. 9. února / februára 2026
Vítáme všechny, kteří právě sledují naše 276. on-line setkání studijní skupiny Dr. Hawkinse.
Nejprve si pustíme Požehnání od Dr. Hawkinse. Pohodlně usaďte či ulehněte a začínáme.
Honza:
Motto naši skupiny – CZ: „Orientace a oddanost této skupiny je k učení Dr. Davida Hawkinse. Záměrem této skupiny je sloužit jako nástroj nejvyšší duchovní Vůle, mít příležitost být v kruhu stejně zaměřených a podporovat zvyšování našeho vědomí ve jménu služby Bohu, své Bytosti a lidstvu.“
18:30 JULO pro skupinu – cca 1 hodina, zaleží, jestli se Julo připojí.
Honza
Už jen tím, že jsme dotřepali svoje kostry na toto setkání, máme šanci, že se na nás něco osmózou nalepí. Tak, jak se to děje v AA nebo v jiných dvanácti krokových skupinách. Naše setkání umožňují postupné posuny z poslouchání do momentů, kdy tzv. trkne – a to naposlouchané je uplatněno v praxi, v situacích, kterými jsme karmicky přitahováni.
Díky našemu každopondělnímu on-line setkávání se, se v naši duchovní práci nacházíme v etapě, kde důrazem není již jenom „vědět“, ale stávat se tím, co se učíme. A to s pomocí naši nepřetržité duchovní zamyšlenosti. Je to mysl, která nás dovede k nemysli. Tím se posouváme do setkání, která jsou více zaměřená na vzdávání se, nebo-li přijímání toho, co je, a – toto vzdávání – je srozumitelně podané ve slovenském či českém jazyce.
Kromě on-line pondělků pořádáme 2x ročně osobní setkání, vždy na jaře a na podzim. Podrobnosti jsou uvedeny na webu www.hawkins.support.
Nadcházející osobní setkání se bude konat ve Střílkách od čtvrtečního večera 23.4. do nedělního oběda 26.4.2026. Pravděpodobně se budeme v pátek věnovat nácviku duchovní praxe a o víkendu zopakujeme slovensky namluvenou přednášku z ledna 2002 – ve které DRH vysvětluje hlavní blok omezující vnitřní klid a mír vedoucí do vyšších úrovní. Bude tam i více volna na diskuze u krbu. Aktuální internetová stránka s přihláškou je již připravená.
Ti posluchači, kteří se připojili nedávno, mohou načerpat poznatky z našeho archivu on-line setkání, které jsou archivovány rovněž na stejném webu (www.hawkins.support).
Na dnes přišly dvě odezvy. + na poslední chvíli zařazená „Přímluva od Františka“.
Dnes dokončíme čtení kapitol 2 – 10 v českém jazyce:
Kniha B2, Oko Věčného JÁ, Před Kterým Není Nic Zatajeno
Poznámka:
D.R.H používá neobvyklou stylizaci, v kombinaci s ním vymyšlenými slovíčky, a pozice slov v jeho větách vyjadřují jejich závažnost. Z důvodu zachování tohoto D.R.H záměru, Julo se rozhodl být mu věrný, a překlady připomínají spleť nestandardních stylizací, a nesprávné interpunkce, použité na oddělení vícenásobných myšlenek v jediné větě. Kdyby se byl D.R.H chtěl vyjadřovat jinak, tak by to bylo jinak, a Julův překlad by se dal číst jako beletrie. Při čtení, místo tvrzení si „to nesedí“, překladatel doporučuje klást si otázku „Co je třeba ve mně změnit, aby mi to sedělo?“Překladatelovy subjektivní studijní pomůcky jsou v {…}.
Komu nesedí překlopené překlady do češtiny, tak se může podívat na Julovu verzi ve slovenštině.
KAPITOLA 10
Podstata Boha
Úvod
.10.1. (ze 48) Ačkoli se to může zdát jako zapřahání vozu před koně, duchovnímu uchazeči poslouží, aby věděl něco o {základních pravdách při završování své duchovní cesty k osvícení, a o} cíli, {a to proto,} aby se vyhnul tomu, že se nechá svést z cesty falešnostmi. Chyba {směru duchovní cesty} je velmi rozšířená, a často vše-prosakující, díky obrovským masám lidí, kteří následují chybné a zavádějící náhledy, a hlásají chyby.
.10.2. Poznat Boha prostřednictvím {své vlastní,} přímé zkušenosti je mimořádně zřídkavé. Osvícení se přihodí méně než jednomu člověku z více než deseti milionů lidí. Pravých učitelů je pramálo a předstírajících je nespočetně. Kdyby zástupy {duchovně hledajících} lidí byly nasměrovány správným směrem, svatost a osvícení by byly běžnými jevy. Buddha řekl: „Neklaď žádnou hlavu nad svoji. Následuj pouze pravé učení“. Pravá cesta je jednoduchá a přímá. {Viz SUR3 a SUR16 na hawkins.support}
František
Rysy Božskosti {, Tedy Popis Boha}
.10.3. Poznání {těchto vlastností} je důležité pochopit, aby člověk mohl rychle rozpoznat, co Bůh není. Mnohá náboženství {chybně} učí, co {vlastně} Bůh není, {a to} v podobě nepochopení, a zkreslování pravdy, k nimž dochází v důsledku nesprávného výkladu egem {, operujícím v nízkých úrovních vědomí}, a vrháním lidských vlastností zdánlivostí vnímání na Boha. Vědět, co je Bůh, a mít {po ruce} nástroj, který dokáže cejchovat úrovně pravdy, znamená být vskutku velmi dobře připraven na to, co může místy být náročnou cestou nebo průběhem.
