporučuje klást si otázku „Co je třeba ve mně změnit, aby mi to sedělo?“Překladatelovy subjektivní studijní pomůcky jsou v {…}.
František
KAPITOLA 8
Mimo Příčinnost
.8.1. (ze 46) Tím, že pozorujeme samotnou mysl {mysl = ego = všední já = programy} při její činnosti {, tedy vědomě otočíme zaostření z venku do nitra, na to, co všední já nazývá myslí; což je, mimochodem, definice meditace}, její mechanismy se stávají zjevnými, a tím mají náběh se rozpouštět. Domněnky mysli {, v co mysl věří,} jsou: {1.} její oddělenost {ve smyslu její pomyslné existence, nezávislosti, a jedinečnosti}, {2.} její uvěření v plynutí času s jeho začátky a konci, a {3.} {její uvěření} skupinám myšlenek, které ustanovují a zabezpečují její přežití. Aby přežilo, ego musí věřit, že je opravdové, a že má oddělenou, nezávislou existenci. Dalším motivem pro jeho přetrvávání je {jeho} víra, že prostřednictvím {sama sebe, tedy} ega a svého {vlastního} zdokonalování se, se dá konečně {jednou} najít štěstí, a {tím} se pro něj zajistí dokonalé podmínky {pro vytvoření trvalého blaženého stavu}. Proto se ego/mysl neustále snaží o nadvládu, a o zisk, ve všech svých různých podobách a vystupováních. Hledá úspěchy {, které si, v závislosti na úrovni vědomí, samo definuje, svým libovolně zvoleným} jakýmkoli měřítkem, kterým tuto vidinu cíle měří. {Ego je přesvědčeno, že} štěstí je vždy za dalším rohem {, skoro už jakoby na dosah ruky, za další výhrou, když skončí vysokou, když se vdá/ožení, až se pomstí, až bude mít chatu, a} proto se namáhá ještě více, aby dosáhlo svých cílů.
.8.2. Nu a jednou se {tato} vidina {ega} zhroutí, a tím se otevře prostor pro zahájení duchovní pouti hledání. {Ale teď už takové, při které tato} pouť hledání se přeorientuje z {hledání štěstí ve vnějším světě,} zvenčí {, mimo sebe}, do nitra {sebe}, a začne se hledání {perspektivnějších} odpovědí. Při dobré přízni, člověk {1.] natrefí na učení opravdového osvícení, a {2.} {snad se pak} neodkloní od jádra těchto učení. {Je třeba mít na paměti, že} postupem času, mnohá vysvětlení a chápání, která byla předkládána spolu s původními učeními, se vytratila, a místo toho sklouzla do chybných chápání. V průběhu staletí, některé z nejvelkolepějších učení byly překrouceny, a tím, překvapivě, nabyly přesně opačného významu {než jaký byl jejich původní}. Tyto se pak stávají podkladem sporů a překážkou pravdy.
.8.3. Je nejen užitečné, ale mimořádně klíčové, mít k dispozici nějaký autoritativní zdroj, na jehož základě si můžeme ověřit, kterým směrem {ve svém duchovním vývoji} jdeme, a kterým směrem se máme ubírat. Není možné dostatečně často opakovat, že cejchovaná úroveň pravdy jakéhokoli učitele nebo učení by měla být získána a potvrzena předtím, než se staneme studentem nebo následovníkem, a ještě více, pokud stoupencem nebo zasvěcencem. Člověk by měl být oddán jen Bohu a Pravdě. Učitelé se mají respektovat, ale oddanost by měla být vyhrazena jen Pravdě. Jak řekl Buddha: „Neklaď žádnou hlavu nad svou“, což znamená, že jediným skutečným guruem člověka je jeho Věčné JÁ ({, to, co se v literatuře nazývá} ‚Buddhova podstata‘).
.8.4. Věčné JÁ učitele a naše vlastní Věčné JÁ jsou jedno a to stejné. Učitel se stává zdrojem inspirace a informací. Je to právě inspirace, která podporuje pouť {duchovního} hledání {studenta}.
Alena
.8.5. {Jiné téma:} Znamená oddanost k duchovnosti to, že člověk se musí vzdát světa? Ne, samozřejmě, že ne. Jednoduše to jen znamená, že světský život {, s jeho stanovisky pohledů na lidi a na události} je potřebné {si v hlavě} přetvořit {díváním se na lidi a události z pozměněného úhlu pohledu, v hlavě si svět} přeorganizovat, a vytvořit si na něj jinou představu. Není to {náš okolní} svět, který je pastí {do které se člověk nachytá}, ale {naše,} člověkova, připoutanost k tomu světu, spolu s našimi pozorováními {, poháněnými zdánlivostí vnímání}, které zamlžují hledání Pravdy. Některé věci, které nás přitahují, jsou pouze ztrátou času {při dosahování našich duchovních záměrů a cílů}, zatímco jiné {věci, které vzcházejí před naše uvědomování si,} jsou pořádnými pastmi s chmurnými následky, do kterých se nevědomí lidé ponoří {, pokud na ně naletí}. {Toto naletění je někdy možné protimluvně považovat za příznivé, protože,} na druhé straně, někdy jen v důsledku čiré {akutní} agónie z toho, že člověk pobloudil, nastává {u něho padnutí ‚na hubu‘ a} dosáhnutí dna, uvolnění {nefungujícího}, a přijetí lepší {, pro duši perspektivnější} volby.} Proto nikdy nelze říci, že je nesprávné, pokud někdo následuje nějaký ‚naletěný‘ směr cesty, protože právě ten {, který vede do rozčarování,} může být prostředkem konečné spásy, ať je {celý sajrajt} jakkoli bolestivý. {Z hlediska vhodnosti výběru učení, které následovat}, s jistotou můžeme říci, že vše, co nedokáže, v člověku udržet {testovaný} sval silný, používajíc kineziologii {, metodu svalového testování,} není směr, kterým se chce odhodlaný duchovní hledač osvícení ubírat.
.8.6. Jedním ze zdrojů {hlubokých a dlohotrvajících} chyb je často zdánlivě neškodná, lidská zvědavost. {⇐Nechoď tam.} {Ale pozor,} návnada {, která člověka vábí} na prahu katastrofy není {obvykle na první, ani druhý, pohled} něco zjevně negativní, ale {je to} rafinovanější návnada, která skrývá vlka v ovčím rouchu. Proto je potřebné vyhýbat se tomu, při čem člověk, při kineziologii {, svalovém testování}, nezůstává silným, protože to, při čem zůstává silným, podporuje život a vede k Pravdě.