.10.4. Bůh je všude-přítomný, včetně tady a teď. Bůh není někde jinde, například {někde na výsostech a} výhradně ve vzdáleném nebi, nebo v budoucnu, aby byl k dispozici pouze tehdy, když se člověk dostane do nebe. Boží přítomnost je tedy dostupná každému, po celou dobu {, soustavně a teď}. Rozpoznat to je jen záležitostí uvědomění si {tohoto faktu}. Říká se, že bez pomoci gurua, spasitele, nebo avatara je nepravděpodobné, že by toto uvědomění si nastalo během {současné, právě probíhající epizody} života většiny lidí, což může být pravda.
.10.5. Bůh je mimo {lidských vlastností} zdánlivosti vnímání, duality, stanovisek, nebo {nejednolitosti} {, tedy není rozkouskován na} části. Bůh je mimo všech protikladů, jako je {například} dobré a špatné, správné a nesprávné, výhra a prohra. Podobně jako slunce, Bůh svítí stejně na všechny. Boží láska není vyhrazena {pouze} pro několik zvýhodněných. Avšak, přímo je prožívaná jen málokým, ale {pro ještě neosvícené} prosvitá přes mraky {stanovisek} prostřednictvím lásky, kterou prožíváme s jinými, {do čeho patří třeba i láska pociťovaná} dokonce i s domácími zvířaty, a přírodou. Míra, do jaké člověk prožívá přítomnost BOŽÍ LÁSKY, se výrazně liší od jedné osoby k druhé, {a to} v závislosti na jejich úrovni vědomí {, tedy na úrovni jejich uvědomování si}. {K tomu, aby člověk lásku pociťoval, je potřebné, duchovní prací, obměkčit stanoviska všedního já, které zabraňují jejímu projevu}.
.10.6. Přítomnost Boha je esencí {, vrozenou podstatou,} hlubokého míru, klidu, a lásky. Je ohromující ve své hloubce {, vnitřním porozumění, a intenzitě svého přesvědčení}. Je úplně obklopující, a láska je tak mocná, že rozpouští všechny zbytky „nelásky“, udržované pozůstatky ega.
.10.7. Podobně jako prázdný prostor, který je neznečištěný svým obsahem, nebo {jako} voda, která není ovlivněna rybami, které přes ni plavou, {tak} i Skutečnost Boha je mimo jakoukoli formu, ale zároveň {je} v ní {, v každé formě}. Podobně jako prostor {, Skutečnost Boha} je {kromě ‚vyplňování‘ ‚jakože prázdného‘ prostoru,} stejně přítomna {i} v {samotných} předmětech, které se v něm nacházejí {, tedy i v nás, i v kamenech, atd.}
.10.8. To, co je všemohoucí, vševědoucí a všudypřítomné, není zranitelné hrozbou, nebo citovou rozladěností; {Z toho je zřejmé, že} Bůh tedy není náchylný k pomstě, žárlivosti, nenávisti, násilí, přeceňování vysokého mínění o sobě a svých přednostech, egoismu, nebo k potřebě obdivu či komplimentů. Ten, kdo má prospěch z uctívání {Boha}, je {samotný} uctívač {, a ne Bůh}. Bůh je úplně a absolutně završený, a nemá žádné potřeby ani touhy. {A víte, že} Bůh není nešťastný ani rozladěný, pokud jste o něm nikdy neslyšeli, nebo v něj nevěříte{?}.
Sylvie
.10.9. Mnohé ze starobylých popisů Boha jsou ve skutečnosti odsouzení-hodné, a jsou výplodem obviňujících svalení strachu člověka {na Boha}. {Pravěcí} primitivové si mysleli, že každá bouřka znamená, že Bůh se zlobí, a potřebuje oběti, aby se uklidnil. I sopky naznačovaly, že Bůh se hněvá. Ego se dožaduje vysvětlení a hledá „příčiny“. Bůh byl proto, myslí vymýšlenými vykrucováními a zdůvodňováními, považován {právě} za {takovou} ‚příčinu‘ pozemských událostí, které vytvářely {v obyvatelích} strach, jako například zemětřesení, hlad, záplavy, mor, bouřky, sucho, neúrodu, nebo špatný zdravotní stav. Bůh byl považován za velkého trestajícího vykonavatele {potrestání}, jakož i za velkého odměňovatele. Tak vzniklo mnoho bohů, s mnoha různými popisy v tradicích kultur, v prostředí, kde tyto mýty vznikly. (Všimněte si, že přírodní katastrofy se vyskytovaly ještě předtím, než se na {této} planetě objevil člověk {, i s jeho výfuky z aut, továrnami, chovem dobytka, těžbou uhlí, ropy, apod.}
.10.10. Bůh ze starých časů je promítáním energií ega, které se tradičně spojují s čakrou sleziny. Bohové sleziny jsou opravdu vážným nesprávným pochopením, a jsou za tím, že mnohá starobylá náboženství a písma způsobují, že člověk{ův testovací sval} při svalovém testování ochabuje. {Takto vidění bohové} představují démonické bohy strachu, nenávisti, závisti, žárlivosti, a odplaty. Strach ze „spravedlivého Božího hněvu“ převládá ještě i dnes.
.10.11. Člověk může {už} při letmém pohledu vidět, že mravopočestnost je jen svévolným přeceňováním vysokého mínění o sobě a svých stanoviscích, a hněv by ztěžka byl emocionálním omezením pro vždy-přítomného, všemocného Boha.
.10.12. Bůh {nemá újmu, a} není zraněn nikoho přestupky {, a takzvanými ‚proviněními‘}, a proto nemá {jakési psychické} trauma, {za} které by {se} měl pomstít. Představu Boha jako {hledajícího} odplatu, krutého trestajícího {mstitele} je obtížné vykořenit z myšlení člověka. Bůh je obviňován ze všeho, co je vlastně výtvorem samotného ega. Je to {právě} ego, které {, samotné a jediné,} je zdrojem viny, hříchu, utrpení, odsuzování, a vytváření všech pekel. {Ego} hledá spásu {, svůj klid a mír,} tím, že to všechno svaluje na Boha. Dělá to tak, že Boha otáčí na jeho {přesně pravý} opak. Bohové nižších oblastí {a sfér} jsou {totiž} vlastně démoni. Bůh se nedá manipulovat, přemlouvat, a mámit, {nedá se} s ním vyjednávat, ani ho vmanévrovávat do pozice, buď pachatele, nebo oběti. Bůh není závislý na nikom a na ničem, ani {není} neurotický, a ani netrpí paranoidní psychózou s velikášstvím.
František
.10.13. To, co je vševědoucí a všudypřítomné, eviduje vše. Vědomí zachytává, a okamžitě eviduje každou událost, myšlenku, pocit, a výskyt {čehokoliv}, a tak {tedy} ví všechno, úplně {, v úplnosti detailů,} a navždy. Člověk může {, ale pouze ten, kdo splňuje nezbytné podmínky pro testování,} jednoduchým svalovým testem ověřit, že každý vlas na každé hlavě je opravdu spočítán, povšimnut, a uchován, v poznání samotného Nekonečného Vědomí. Tento „úkon“ {vědomí} je neosobní, a automatický, a uskutečňuje se díky vrozeným rysům vědomí. Bůh {a z něj vzcházející Světlo Vědomí jako Zdroje života, tedy dalo by se říci: Bůh jako Manifestované Vědomí} v tom všem nemá vloženou „svou kůži“, a ani nereaguje. Bůh se nenahněvá, neurazí, a ani se ho nic nedotkne, pro jakousi opovážlivost či nedostatek dobrého vkusu.
.10.14. Nekonečné milosrdenství a odpouštění Boha přesahuje všechny představy, a vůbec se nezajímá o malichernosti světových událostí. Bůh není půlkou duality. V nekonečnu není ‚tohoto‘ (zlého), na co by se reagovalo, {a} ani ‚tamtoho‘. Bůh není ani sadistický, ani krutý. Nemůže být {nijak} zraněn, a proto nemá touhu po pomstě.
.10.15. Zažití Boha není možné pro ego, které je omezeno na zdánlivé vnímání, a {které} jedná s náhledy, pocity, a formou. Bůh je nehmotný, a není zjistitelný rentgenovými paprsky, spektrometry, fotografickými filmy, Geigerovými počítadly, detektory kovů, ani ultrafialovými či infračervenými detektory, které jsou {, mimochodem,} oblíbenými nástroji badatelů paranormálních jevů hledajících „duchy“.
.10.16. Láska Boha je bezpodmínečná. Není svévolná ani těkavá, ani se nepřiděluje zasloužilým. Pochopení, že Bůh je láska, zabraňuje všem takovým představám. Bůh nečiní rozhodnutí, nepotřebuje {‚poslouchat‘} zprávy {z masmédií}, a nepotřebuje příznivé posudky, aby mohl fungovat. To, co je završené a plně celistvostí lásky, nemá schopnost {, co i jen na okamžik,} přestat být tím, čím je.
.10.17. Analogicky lze říci, že {například} prostor se nemůže rozhodnout, že se najednou stane ne-prostorem. Vše je úplně ztotožněno s podstatou své vlastní existence. Láska se nemůže změnit v nelásku, ani Bůh se nemůže změnit v ne-Boha, stejně jako se žirafa nemůže změnit v ne-žirafu.
Honza
.10.18. Bůh není rozrušené dítě nebo rodič. Nečte zprávy, ani netrestá podlé. Žádné svévolné posuzování není potřebné ve vesmíru, který je vrozeně spravedlivý a samo-vyvažující se. Každá bytost zažívá důsledky svého vlastního jednání, svých vlastních voleb, svých vlastních přání, a systémů víry. To, co je samý klid, ticho, mír, a láska, odmítá přijmout na sebe vše, co je nemilující, netiché, a nemírumilovné. Toto ego prožívá jako peklo, které je tak jím samým vytvářeno.