.8.7. {A tedy zeptejme se sami sebe:} může člověk {, tedy já, ty, čtenář, vrtat se a} prozkoumávat sféry, které vedou pryč od Pravdy, a {po jejich prozkoumání} vrátit se zpět {na cestu Pravdy} bez jakékoliv pohromy? Odpovědí je, alespoň v současnosti {převahy negativity všedního světa}, že je to nepravděpodobné. {Zaprvé,} podívejme se na fakt, že sedmdesát osm procent světového obyvatelstva testuje {podle svalového testování} pod úrovní Bezúhonnosti (200). {Za druhé,} je také třeba vzít v úvahu reakci společnosti, kterou bychom mohli nazvat {, jen tak pro sebe,} ‚krabím úkazem‘. Ve vědru krabů, jak se jeden nebo více krabů snaží dostat přes okraj {vědra} na svobodu, ostatní krabi se natáhnou a stáhnou ho, nebo je, zpět; {podobně i} u některých lidí je protichůdná reakce vůči těm, kteří hledají Světlo. Vskutku, pokud totiž člen negativně ocejchované sekty začne rozpoznávat negativitu, která je přítomna za fasádou svatosti, a pokusí se odejít, často je odsuzovaný, a vystavený šikaně, či dokonce násilí. {Jak se chránit?} Většina tradičních směrů {duchovních} cest proto doporučuje, aby se člověk sdružoval s takovými jinými lidmi, kteří mají podobnou duchovní oddanost. Významné je i to, že úroveň vědomí lidstva, která se po mnoho staletí držela na úrovni 190, nyní nedávno {, pár let po 1986,} poskočila na 207; proto moře vědomí lidstva, jako celku, nyní podporuje pozitivní místo negativního.
Milan
Duchovní Směr
.8.8. Je dobré mít na paměti, že ani Pravda, a ani Osvícení nejsou něčím, co by se dalo najít, hledat, {nacházet,} získat, nabýt, nebo vlastnit. To, co je Nekonečná Přítomnost, je vždy přítomno, a k tomuto rozpoznání dochází samo od sebe, když jsou odstraněny překážky bránící tomu rozpoznání. Proto, není potřebné {honit se pro, a} studovat pravdu, ale jen uvolnit to, co je klamné. Odtažení mraků nezapříčiňuje zasvícení slunce, ale jen odhaluje to, co bylo po celou dobu skryto. {Tedy ještě jednou,} duchovní práce je především uvolňování zdánlivě poznaného {, považovaného za známé a bezpečné,} za nepoznané,} {a to} s příslibem od jiných, kteří tak již učinili, že úsilí je nakonec více než dobře odměněno. {A ještě jiné přirovnání} na pozemské úrovni: zlato se {dnes} nevytváří, ale se pouze odhaluje, a to odstraňováním toho, co ho zakrývá.
.8.9. Jedním z hlavních duchovních nástrojů je záměr, který nastavuje priority a žebříček hodnot, které dodávají úsilí člověka energii. Duchovní práce je závazkem, a zároveň i objevováním. Cesta byla otevřena těmi, kteří jí prošli dříve {, před ostatními,} a {tím} ve vědomí nastavili možnost pro ostatní, aby ji následovali. Tak jako {atlet, běžec} Roger Bannister prorazil ‚M-pole‘ čtyřminutové míle, tak i bytosti s pokročilým vědomím zanechaly milníky pro ostatní k jejich následování. Následně, každý pokrok, který my uděláme ve svém uvědomování si, prospívá neviditelným masám lidí a upevňuje další stupínek pro ostatní, {kteří ho ještě nedosáhli a} kteří nás následují. Každý čin laskavosti si vesmír všimne a zachová ho navěky. Když to vidíme opravdu tím, čím to je, tak vděčnost nahrazuje duchovní ctižádostivost. V tradičním buddhismu člověk hledá osvícení pro dobro celého lidstva; všechny dary se vracejí ke svému zdroji.
Sylvie
Nečíst – {Pokud je vám příklad se čtyřminutovou mílí jasný, pokračujte na .8.10.}
{Nejprve o míli: Protože byl tento atlet z Velké Británie, kde se ani dnes nepoužívají kilometry, ale míle, tak to tak náhodně vyšlo, že běžci běhávali 1 míli, což je 1,609.344 metrů, trochu nad čtyři minuty. A tenhle mladý doktor medicíny si vymínil, že přece dokáže míli uběhnout pod 4 minuty, že překlene umělou psychickou bariéru. Což se mu i povedlo, a to 6. května 1954. Jeho rekord však trval pouhých 46 dní, protože „vyryl“ brázdu v poli vědomí, kterou mohli ostatní vesele následovat, jak je v následujících třech odstavcích vysvětleno.
Teď o M-polích: Jak píše DRH v B4 z roku 2005, v originále na straně {římskými číslicemi} XXVII, Julo volně: Rupert Sheldrake (v 1981) formuloval princip, že {energetický tvar} formy se nejprve objeví v poli vědomí. Aby se ze všech svých možností právě tato forma projevila v pozorovatelné skutečnosti, jsou vedle záměru nezbytné i neviditelné organizační vzory, nazývané v odborné literatuře M-pole, které působí jako formotvorné šablony. Současná tzv. ‚Teorie strun‘ předpokládá, že primární substrát všeho, co existuje ve vesmíru, se skládá z univerzální energie. Takže vše, o čem se dá říct, že existuje, vzchází ze společného substrátu. Nekonečná moc pra-substrátu veškeré existence, je ta, která, jako jediná, má moc proměnit nezobrazené v zobrazené – a tím poskytuje možnost přeměny nezobrazených možností, v pozorovatelnou skutečnost. (DRH tuto větu ocejchoval na 1000, ale v angličtině, v anglickém originále knihy).
A jak DRH píše v B1 z roku 1995, v originále na straně 153, Julo volně: Tyto neviditelné organizační vzory, M-pole, (M je ze slova morpho-genetic, přeloženě asi jako „tvaro-počáteční“, tak tato M-pole) se chovají jako šablony vytváření různých projevů života. Rozškatulkovanost těchto M-polí umožňuje vytváření identických kopií stejného druhu. Něco podobného jako M-pole existuje i v energetických polích vědomí, a je podkladem myšlenkových návyků a představ – nazývané v odborné anglické literatuře „formative causation“, což je asi přeloženo jako „formující příčinná souvislost“. Tím, když běžec Roger Bannister uběhl jednu míli pod čtyři minuty, vytvořil nové M-pole. Do té doby se věřilo, a tudíž bylo zapsáno v lidském vědomí, že uběhnout jednu míli za čtyři minuty přesahuje hranici lidských možností. Jakmile se však vytvořilo toto nové M-pole, spousta běžců začala najednou lámat čtyř minutové mílové rekordy. K tomuto jevu dochází pokaždé, když lidstvo překlene něco ‚nemožného‘, například schopnost létat (M-pole vytvořené bratry Wrightovými), nebo schopnost zotavit se z alkoholismu (M-pole vytvořené Billem Wilsonem, zakladatelem Anonymních Alkoholiků). Přitom jakmile je nějaké M-pole vytvořeno, každý, kdo zopakuje jemu přiřazený úspěch, ho tím posílí. Všichni jsme už slyšeli, že podobné nové ideje se často najednou objeví v myslích různých lidí geograficky vzdáleně od sebe oddělených. M-pole působí jaksi jako organizátor, podobně jako je tomu při přitahování magnetem. Přitom se M-pole nemusí nikam pohybovat. Je to stacionární, stojící energetické pole, které je všude přítomné. Jakmile je vytvořeno, už existuje jako obecně dostupná šablona v celém neviditelném vesmíru pro všechny.}
Milan
.8.10. V pravý čas, {tedy když jsou, z karmického hlediska, podmínky k projevení příznivé,} dochází k nahrazení {předešle ceněných] světských ambicí a tužeb za duchovní záměr a duchovní zaostření člověka. Člověk je jakoby postupně vtahován do Věčného JÁ, jakoby tu byla duchovní gravitace působící přitahováním. Styl Poznání {nyní} nahrazuje rozum a logiku, {400-vky,} a {přičemž} intuitivní uvědomování si se zaostřuje spíše na podstatu života a jeho činnosti, než {aby se zaměřovalo} na cíle nebo detaily {zobrazené, viditelné, hmatatelné} formy.