.10.19. {Protože obsah mysli je forma,} všechny činy, události, myšlenky, nápady, náhledy, a rozhodnutí, jsou doprovázeny energetickým polem, které je možné cejchovat. Takto, svými vlastními činy, se ego samo přivádí na svou vlastní úroveň v moři vědomí. Podobně jako vztlak {tělesa ve vodě}, neosobní rys moře vědomí automaticky určuje úroveň, na kterou člověk stoupá nebo klesá. Je to jen přirozenost toho, že vesmír je takový, jaký je. Vysvětlení, které ego a {jeho} zdánlivost vnímání používají k popisu automatického výsledku činů, se nazývá „úsudek“, což je mylná představa, stejně jako se vysvětlení událostí v hmotném světě připisuje „příčinnosti“.
.10.20. Bůh není omezen náhledy, idejemi, myšlenkami, ani jazyky {, =slovíčkovými vyjádřeními}. Vzhledem k rysu všude-přítomnosti, přítomnost Boha zahrnuje Vše-Co-Je, včetně lidského myšlení, ale sama o sobě se na něm nepodílí. Bůh s nikým nerozmlouvá. Hlas burácející z nebes je přinejlepším výkladem vnitřního zážitku, který byl promítnut do fyzického světa. Zvuk je fyzická vibrace. Bůh je plně přítomný uvnitř fyzického. To, co je bez formy, nemanipuluje zvukové vlny.
František
.10.21. Osvícené bytosti neuvádějí nijaké zkušenosti s tím, že by k nim mluvil, nebo je slovně oslovoval Bůh. To by předpokládalo dualitu Boha oproti osobě, ke které Bůh mluví. Ve skutečnosti jsou Věčné JÁ, Bůh, a Vše-Co-Je jedním {a tím stejným}. Není oddělení mezi hovořícím, a tím, ke komu je hovořeno. Mystici se nalaďují na Boha prostřednictvím nevysloveného Poznání. Poselství od Boha pocházejí z duchovního ega, které se stalo odloučeným, a promítá se jako nějaká ‚jiná‘ skutečnost. „Hlasy od Boha“ jsou obvykle halucinace. Občas jsou způsobeny astrálními bytostmi, z nichž některé si nárokují {být} ‚božstvem‘.
.10.22. Nekonečná Boží Přítomnost nemá záměry, protože, i tady by musela být dualita původce záměru, toho, co je předmětem záměru, a toho, na koho je záměr nasměrován. Všechny takové výtvory jsou souhrny náhledů, založené na dualitních dojmech zdánlivosti vnímání.
.10.23. Bůh je nedualistické, totální, završené, Vše-Co-Je a Jednolité. Nesprávné výklady Boha vznikají proto, neboť ego se zabývá zdánlivostí vnímání a s formou. Taky si chybně zaměňuje sílu za moc.
.10.24. Moc je obdobná gravitačnímu, nebo magnetickému, poli v tom, že všechno, co se v něm {, v rámci jeho dosahu,} vyskytne, je dokonalým a automatickým důsledkem rysu samotného pole. Pole si ‚nevybírá‘, zda bude něco přitahovat, {a} ani nemá různá pravidla pro různé objekty. Pole představuje úplnou rovnost. Podobně, i v duchovním poli moci, každý a všechno je přitahováno a ovlivňováno na základě svého vlastního {, vnitřního} složení {a vlastních rysů}, nebo {, dalo by se říci,} duchovní ‚váhy‘, vibrace, či přitažlivého pole.
.10.25. Některé bytosti nebo {jinak řečeno, jejich} osobní {, všední já /} ega jsou odpuzovány pozitivním polem. Mnoho lidí upřímně ‚odpuzuje‘ cokoliv láskyplné, duchovní, nebo dobrotivé. Spousta lidí opravdu nenávidí jak i ticho, tak i klid; přivádí je to do šílenství. Nejsou {ve věznicích} samotka a ticho nejvyšším trestem?
.10.26. Zdá se, že na úrovni vědomí 200 dochází {jako by} ke změně polarity. Je to, jakoby od 200 výše byla bytost nabita pozitivně, a pod 200 nabita negativně. Je zřejmé, že ti ve společnosti, kteří mají sklon ke kriminalitě, jsou přitahováni kriminalitou, a k druhým {lidem} stejné sorty, zatímco ti, kteří volí mír a lásku, jsou přitahováni k druhým se stejnými sklony.
.10.27. Principy, které jsou samozřejmé a přitažlivé nad úrovní 200, se mohou stát {pro ega} pod úrovní 200 odpuzujícími absurdnostmi a jsou často {jimi} zesměšňovány. Společnosti, kterých ‚moc‘ pramení z udržování úrovně vědomí lidí na extrémně nízké úrovni, jako například nedávno {, od 1975 do 1979,} {režim} společnosti v Kambodži, {tak takové společnosti} dokonce zastávají oficiální politická stanoviska proti lásce nebo jejím projevům.