.8.11. {Přitom, v 500-vkách,} se zdánlivost vnímání začíná měnit, a krása Tvoření doslova září ze všech osob a předmětů. Jednoduchá scénka se může nečekaně stát úchvatně překrásnou, jako by se odhalovala v trojrozměrných {, super realistických, hluboce nasycených} barvách, {nazývaných} Technicolor. Nastávají momenty, kdy najednou je všechno v tichosti, a nastává zážitek rysu Všeho-Co-Je, v rámci všezahrnující {Boží} Přítomnosti. Je to oko Věčného JÁ, které dodává životu pocit skutečnosti. To, co nám umožňuje prožívání toho, o čem si {z pohledu všedního já} myslíme, že je jednotlivé ‚všední já‘, je ve skutečnosti Nekonečné Věčné JÁ.
.8.12. {V nad 600-vkách je zřejmé, že} záře Boha je světlo Uvědomění, které odhaluje božskost Všeho-Co-Existuje. V nehybnosti a v klidu Nekonečné Přítomnosti je mysl tichá, protože není nic, co se dá říct; vše hovoří samo za sebe, se završeností, a s přesností. Pokud to člověku dojde, {a to při dosažení 840,} člověk překlene poslední dualitu {, kterou je dualita} existence a neexistence, protože {člověku trkne, že} možná je jen existence. Protiklad Pravdy neexistuje, protože Skutečnost vylučuje to, co není skutečné. V tomto trknutí spočívá Boží klid.
Honza
Evoluce Oproti Stvoření {Vývoj proti Tvoření}
.8.13. Toto {, toto téma,} je oblíbeným zdrojem sporů pro politiky, školské rady, a soudy. {Když se nad tím zamyslíme,} vlastně tady není konflikt. Vývoj {=Evoluce} a Tvoření jsou jedno a totéž. Tvoření je samotným zdrojem a podstatou Vývoje. Vývoj je proces, kterým se projevuje Tvoření. Fyzický svět je světem důsledků, a v sobě nemá moc příčinných souvislostí. {Nižší úrovně vědomí vidí vývoj/evoluci, přičemž vyšší úrovně vědomí v tom stejném vidí tvoření.}
.8.14. Z paleontologie {, což je přírodní věda, jejímž prostřednictvím se zkoumá a objevuje minulost života na Zemi,} můžeme vidět, že {živočišné a rostlinné} druhy a {jejich} tvary se změnily v průběhu milionů let. Podobně, i ranní verze a formy lidstva, které jsou k dispozici ke studiu, poukazují na postupný Vývoj formy {, vzhledu lidí}.
.8.15. Vývoj probíhá jako postupnost, uvnitř samotného vědomí, do formy, a to stále větší přizpůsobivostí k životnímu prostředí. Tento Vývoj probíhá v rovině úrovně vědomí, která zahrnuje jak inteligenci a záměr, tak estetické cítění. Takže, Vývoj nastává uvnitř neviditelné oblasti nekonečných možností, a {až} potom se projeví {ve viditelném světě} jako následek Tvoření, které {, toto Tvoření,} je přirozeně vlastní podstatě samotného vesmíru, a {jeho vlastností je, že} je soustavné a nepřetržitě probíhající.
.8.16. Kdyby Tvoření {, v náboženství zavádějíce nazvané Stvoření, jako například ve větě „Bůh stvořil svět“; je to minulý čas slovesa, (viz .1.7.)} bylo jednorázovým činem Boha, {který se odehrál} někdy v dávné minulosti, pak by vše živé bylo přesně takové, jaké to bylo před miliony lety {při tom Stvoření}. Protože ani Bůh, a ani Skutečnost nemají začátek či konec, a {vyjádřeno jinými slovy,} nacházejí se mimo čas, žádný jednorázový Boží čin v čase a prostoru není únosný. {Jak se tedy na to dívat? Tak, že} soustavné Tvoření, {‚dělané‘} průběžným a stále přítomným Bohem, odpovídá tomu, co {se děje, a} je zjevně {nyní námi} pozorovatelné. V podstatě není rozpor mezi Vývojem a Tvořením, protože jedno {, Vývoj,} je jen vyjádřením toho druhého {, Tvoření}, ve viditelné sféře. Vývoj nepopírá Boha, ale {jednoduše} zrcadlí přítomnost Boha, {a to} jako soustavně přítomného ve všem, co existuje. Kvůli Tvoření, vše, co existuje, čerpá radosti-naplněnost ze své {vlastní} existence, {co je umožněno} díky své vrozené Božskosti, což je vědomí Boha.
Sylvie
Vědomí: {Jediná} Cesta k Bohu
Intelekt
.8.17. Riziko při poskytování {nezralému studentovi pokročilé} informace spočívá v tom, že ego posluchače se pokusí informace uchopit {svým rozumem, tedy} intelektem {, přesně tak, jak to dělalo dosud s neduchovními informacemi, a považovat nově získané poznatky} jako {nahromaděné, nabiflené} údaje; a tam se {jeho proces} zastaví. Jsou duchovní studenti, kteří se účastnili doslova stovek kurzů a přednášek, a {kteří} mají místnosti plné duchovních knih, ale vůbec se neposunuli dopředu v uvědomování si; ustrnuli. {Vůbec nerozpoznávají neperspektivnost svého přístupu a} jejich hledání pokračuje na další kurz, a na další; další knihu, dalšího gurua, a tak dále.
.8.18. {Z předchozí věty je nám zřejmé, že} duchovní práce není intelektuální ({záležitost, a} tedy taková, která vede k doktorátu {například v oblastech jako jsou} Srovnávání Náboženství, či Teologie). Pravá metafyzika {, jako zkoumání toho ‚co je‘, a ‚proč to, co tam je, tam je‘,} je abstrakce, která má usnadnit jazykové vyjadřování a slovíčkování, s cílem zprostředkovat to, co se vlastně nedá zprostředkovat slovy. {Ale pozor,} slovíčka nejsou {těmi} věcmi, které si máme přivlastnit {, se kterými se máme sebe-ztotožnit}. Naučené pravdy se musí uvést do každodenní praxe, {a to na to,} aby se staly účinnými, a tyto {pravdy samozřejmě} existují mimo slova. {Pokud duchovní student zvolí takový postup,} pokud se tak stane, nastane změna. Účelem {získávání a hromadění duchovních} informací je, aby byly vstřebané, s tím, že se s nimi {důvěrně} seznámíme, a pak {, jejich používáním, či meditací, či nepřetržitou duchovní zamyšleností} dozrají do jejich porozumění {, a postupně do našeho automatického stání se tím, co ta slova vyjadřují}.