.10.28. {V duchovně pokročilejších společnostech, je to právě} naopak, mír a láska by byly považovány za největší příležitosti pro člověka, který je duchovně motivován. Přestože se to může zdát absurdně jednoduché a samozřejmé, bohužel pro většinu lidstva je neznámou skutečností, že Bůh je na vrcholu Stupnice vědomí, a ne na jejím spodku. Také je zřejmé duchovně pokročilým, ale ne masám, že Tvoření a Moc vyzařují shora dolů, a ne naopak. Moc Tvoření patří výhradně Bohu. Fyzický {, hmotný,} svět nevlastní Moc pro Tvoření nebo příčinnosti; nuž a tak je tedy nemožné, aby Tvoření postupovalo od formy a materiálnosti k životu, a nakonec k ne-formě. Lidé nejsou „spolutvůrci“ Boha. Bůh nepotřebuje pomoc. Co by vůbec byla lidská bytost schopná spolutvořit? Bůh je mimo jakoukoliv formu.
.10.29. Všední lidé myslí v pojmech formy. Proč by to, co je všemohoucí, všudypřítomné a beztvaré, mělo zájem o pozemské hrátky? Neexistuje nic, co je „potřebné“ být stvořeno.
Milan
.10.30. Důsledky přítomnosti Boha vyvěrají ze samotné Boží Podstaty, a nejsou Bohem vybranými činy. Ve Skutečnosti, není ani dění, ani událostí, a proto není potřebné nic napravovat, ani {do ničeho} zasahovat.
.10.31. Mezi Bohem a člověkem je žebříček duchovních energetických úrovní a polí odstupňované moci. Tyto jsou intuitivně vnímány, a označovány jako Duch Svatý, Věčné JÁ, Přízeň Boha, Andělé, Archandělé, a Nebesa. Úrovně vědomí nad 1000 a vyšší v duchovní hierarchii představují moc přesahující způsobilost lidské představivosti.
.10.32. Dotyk archanděla je tak nesmírně mocný a zdrcující, že ego je jakoby paralyzované nebo omráčené, a ztichne. {Tato} moc je {pociťována jako} absolutní a úplná. (Archandělova moc cejchuje od 50 000 a výše.) Pokud život {člověka dotčeného dotykem archanděla} pokračuje ve formě fyzického těla, může trvat roky, než bude schopen znovu fungovat v pozemských poměrech.
.10.33. Každá existence {všech bytostí} je tedy důsledkem Boží Přítomnosti, a {tím} je její daná způsobilost naplnit svůj osud. {Po, například, dotyku archanděla,} razanci na udržení a přežití samotného zážitku osvícení poskytuje Duch Svatý, jako mocná energie, která {v chodu} udržuje zbytek předurčeného života. Je to právě prostřednictvím Ducha Svatého, díky němuž dochází k návratu fungování potřebných dispozic, které ale byly navždy přetvořeny. Dokonce ani o samotném ‚zážitku‘ nelze mluvit dlouhá léta. Není komu sdělovat, a není o čem referovat. Není mluvčího a není nikoho, kdo by se rozhodl mluvit. Život je řízen a poháněn Boží Přítomností. Mylná představa nezávislé, osobní vůle nebo osoby, která rozhoduje, je navždy pryč. Možná {, že pokračování pozemského života a} následné činy jsou jen setrvačností předchozí dohody nebo závazků {z minulých epizod životů}. Vše se {nyní soustavně jeví, že se} děje samo od sebe. Probíhající život je sebe-uskutečňující a {plnohodnotně} naplňující. Není osobního já, které by mělo něco dělat; není myslitele, který by myslel, není aktéra, který by prováděl činy, není nikoho, kdo by něco dělal, není rozhodujícího, který by rozhodoval. Všechna slovesa, přídavná jména, a zájmena se stávají bezvýznamnými.
Sylvie
Boží skutečnost
.10.34. Bůh nerežíruje záplavy, požáry, zemětřesení, sopky, bouřky, blesky, či deště. Toto jsou neosobní důsledky podmínek uvnitř fyzického světa a jeho vesmíru. Bůh nezdivočí a ‚neničí‘ města, civilizace, osady, či etnické skupiny. Všechny tyto {přírodní} úkazy se vyskytovaly na planetě předtím, než byly na ní jakékoliv žijící společnosti. Bůh se nezapojuje do lidských konfliktů, politických, a náboženských zápasů, či svárů. Bůh nemá zájem o válečná bojiště {jakéhokoli motivu}. Nemá nepřátele, které je třeba pozabíjet. {U Skutečného, Pravého Boha} není žádných ‚Svatých Válek‘ – samotný název je sebe-popírající a absurdní.
.10.35. Nevěřící, věřící, či {kdejací} jim podobní jsou všechno stanovisky lidského ega. {Vedle Boha,} i vnímaví lidé jsou dokonce nad takovou malostí mysli a jejím posuzováním. Bohu je „jedno“, jestli člověk věří v „Něho“ nebo ne; ovšem důsledky {, kam se duše po opuštění fyzického těla dostane, } budou úplně jiné.