Alena
Porozumění {schopnost pochopit význam něčeho}
.8.19. V duchovní práci má samotné porozumění {věcí, na kterých pracujeme, nebo nepracujeme} způsobilost přinést změnu. {Porozumění } působí jako urychlovač a otevírá nové cesty nahlížení na věci. Přináší růst a duchovní pokroky. Jak duchovní růst pokračuje, staré styly myšlení a dávání věcí do souvislostí ve starých rámcích, jsou vzdávány, a jsou doprovázeny radostí z nových objevů. Hněv na {, nyní už viděné, jako} nesmysly {každodenního] života, je nyní nahrazen smíchem; a to, o čem mnozí ve světě lamentují a co tvoří značnou část melodramatu, se nyní jeví jako komické. {Ale pozor,} duchovní učení je třeba přijmout, aby se staly součástí {každodenního života duchovního studenta}. Kladení odporu přichází z ega, kterému chybí uznání si vlastních nedostatků a nevědomosti, a které, z hrdosti, se nesnáší ‚mýlit‘. Je {proto pro duchovního studenta snadnější a} lepší rozpoznat {a zaujmout ‚lepší‘ stanovisko}, že člověk se nevzdává mylných názorů, ale místo nich si přisvojuje lepší. To, že mír je lepší než válka, a že láska je lepší než nenávist, dává smysl intelektu, ale ego může {, a bude,} rebelovat, když se má vzdát své oblíbené nenávisti a oprávněné zatrpknutosti.
.8.20. Na planetě se nacházejí různorodé miliony lidí, celé kultury a společnosti, jejichž jediným tématem {života,} a důvodem k přežití, je nenávist. Jejich celá společnost je založena okolo pomsty, a na dualitě {protikladu} oběti a pachatele. Celé oblasti světa se oddávají projevům nenávisti, které {, tyto projevy,} jsou neustále opětovně zdůvodňovány, připomínáním si dávné minulosti. V {dnešní ‚všední‘} společnosti není nedostatku odůvodnění pro nenávist. Člověk se vždy může odvolávat na dávno mrtvé předky, a {tak} zdůvodňovat nenávist vůči svým odvěkým nepřátelům. Dokonce se to může brát jako hrdinské, vlastenecké, chvályhodné, nebo politicky korektní {, a ještě k tomu i odměňované}.
Ochota
.8.21. Upouštění od starého je zprostředkováváno ochotou, odvahou, a vírou. Duchovní pokrok {každého člověka, tedy i můj i tvůj} doslova prospívá celému lidstvu tím, že zvyšuje všeobecnou úroveň vědomí. Dokonce i jeden ždibec dělá rozdíl.
.8.22. Další překážkou duchovního růstu je netrpělivost. Tu je možné ⇒překonat jedině vzdáním se {, upuštěním, od kladení odporu k prožívání času, kapitulací očekávání, a brbláním do a o výsledku}.
František
Meditace
.8.23. Obecná orientace {meditace} a {její} metodika byla popsána na jiném místě. {Ve světě všedního já} se nám může zdát, že myšlenky jsou navzájem po-propojovány na základě {jejich souvislostí =}, asociací, nebo na základě {nějakého} jiného, zdánlivě přijatelného {,’nádherně vymyšleného‘,} psychologického vysvětlení. Pozorováním však člověk zjistí, že právě naopak, myšlenky se objevují v nesmyslné, náhodné podobě. Přeskakují z jednoho tématu na druhý, bez nějaké opravdové souvislosti mezi nimi. {Ve světě všedních já} se proud myšlenek obvykle popisuje z {pohledu} omezení newtonovského lineárního modelu {světa}, který připisuje příčinnou souvislost i tam, kde vlastně žádná není. {Ale při pozornějším zkoumání,} myšlenky se jeví jako náhodné, nelineární, chaotické, {tedy} bez {matematicky} spočítatelné předvídatelnosti. Zdají se být nesystematické. Navzdory chvályhodnému úsilí {výzkumníků}, vlastně není ověřitelné vysvětlení {vzcházení} myšlenek, vyobrazení, náhledů, vzpomínek, fantazií, pocitů, nadějí, obav,{-} a obsah mysli se odmítá dát ovládat. To, co je souhrnem vrstev mysli {, tedy jakási} matrice myšlení, je výsledkem neustálé tvorby myšlenkovitosti, která podněcuje nekonečný sled myšlenek. Tyto jsou záměrně podsouvány {jako návnady všednímu já}, aby zabránily jakékoliv možnosti Ticha. Čím víc se ji {, mysl,} člověk pokouší ovládat, tím více si {mysl s námi} zahrává, stane se rebelující, odmítá se dát ovládat, a zdá se být nezkrotitelná.
.8.24. Při meditaci může člověk vidět, z pohledu svědka, pozorovatele, že {je to právě} samotné pole vědomí {které} sleduje mysl, a že je zbytečné se s tím {celým} přetahovat. Je přínosné si ujasnit, že mysl nejsem ‚já‘ {, jak si to myslí všední já}. To je opovážlivost; {mysl} je svůdná. Snaží se vás přesvědčit, že vy jste jí {a nutká vás obraňovat jí − teď už ‚vaše‘ myšlenky}. {Rozpoznejme, že} ani ztotožnění se s tělem se nepřeklene zničením těla. {A stejně tak rozpoznejme, že} ani ztotožnění se s myslí se nepřekoná zničením mysli. Pokud ani tělo, ani mysl, nejsou skutečným já, není potřebné je ničit, podmaňovat si je, nebo s nimi vést boj. Myšlenky se objevují samy od sebe, {a} ne proto, že by je něco nebo někdo zapříčiňoval.
.8.25. Přirozeností mysli je myslet. Člověk ji může donutit k po sobě navazujícím, logickým myšlenkám, na krátké sprinty, {a to} zaostřeností a záměrností. Tímto způsobem, umí {mysl} řešit ‚problémy‘. Mysl je svižná a mazaná. Nárokuje si zásluhu za {‘}svoje{’} myšlenky (, ale }jen} za dobré myšlenky!){, takové, které údajně vyřešily její každodenní problém}. Člověk musí být mimořádně bystrý, a zaostřený s pozorností, aby přichytil, že nárok na autorství myšlenek {všedním já} nastává zlomek nanosekundy poté, co se myšlenka objeví. Mylná představa, že ‚já jsem si myslel‘, se rozplyne, když je mysl přistižena při činu {naší mimořádnou zaostřeností a zacíleností se na toto odhalení, na kterém jsme ale pracovali snad i několik epizod životů}.
.8.26. Buddha řekl tu stejnou věc; {to, co se v literatuře nazývá} ‚Buddhova podstata‘, se objevuje {pod} mezi myšlenkami. {‚Mezi myšlenkami by nám hledané ticho bylo hledáním mezi zobrazeným, v rákosí mezi jednotlivými stébly. Božské Ticho, to, které odhalujeme, se nachází před vznikem jakékoliv formy, před tím, než to rákosí vyraší, a proto je to Ticho ‚souvislé‘. (Viz červnová lekce 2004 z Veritaspub.com, nebo úryvek z ní z 04jan2021 setkání skupiny Hawkins.support)}. Myšlenky vlastně nic neznamenají, a nejsou potřebné k přežití, {což se odhalí jako zřejmé v 500-vkách, ale do té doby je to absolutně nepředstavitelné a nepochopitelné}. Nárok ega, že {právě ono} vyautorovalo myšlenku, se vlastně uskutečňuje {všedním já/egom} přibližně v 1/10 000 vteřiny {po jejím objevení se}. Ve skutečnosti se vlastně všechno děje samo od sebe. Život člověka je nepřestávajícím darem {od Boha}, a jeho přetrvávání, od okamžiku k okamžiku, je udržováno Bohem, {a} ne egem. Je bezpředmětné snažit se myšlenky blokovat; ony se jednoduše navrátí. Lidé se obávají, že pokud upustí od své mysli nebo přemýšlení, nebo ji nebudou pečlivě sledovat nebo se ji snažit ovládat, buď zemřou, nebo se zblázní.
Milan
.8.27. Cíle ega/mysli se nikdy nedají dosáhnout. Její úsilí je ohlušující a ubíjející. Vlastně, člověk je na tom mnohem lépe bez ní.
.8.28. Když člověk zpozoruje, že {blokovat myšlenky mysli} je beznadějné, může ji {, mysl,} začít opouštět {, a to} stažením zájmu o ni. Člověk se může začít zříkat její hypnotické okouzlenosti, a postupně {při postupném překlenování úrovní vědomí} odstoupit z {pozice] pozorovatele{/prožívatele pozorovaného}, {na pozici} pozorovatele, {potom} svědka, {dále} k samotnému vědomí, a nakonec k Uvědomění, které osvěcuje vědomí a umožňuje Uvědomění být vědomým. Věčné JÁ je možné zobrazit si jako prostor, který je v zásadě vyčištěný od od formy {, tedy bez stanovisek a názorů, je to existence bez úsilí}. Nečíst -{Viz . .2.22. a .6.32.}
.8.29. Mysl je pod neustálým tlakem očekávání {, co bude, a z toho pramenícího jejího} pokusu ovládnout {, tedy vrhnout stanoviska a emoce, na} následující zlomek nanosekundy prožívání. Člověk {, pokud mu to úroveň vědomí umožňuje,} se může zaostřit na zdroj tohoto chtění {, nutkání,} myslet, a upustit od něho na úrovni tvrdohlavosti, která {, tato tvrdohlavost,} je podkladem posedlosti {mysli} a {její} snahy ovládat prožívání následujícího okamžiku.
.8.30. Duchovní práce je tedy nekonečným vzdáváním se, upouštěním, odvracením od, odstupováním od, a nebráním do úvahy to, co je {, z pohledu duchovní práce} nepodstatné a vlastně nenaplňující. Směr zaostření se tedy přesouvá od obsahu myšlenky, k tomu, co myšlenku pozoruje a prožívá, a pak {, jednou,} k objevu, že Uvědomění je vědomé jako výsledek {svého} vrozeného rysu, a {tedy} vlastně není činem vůle imaginárního, nezávislého, všedního já. Nečíst -{podívej se na poslední modrou větu v .7.20.}
.8.31. Uvědomění přesahuje místo, tělo, prostor, čas, mysl, myšlenky a pocity. Podobně jako obloha, je pozadím, přes které {v popředí} plují mraky. Nejvýše {, na konci cesty na poslední příčce pozorování,} zachytávání Uvědoměním, je nenarušováno jakýmkoli obsahem, a jeho vlastní existence není závislá od obsahu.
.8.32. Jít za hranice známého si vyžaduje odvahu, víru, a přesvědčení. Vyžaduje si to i duchovní moc a energii, jejichž zdroj je vrozený vyšším polím vědomí, a velkým učitelům a jejich učení. Samotné osvícení nastává z Boží Přízně {, první předpoklad}, ale zároveň se objevuje pouze na základě vlastního vnitřního souhlasu a rozhodnutí {druhý předpoklad}.
František
Odpouštění A {Naivita A} Nevinnost Vědomí
.8.33. Odpouštění je pro průměrnou {všední} mysl {věru} těžkým krokem na vykonání, vzhledem k jejímu svévolnému {, nakoupenému a přivlastněnému nějakému] stanovisku, které vytváří protichůdnou dualitu správného a nesprávného, zaslouženého oproti nezaslouženému, férového oproti neférovému. Toto je {, když to chceme, snad kvůli snadnějšímu studiu, nějak pojmenovat} ‚problém protikladů‘. Rozřešení protikladů si vyžaduje alespoň nějaké porozumění o povaze vědomí. {Všímejme si rozdílu v tom, že ochota ‚odpustit a zapomenout‘ cejchuje na 450 (rozum/logika), ale ochota ‚odpustit a vzdát se Bohu‘ cejchuje na 540 (Bezpodmínečná Láska, Radosti-naplněnost).}
.8.34. Soucit s lidskými slabostmi zmírňuje posuzování. {Přitom soucit definujeme jako schopnost chápavě vidět emocionální rozpoložení jiných, bez našeho vnoření se do jejich emocionality, a je-li to vhodné, naší pouhou fyzickou přítomností, případně slovy, náš chápavý postoj komunikovat.} Lidská mysl vrhá {své} hypotetické normy moralistického postoje na lidské chování. V této zemi {, DRH hovoří o USA,} je například to, co se nazývá morálkou, vlastně jen výrazem puritánství {, což je velmi přehnaná přísnost v morálních a náboženských věcech, a je namířena hlavně proti potěšením společnosti}. {Tyto dva pojmy, morálka a puritánství,} vůbec nejsou to stejné. Puritánství je posuzování, které je zcela bez soucitu {soucit=…}, je bez lásky, nebo bez odpouštění. Jeho postoj je drsný, nemilosrdný, a trestající. Okouzluje egoismus tím, že se cítí {jako mající} pravdu, ctnostný a mravopočestný. Funguje pomocí odsouzení, zostuzení, viny, strachu, a vyhledává odvetu a potrestání.