.10.36. Láska přitahuje směrem do nebes, a nenávist klesá opačným směrem. Dobro nikoho neodmítá. Podobné jde k podobnému {, vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá, tedy}; láska je přitahována k lásce. Bůh nečiní opatření vůči něčemu nebo někomu. Některé duše jsou přitahovány světlem {, tedy cestou bezúhonnosti, k Bohu} a jiné temnotou. {Tento} výběr vychází zevnitř ega, a není nanucen {, a zapříčiněn někým a něčím,} zvenku {, byť všední já nižších úrovní vědomí viní vše ostatní, jen ne sebe}.
František
Bůh je Mimo Formu
.10.37. Je důležité rozpoznat, že to, co je mimo formu, je nedosažitelné prostřednictvím formy, či manipulací s formou. Proto účast na tajnůstkářských nebo okultních praktikách je nástrahou, a oddalováním {dosažení duchovního cíle}. Tyto praktiky jsou bočními cestami, které vedou do astrálních rovin, k {zaslepeným} nadšencům, a k propagátorům, kterých je co do počtu nekonečno. Není žádné moci v geometrických obrazcích, mandalách {, co jsou složité kruhové obrazce používané v Tantrickém Hinduismu a Vajrayana Buddhismu}, ikonách, malbách, sochách, či biflovačkách. Jakákoliv hodnota, která {z těchto} plyne, je výsledkem záměru, oddanosti, závazku, a víry věřícího. Svět je plný dobro-zamyšlejících, ale {přitom} naivních odříkávačů manter, manipulátorů energií, uctívačů posvátných předmětů, amuletů, plaket, svatých míst, {tělesných} ostatků {, například členů starobylého řádu kněží v Galii, Británii, a v Irsku z předkřesťanského období, takzvaných} Druidů, mystických talismanů; a poutních míst, jako jsou {například} Machu Picchu, Stonehenge, pyramidy, {Indická řeka} Ganga, starobylé chrámy, energetické {vzdušné} víry {, ke kterým vás při vhodných povětrnostních podmínkách rádi přivedou náruživí průvodci v Sedoně, Arizoně, samozřejmě za poplatek}, a všechno to ostatní. Dalo by se to nazvat „zapřáhnutí se do koloběhu {všedního já; jinými slovy duchovní krysí závody}“, ale nakonec člověk musí jít do {svého} nitra. „Nebe je ve vás,“ řekl Pan Ježíš Kristus.
.10.38. Bůh je sebe-odhalující se, a mimo jakoukoli formu, ale přítomný a vrozený ve všech formách. Bůh je tichost, je nehybný, vyrovnaný, mírumilovný, nepohyblivý, všezahrnující, všude přítomný, vševědoucí, {a to} na základě toho, že je Vším-Co-Je. Bůh je úplný, završený, nedá se vyvést z míry, milující, mimo čas a prostor, bez částí a předělů, nedualistický, a stejně přítomný ve Všem-Co-Je, ne odlišný od Věčného JÁ. Jen existence je možná. Navzdory {přetrvávajícím} překladatelským chybám a nedorozuměním, Bůh není nicota ani prázdnota. Neexistence, jak lze vidět z jeho vlastní sebe-definice, není možností.
.10.39. Boží Přítomnost je mimo jakýchkoli myšlenek, myšlenkových pochodů, nebo dokonce pozorování {, svědkování}. Uvědomění je Sebe-uvědomění, tedy uvědomění Věčného JÁ, které pramení z poznání toho, že vlastně je Vším-Co-Je; proto není ničeho, o čem ‚vědět‘. Není toho, ‚kdo‘ ví, ani ‚co se ví‘; jsou jedním a tím stejným. Ve stavu Jednolitosti, objektivní a subjektivní mizí jeden do druhého.
.10.40. Boží Přítomnost je neuvěřitelně jemná, něžná, milující, rozplývající, a protimluvně {je} zároveň jako skála, neměnitelná, všemocná, a {je} nekonečnou soudržností, která drží pohromadě ‚veškerou Skutečnost‘ jako vesmír, který je {vlastně soustavným a} neustálým Tvořením. V přítomnosti Boha mylné představy o příčině a následku zmizí. Boží Přítomnost nezpůsobuje nic, aby se událo; namísto toho je vším, co se jeví, že se {jakože} děje.
.10.41. V Boží přítomnosti, všechen smysl pro čas se vytrácí, což je klíčovým aspektem {vnitřního} míru. Když jednou přestane nátlak času, je rozpoznáno, že byl možná jedním z hlavních zdrojů úzkostí, které provázejí lidský úděl. Pocit času vytváří stres, nátlak, úzkost, strach, a nekonečnou roztrpčenost {projevující se} nesčetným množstvím způsobů}. „Časový stres“ doprovází všechny aktivity a činnosti, vytvářejíc mylnou představu o {časové} následnosti a příčině. Každá lidská činnost je zasazena do nevysloveného tlakového hrnce času, přičemž mysl neustále kalkuluje, kolik ‚času‘ lze ‚strávit‘ při každé činnosti. Toho následkem je panika, strach, nebo obavy, jako i vina, ostuda, a hněv. „Příliš mnoho času stráveného na tomto. Ne dost času stráveného na tamtom.“ Je spousta věcí, které bychom rádi dělali, ale nemáme dostatek času. Dojde nám čas. Dokud se {v člověku} pociťování času nezastaví, člověk nemá žádnou možnost poznat, jak je pociťována opravdová svoboda či mír.