.8.35. Na rozdíl od toho, samotné vědomí jako takové, je vrozeně {naivně} nevinné. Postupně je stále více a více programováno, {a to} často jen náhodnými sociálními vlivy {, které si mnohokrát ani neuvědomujeme}. {Vědomí} se ‚narodí‘ do určitého podkulturního prostředí {, tedy do podskupiny ve společnosti, která prokvétá na okrajích dané společnosti}. Na nejnižší úrovni se ocitá mezi sídlištními gangy, nebo mezi podivnými necírkevními kulty {, překypujícími přísahami} věrnosti, symboly, tajemstvími, zasvěcováním {nových členů}, a {bezpodmínečnou} poslušností vůči skupině a k jejím vůdcům. Na této úrovni společnosti, následky za porušení pravidel skupiny mohou končit smrtí. Vyskytují se zde skupinové styly oblékání, symbolická gesta, způsoby slovního projevu (používání správných slovíček „patřících“ skupině), a pevné ovládání skupiny. Členové mají vymývané mozky a jsou zastrašováni; šance uniknout je mizivá. Z jednoho pohledu {, z hlediska vnějšího světa,} je toto chování protispolečenské. Z jiného {pohledu, a to z pohledu gangu,} je pouze přizpůsobivé {okolnostem ulice} a {pouze} nespolečenské. Přestože jsou tyto postoje nesourodé se společností jako celkem, jsou uvnitř {gangu používané} jednolitě.
.8.36. Jádrem {přežití} podskupin {v hlavní společnosti} je programování {jejich příslušníků}. Obsah {norem požadovaného chování se v podskupině} je podáván v textech hudby dané podskupiny. {Přitom} normy společnosti {ve které daná podskupina existuje} jsou zesměšňovány a nemají důležitost.
.8.37. Na postupně vyšších společenských úrovních dochází k stejnému způsobu programování, ale {tentokrát} je méně zjevné nebo okaté. A i zde se očekává skupinová oddanost ke společenským programům. Odklony se trestají {ale} nenápadnými prostředky nebo {i nápadnými a okatými, a jejich} odmítnutím {, jako například vyloučením ‚neposlušných‘ členů z libovolně vybraných činností}.
.8.38. Vědomí lidí na každé úrovni společnosti je ovládáné cejchovatelnou úrovní vědomí, která převládá jako skryté ‚přitahující pole‘. Přitahující pole je pojem převzatý z nelineární dynamiky, a znamená, že v rámci toho, co se {navenek pro pozorovatele} jeví jako náhodné nebo nesouvisející úkazy, se vlastně nachází neviditelné, usměrňující pole,{ které působí jako šablona} vlivu, a které ovlivňuje výskyt jevů v rámci každé úrovně vědomí {společnosti}. {Viz M-pole v .8.9.} Ono také určuje parametry, které omezují porozumění a uvědomování si. Pokud je nějaký náhled mimo dosah porozumění určité úrovně vědomí, lidé říkají: ‚Nechápu to‘.
Sylvie
.8.39. Když se podíváme na povahu vědomí, mohli bychom říci, že mysl je vrozeně {naivně} nevinná, protože nemá prostředky zabraňující jejímu naprogramování. Je to nástroj, který může být nedobrovolně nasáknutý jakýmkoli ‚softwarem‘. Bez pomoci, lidské vědomí neumí rozpoznat pravdu od falše. Mysl nemá obranný mechanismus, a je snadno poškoditelná. {A ještě nad to,} emoce navíc snižují způsobilost vyspělého nebo vyváženého vnímání. Navíc, mysl má přetrvávajíce vrozený nedostatek v tom, že funguje přes zdánlivost vnímání, což automaticky rozkládá skutečnost na dualitu, a vytváří podvrženou falešnou skutečnost zdánlivé protichůdnosti protikladů.
.8.40. {Použijíc přirovnání k počítači,} vědomí je jako hardware počítače a společenské programování je jako software. Bez ohledu na obsah softwarových {programů, což jsou uživatelské aplikace, stejně jako operační systém}, hardware zůstává neznečištěný a {zachovává si, při tom všem bombardování programy společnosti,} vrozenou {naivní} nevinnost {, neboť jinak to neumí}.
.8.41. V minulosti byl duchovní pokrok omezován převahou náboženských orgánů a dogmat, a {pokrok} byl obklopen strachem a hrozbami pronásledování. Kdokoli, kdo překlenul {hranice} běžně uznávaného souhrnu přesvědčení, jako např. mystici, byl podezírán z kacířství, a zacházelo se s ním, jako by představoval hrozbu {, neboť ji i představoval,} pro církevní instituce a jejich autoritu. (Toto stále převládá v některých krajinách.)
.8.42. V {krajinách tzv.} Západního světa se toto změnilo a pokračuje to změnami příznivým směrem. Krutost už není přijatelná ani přehlédnutelná. Svatá Stolice Katolické církve {, Vatikán,} nyní mluví proti trestu smrti, a obnovila svou duchovní autoritu a moc, pokory, a duchovní bezúhonnosti {, a to v době psaní této knihy, ale tak tomu nemusí být u dalších papežů!} Chyba nebyla v samotném náboženství, ale v jeho nesprávné interpretaci {obsahu a významu učení} těmi, kteří ne opravdivě pochopili jeho podstatu.
.8.43. Protože všední lidské vědomí je oslepené samotnou podstatou zdánlivosti vnímání, je naprosto neschopné rozpoznat pravdivost od falše. Vzhledem ke své vrozené {naivitě a} nevinnosti může být ‚voděno za nos‘ {, přičemž} každá {‚}chyba{‚} je {z} nevědomosti. Úroveň vědomí, která v lidstvu převládala během uplynulých století, byla vlastně nehostinná pro duchovní pravdu, ale nyní, {v roce 2001,} když je úroveň vědomí na úrovni 207, pravda našla úrodnou půdu, ve které je vítána a může růst.
Alena
{Na jiné téma} Vůle: Porozumění A Pochopení
.8.44. Vůle je určena porozuměním a chápáním, které jsou zase ovlivněny významem, a to je zase určeno okolnostmi. {Tedy} z toho, co {věc} pro nás znamená, a z rámce okolností, vzchází {pro nás} hodnota {té věci}, a proto i volba {našeho konání či nekonání, naší reakce či nereakce}. Vůle dodává energii {našim} snahám dosáhnout to, co je {pro nás} hodnotné, {a to} na základě toho, co to {pro nás} znamená. Pro všední já lidi, {jejich} motivace je založena na chtěních a touhách, a na svůdnosti toho, k čemu jsou přitahováni. Tyto chtění a touhy ztratí motivační sílu, když jsou přehlasovány {duchovní} Vůlí a rozhodnutím. Vůle je tedy základem duchovního růstu a vývoje vědomí. Člověk se stane spíše přitahovaný pravdou než odpuzovaný falší. Duchovní vývoj je téměř jako vesmírná loď vzlétající ze zemské gravitace; zpočátku je to těžké, ale nakonec {raketa} gravitační pole opustí. {U člověka se} energie spotřebovávající úmyslnost nakonec {jednou} rozplyne do beznámahového vzdání se, a člověk se stane příjemcem vzcházejícího Uvědomění. {Neosobní} vyjevování nahrazuje {snaživé} objevování. Porozumění se prezentuje samo, a stává se samoodhalujícím {díky} přízni {od Boha}, bez snažení.
.8.45. {Ve vysokých úrovních vědomí,} vnitřní tlak dosáhnout duchovního uvědomování si je nahrazeno stáním se svědkem Pravdy, a ne jejím hledačem. Úsilí je nahrazeno beznámahovostí spontánního objevování {, jako vyjevování se věcí}. Podstata postupně stále více a více prozařuje přes formu, která {, forma,} ztrácí svou vyhraněnost. {Jednou} pak i podstata bledne do sféry uvědomění si samotné existence, s její sebeodhalující se Božskostí.
{Na jiné téma} O Podstatě Míru a Klidu
.8.46. {Ve vysokých úrovních vědomí,} hluboký Mír převládá v Tichu, které označuje konec prožívání času. Mylná představa {existence} času znemožňuje Mír tím, že podněcuje očekávání pocitu či ztráty nebo předpokládání. Ve všedních úrovních vědomí jsou tento časový tlak a s ním spojená úzkost mimo uvědomování si, a zůstávají nepovšimnuty, podobně jako lidé, kteří žijí vedle nadúrovňových železnic, si nakonec hluku nevšímají. Pokud však vlaky přestanou, jsou ohromeni náhlým, silným tichem. Někteří lidé, kteří si zvykli na ruch a hluk, se cítí rozrušení tichem a klidem, a snaží se vrátit k důvěrně známému hluku a k vyrušování lidmi {, k pomluvám,…}. Mnozí lidé nesnesou ticho venkova, anebo prázdnou místnost. Ticho Božskosti je, naopak, hluboce útěšné a naplňující.
Konec 8. kapitoly
Honza:
Máme tu e-mailovou komunikaci mezi Julem a nekterámi členy skupiny:
. 1. E-mailová komunikace mezi Lucii a Julem, ohledně přípravy podkladů pro další – dubnovou přednášku DRH z roku 2002:
První email od Lucie, na téma „Další postup“:
Ahoj kluci;-)
pracuji na podkladech pro další 3 cd najednou, protože je to pro mě nejpraktičtější. Ale nevím, zda již nezdržuji tímto postupem od práce Jula?
Můžu to odložit a udělat třeba prvních 20 minut. Ale pokud Juli má ještě jinou zábavu, tak bych to raději dokončila…;-)
Juli, kdy by se ti hodilo začít s překlady?
Objímám, Lucie
Julova odpověď v angličtině, přeložená automatem do češtiny:
Dobré ráno Lucie,
To je skvělé, že se od tebe slyším.
Aktualizace ohledně Jula: Od Střílek skupinu nadále moderuje pan Jan Mačto. Já jsem se k nim kromě Františka ani nepřipojil, ani s nimi nekomunikoval. Těsně před letošním dubnovým setkáním ve Střílkách jsem dostal pásový opar a setkání jsem vydržel.
Těsně před letošními zářijovými Střílkami jsem dostal opět varování, absces v zadku a musel jsem podstoupit akutní operaci hned po posledním dni setkání. Poslední den setkání jsem doslova přednášel poselství na kolenou – posluchači tak viděli jen špičku mé hlavy.
No, Julo dřel, promiňte slovní hříčku, pro větší dobro českých a slovenských věřících, zatímco Julo vnímá, že Jan měl od samého začátku jiný převládající motiv zahalený do lstivých řečí, bez ohledu na ty, kdo obsah tvoří. Ačkoli na to Julo několikrát varoval, za přítomnosti Františka jako svědka.
DRH: „Kolikrát musí člověka přejet červené auto, aby pochopil tu zprávu? Člověk je nenápadně ovlivňován energiemi těch, s nimiž opakovaně přichází do kontaktu, což ovlivňuje jeho karmu. Tam opravdu nechcete jít.“
Mám v úmyslu pokračovat v dabingu videí a jejich přehrávání oddaným. Oceňují to a uvědomují si jejich důležitost ve svých životech. Nicméně je nemám v úmyslu nabízet ke stažení, alespoň prozatím.
Až skončíte s přepisem a budete spokojeni s jeho přeposláním, budu vám vděčný. Spolu s o 80 % pomalejší verzí zmíněných videí, kterou nemám.
Děkuji za tvé odhodlání povznést lidstvo. Ještě jednou děkuji, v pokoji, Julo.
Odpověď Lucie:
Dobré ráno Juli,
děkuji za tvou odpověď. Upřímně řečeno jsem byla tak dlouhým mailem trochu zaskočena. Vůbec jsem netušila, co se děje ve vašich životech…ponořena do svého vlastního Vesmíru .
Děkuji za celkový popis a pohled na aktuální situaci. I Když tuším, že ani tak nemohu postihnout celou její šíří…
Chápu, že zdravotní komplikace a s tím spojený nekomfort tohoto druhu je náročný nejen fyzicky, ale vyčerpávající i mentálně. Vnímám, že do práce na překladech vkládáš spoustu osobní energie. Vážím si toho, že mohu být nějak nápomocná…Každopádně i přes aktuální vlny na moři, jedu dále, práce na textech pokračuje .
Stojím sice mimo hlavní jeviště, ale věřte, že na Vás všechny myslím. Uklidňuje mě, že se mohu cítit být součástí tohoto Hawkinsova odkazu, že všichni máme stejný záměr a kompas nastaven stejným směrem. Věřím, že vše ostatní se tomu dříve nebo později podvolí a srovná .
Juli, objímám tě a přeji ať je ti lépe ve všech ohledech
a nám všem ať je pochopeno, co mám být pochopeno, vyčistěno, co má být vyčištěno…
Lucie
Julova odpověď:
Lucie, děkuji za odpověď. Srandička, když si pomyslím, jak ten původní anglický email byl domotaný AI.
Přes trknutí, na rozdíl od porozumění, člověk zakusuje všechno jako vtírání se převládající úrovně vědomí projevující se skrze činy jiných. A tak to, co se projevuje, není vůbec špatné. Člověk má přitom vědomě na výběr, se kterou úrovní trávit spoustu času. Jak řekl DRH: „Chci říct, že jedna úroveň není lepší než druhá, a mnozí z mých oblíbených, mých oblíbených lidí, které máme oba se Susan velmi v lásce, jsou ve 300-vkách.“
Když jsem byl dva dny v nemocnici, tak to byl výborný čas na duchovní práci. Mám rád být v nemocnici. Vhodný čas pro uvolňování stanovisek a nekonečnou trpělivost. Teď chodí k nám domů každý den sestřička na převaz. A cítím se ohromně odlehčený od světa; nemusím se s nikým babrat a poslouchat ty prokouknutelné neupřímné báchorky. Poslech upřímných báchorek je v pohodě, a rád pomáhám těm, kteří pak jednají z vyšší úrovni vědomí.
Na té přítomnosti Boha v nás něco je. Doporučuji.
Děkuji, in peace, Julo.
PS jednou se dozvím, když to bude třeba vědět, zda tyto dva Julovy vstupy byly uvedeny jako odezva.
. 2. E-mailová komunikace mezi Julem a Milanem: Odezva na osobní setkání ve Střílkách a dopis.
Milan napsal Julovi:
Dobré ráno Julo, Honzo a Františku !
Dobré ráno všem !