František
Bůh je Svoboda, Radosti-naplněnost, Domov, A Zdroj
.10.42. V přítomnosti Boha, všechno utrpení přestává. Člověk {, a od teď do konce kapitoly bychom to měli, kde je to vhodné, nazývat „duše“, } se vrátil ke svému Zdroji, který se neliší od jeho vlastního Věčného JÁ. Je to, jako by člověk byl zapomněl, a teď se probudil ze snu. Všechny strachy jsou odhaleny jako neopodstatněné; všechny starosti jsou hloupé představy. Není budoucnosti, které se je třeba bát, ani minulosti, kterou je třeba olitovat. Není žádného pobloudilého ega/všedního-já, které je třeba napomínat nebo korigovat. Není ničeho, co třeba pozměnit nebo povylepšit. Není ničeho, za co se cítit zahanbeně nebo provinile. Není ‚ostatního‘, od kterého člověk může být oddělen. Ztráta není možná. Nic není potřebné udělat, úsilí není potřebné, a člověk je svobodný od nekonečného tahání touhou a chtěním.
Bůh je VšeMilosrdný
.10.43. To, co je samo o sobě absolutní dokonalostí, nevidí nic k odpuštění. Všechna ‚dění‘ byla zdánlivým vnímáním ega, a neměla žádnou opravdovou existenci. Není ‚události‘, které je třeba vysvětlovat, brát v úvahu, nebo které vyžadují odvetu. Smilování se {, milosrdenství, } je vlastností bezpodmínečné lásky. Dokonalost nevidí nedokonalost, či nedostatek.
Milan
Bůh se Může zjevit jako Náhlá nebo Neočekávaná Boží Přítomnost
.10.44. Rozdíl mezi všedním stavem vědomí a náhlým probuzením je velmi extrémní, a vlastně není způsobu, jak se na něj připravit. {Tento stav} se náhle odhalí, bez předchozího varování. Pozůstávající skořápka doobnošeného ega pociťuje, že ‚umírá‘. Člověk se nyní nachází v nové a nádherné sféře a je tu jiný rozměr, přítomnost jiného stavu či poměrů. Žádní duchovní průvodci, svaté postavy, či andělské podoby, se nezjevují. Není vyšších bytostí, které by člověka vítaly nebo zdravily. Všechny zřetele, očekávání, a mentální či emocionální aktivita ustávají, a nahrazuje je tiché poznání, které je bez formy a bez obsahu. Bytím Vším-Co-Je, neponechává nic nezodpovězeného nebo nepoznaného. To, co se dříve považovalo za ‚já‘ nebo ‚mě‘, zmizelo. Člověk je nyní neviditelný.
.10.45. Je to, jako by se člověk lopotil ke zdolání hory, a najednou se ocitl sám na vrcholu Kilimandžára, kde je vidět jen nekonečné pásmo zasněžených hor. Na vrcholu si člověk všimne, že jakýmsi záhadným způsobem, je i on samotný tou horou, jakož i oblohou, a dalece se rozprostírajícími sněhovými poli. {Ale vlastně} nikoho tam není; dokonce i tělo tam {jen} trčí, jako by bylo něčím nedůležitým, jako {třeba sněžné} sáňky. {Tělo} se zdá jako zvláštnost terénu a {je} nepodstatné. Člověk se dívá dolů na saně a žasne nad šílenstvím, že si kdysi myslel, že je sáňkami.
.10.46. Věčné JÁ si sebe-uvědomuje mimo smysly. Božskost se skví jako obrovské zjevení. Jeho samozřejmost je pronikavá a mohutná, jako by vyzařování. Jeho podstatou je definitivnost a dokončenost, úplnost a završenost. Všechna hledání skončila.
.10.47. Rysem Uvědomění je vlastnost být Vším-Co-Je, na rozdíl od všedního vědomí {, které považuje zdánlivost vnímání za Skutečnost, a}, které jako by žilo a vnímalo věci jen povrchově. „Vidění“ {, jako úplný neomezený nadhled} Boží Přítomnosti je vnitřním poznáním všeho. Věčné JÁ je zároveň sáňkami, sněhem, horou, oblohou, oblaky, a větrem. Je Vším souběžně, a přece není žádným z nich. Svět jako by se změnil z ekvivalentu černobílého filmu na trojrozměrný Technicolor {.8.11.}. Vše má nyní velkou hloubku a texturu.
.10.48. Všechny věci si stejně uvědomují a jsou si vědomy Boží Přítomnosti a sdílejí radost a {vnitřní} naplnění bezčasovosti. Pokud je to tak souzeno, pokračování života není na ničem závislé, a pokračuje samo od sebe. Fyzické tělo se samo pohybuje, a jde si za svou {každodenní} činností. Dokonce, pokud je k tomu vyzváno, se o sebe {i} postará; bez nabádání by to ale nejspíš neudělalo. Člověk už nepotřebuje sáňky, ani není sáňkami, takže jednoduše dělá to, co dělá, což může být někdy zábavné. Tělo je jako domácí mazlíček, který byl objeven – je to roztomilé zvířátko.