Děkuji za osobni setkání ve Střílkách. Děkuji Julovi za výborný dabing videa březnové přednášky z roku 2002 Dr. Hawkinse. Také děkuji Honzovi, Františkovi , Mírovi a Hadvice za všecho, jak se o nás na setkání postarali !
Také děkuji všem přátelům, kteří na setkání přijeli. Byla tam milá atmosféra. Mohli jsme si sdílet svoje duchovní zkušenosti ze života,
podle nauky Dr. Hawkinse.
Vše, co jsme viděli ve videích bylo o většímu porozumění nauce.
Oslovilo mne, že nejlepší je skamarádit si ego a mít ho, jako domácího mazlíčka. Já nejsem ego, jen ho poslouchám.
Řeknu si: “ Vypočujme si, čo na to ego ? “
“ Poslouchám “ .
“ A máš ještě něčo ? “ Poslouchám. „
Chci se zeptat, co to znamená, když Ježíš Kristus řekl , „Nastavte druhé líce.“
Dr. Hawkins řekl, že to platí v duchovní oblasti, nemíchejte úrovně.
Mohl by Julo to blíže vysvětlit ?
Děkuji.
Přeji všem dobré ráno !
Milan
A současně ke starší odezvě připsal:
Milan, s pokorným si uznáním vlastních nedostatků a nevědomosti, by chtěl Jula požádat o návrat do studijní skupiny Dr. Davida Hawkinse. V minulém on-line setkání se četl dopis od Aleny Julovi, o jejím synovi Colinovi, s nabídkou pomoci od Aleny a Julova odpověď na tento dopis.
Milan si je vědom, jak se Julo pro skupinu obětoval s oddanosti k učení Dr. Davida Hawkinse. Milan vyjadřuje velkou vděčnost za nekonečné opakování nauky a také přímou pomoc nám studentům. Byly to desítky dopisů, kde Milan žádal Jula o pomoc v otázkách duchovních i osobních. A Julo vždy odpověděl a pomohl.
Milan děkuje Julovi ze srdce za jeho pomoc.
Milan má v láskyplnosti Jula a všechny přátele, a prosí Jula o odpuštění za všechna naše „pochybení“ a nevědomost.
Jsem si vědom toho, čím nyní Julo prochází. Byl na operaci a další ho ještě čekají. A jak sám psal v dopise, po stránce duchovní se mu daří výborně. Přeji Julovi, to co on si nejvíc přeje. A pokud bude jeho přáním se setkávat s přáteli ze studijní skupiny Dr. Davida Hawkinse na on-line setkáních, bude mu za to Milan i ostatní přátelé nesmírně vděční.
Děkuji.
Láska je přetvářející, její moc odstraňuje všechny překážky.
Přeji dobré ráno !
Milan
Julova Odpověď:
Dobré ráno Milan,
Nastavte druhé líco, teda ‚prepnite svoje odozvy‘ na druhý kanál, na príslušný kanál, na kanál úrovne toho, kto je pred vami, s kým jednáte.
Ponúknu mierovú dohodu, ale čakajú na príležitosť napadnúť.
Rozprávajú o nezištnosti svojho zámeru, ale využívajú príležitosti finančne sa obohacovať.
Všetko je zakryté krásnymi, naučenými rečičkami. Chvíľu to, z naivity, človeku trvá, kým ich človek prekukne a na to príde.
In peace, Julo.
A Milan odpověděl:
Dobré ráno Julo !
Milan děkuje za vysvětlení pojmu “ nastavte druhé líce „. Milan respektuje Julovo rozhodnutí, bez komentáře.
S láskou
Milan
To je konec korespondence.
Honza:
Mezi řádky to tak může vypadat, že možné nedorozumění a odpojení se Jula ze skupiny je záměr vytvoření duchovního centra v Žabčicích, v místě přebývání Honzy. Tento záměr je Honzem viděn jako bezúhonný.
Historicky se ve Střílkách, díky Julovým dabingům přednášek z roku 2002, mohli promítat, a jen tam, tato dabovaná videa. Postupem let každý rok vznikla jedna kompletní celodenní přednáška, a dostali jsme se do stavu, kdy už nebylo možné za prodloužený víkend všechny nadabované přednášky předat potřebným, kteří se dostavili na osobní setkání ve Střílkách.
Navíc ze závěru jarního osobního setkání roku 2025 vyplynulo promítat jen jednu – aktualní – přednášku a dát prostor pro nácvik praxe a také více osobního volna pro probíhající diskuze mezi účastníky.
Tento vzniklý tzv. „problém“ hodlá Honza vyřešit vybudováním místa, kde se můžeme nejen častěji osobně setkávat, ale zejména potřebným a nově příchozím do skupiny, předávat dabovaná videa s přednáškami z roku 2002. I když každá přednáška DRH obsahuje celé učení, v kompletu 12 přednášek z roku 2002 je vždy rozvedeno jiné téma. Proto Honza kromě přednáškové místnosti postupně vybuduje asi 12 míst na spaní, aby ti, co přijedou zdaleka, měli zajištěný nocleh a stravu.
Vzhledem k tomu, že dílo DRH bude předáváno bezplatně a ubytování a jídlo bude formou dobrovolného daru, tedy i ten, kdo si nebude dovolit pobyt ve Střílkách bude moci navštívit Žabčice.
Kde bude moci darovat více, ten podpoří druhé, méně movité.
Z toho vyplývá, že to centrum Honza nepřipravuje proto, aby se na tom obohacoval, ale s oddanosti k učení Dr. Hawkinse. Se stejnou oddaností, se kterou se dostavil dva dny po mrtvici do Střílek, aby osobní setkání mohlo před třemi lety bez komplikací proběhnout.
Vzhledem ke schopnosti Umělé Inteligence zdiskreditovat jakékoliv video tím, že do úst hovořící osoby vloží opačný význam informací, všechna videa s Dr. Hawkinsem se centralizovaly do Sedony.
Videa jsou bohužel v angličtině. Proto ty dabingy do srozumitelného jazyka a promítání jen ve Střílkách a letos nově i Žabčicích. Po sítích je zákaz promítání a sdíleni videí s DRH tématikou, aby videa nešla „modifikovat“.
Co říci na závěr:
Každý z nás má nějakou úroveň vědomí. Nechceme to celé komentovat svou úrovní vědomí, ale každý si z toho, co zaznělo, udělá svoji vnímanou věc, která bude korespondovat s jeho nastavením, úrovní vědomí.
Záznam ze 14.11.2022, kde Julo rozvinul SUR 3:
video
KONEC – po vyčerpání témat neoficiální části.
Bezplatné připojování se zůstává zachováno, pokud příspěvky postačují na krytí výdajů.
Družstvo Evoluce, které tyto aktivity zastřešuje, je financováno jen z darů.
Minulý týden bylo darováno 1336 Kč
Děkujeme za finanční podporu.
Nabízíme záznam celého on-line setkání:
Zvukový záznam v MP3:
https://drive.google.com/file/d/1E1ukWSoxdx6IpthEfJnHi6-mNqLVDbe3/view?usp=sharing