Odezva od Aleny:
Milý Honzo, Julo, Františku, Milane a všichni přítomní posluchači a příznivci učení doktora Davida Hawkinse,
chtěla bych Vás všechny srdečně pozdravit, omlouvám se, že neumím tak hezky psát a hovořit ve třetí osobě, ale budu se snažit o to, aby moje slova byla co nejvíce srozumitelná. Nešlo si nevšimnout, že v poslední době se naše online setkání stalo praktickým cvičením jak uplatňovat duchovní principy v přímé praxi. Není to dobré ani špatné, ale změna je pociťována dle aktuální úrovně vědomí každého z nás. S tím je spojeno i to, jak se na celé dění přihlíží. Alena si uvědomila, že naše pondělní setkávání není samozřejmost, ale je to dar být ve společnosti oddaných Pravdě. Tyto podmínky se mohou kdykoliv změnit a proto si vážím každého jednoho z Vás jako svých přátel na cestě k osvícení a všeho, co do skupiny přinášíte, vážím si upřímnosti Vašich záměrů a otevřenosti srdcí k Pravdě. Cesta je přímá a úzká. Je to stezka radikální pravdy, pokud jsme se rozhodli být přitahováni oddanou nedualitou. Jsme jedním.
Cítím potřebu sdílet v nejhlubší pokoře Alenin prožitek, že každá služba tedy i služba Nejvyššímu Bohu začíná dole. Než jsem Vás poznala, byla jsem osamělý duchovní student, ztracený ve své subjektivitě a nevědomosti, neříkám, že teď je to jinak, ale jestli něco už nejsem, tak osamělá. Nejvíce ze všeho Alena touží po duchovním osvícení a vzestupu vědomí pro lidstvo, ne pro sebe, ale pro slávu Boží a proto, že nám učení doktora Hawkinse ukazuje, že je to možné. Zároveň si, ale uvědomuje, že je jen jednou z mnoha a že bez Boží přízně nebude následovat ani další nadechnutí ani další myšlenka nebo směr. Proto praktikuji nejen oddanost, ale také odevzdanost. Několik let před tím, než jsem Vás začala sledovat, jsem sama studovala knihy a texty doktora Hawkinse. Na konci roku 2024 v hluboké duchovní agónii, kdy už jsem si přála odejít z těla v přesvědčení, že má duchovní zamyšlenost, kontemplace a směřování stejně nikam nevede, jsem poprosila Boha-prostřednictvím doktora Hawkinse, ať už mohu ukončit tuto etapu nebo se stát nástrojem Boží vůle a vstoupit do vyššího vědomí ještě v tomto těle, ten stav byl neúnosný jak fyzicky, tak psychicky, ano bylo to ego a všechny nižší úrovně, které vystrkovali své hlavy a ukazovali mi svou sílu.
Další okolnosti netřeba popisovat. Navštívila jsem peklo a nemám žádnou pochybnost, že doktor Hawkins také stejně tak jako mnozí další lidé. Oddanost, odevzdanost, vděčnost za prožité a pochopené společně s vírou byli mocnější a díky Boží přízni ještě ten den jsem na facebooku na stránce Vědomí uviděla pozvánku k možnému připojení do online skupiny, do té doby jsem si této možnosti nikdy nevšimla a tak jsem si řekla, že to zkusím, že tam kde je zájem o učení doktora Hawkinse, tam patřím. Za to chci srdečně poděkovat Honzovi, že je na FB aktivní a že díky němu jsem se o možnosti online setkání mohla dozvědet. Děkuji Ti Honzo! Alena si Tě za Tvou práci váží a má Tě v lásce.
Alena se připojuje na tato setkání více než rok a měla i příležitost navštívit dvakrát Střílky. Tato setkání ať už online nebo osobně pro ni vždy bylo, jakoby ji samotné Božství hladilo po hlavě a konejšilo, že vše je v pořádku a dodávalo smysl a řád. Chtěla bych i poděkovat za důvěru a možnost přidat se k předčítajícím přeložených textů na online setkáních.
V pondělí 9.2.2026 se Alena nepřipojí, protože bude na cestách a podívá se až ze záznamu. Omlouvám se za komplikace, pokud by se měla uskutečnit čtená část, tak text určený pro čtení Alenou, prosím, ať tentokrát převezme někdo jiný. Pokud se ještě někdy bude pokračovat ve čtení, tak mohu posloužit jak v češtině, tak slovenčině. Bude mi ctí.
Závěrem bych ještě ráda pozdravila Jula. Na setkáních, kde byl přítomen, jsem si dělala poznámky a z té moudrosti, kterou mi to přineslo, čerpám dodnes a budu čerpat i nadále. Vidím a cítím, že Julo je oddaný Pravdě a že má výjmečnou schopnost pojmenovávat to, co jen tuším a potřebuji slyšet, aby se mnohé dalo do souvislostí. Jistě tím nemluvím jen za sebe. Ze srdce mu děkuji za jeho přítomnost a přínos celé skupině i lidstvu a všem, kteří mají otevřenost vidět a slyšet víc. Nezáleží na tom, jestli se bude připojovat v zavedeném čase nebo jindy a jinde, toho, koho to má probudit, postrčit a zavolat, toho to k němu dovede. Každý se musí rozhodnout sám za sebe, stejně jako projít tou stezkou, kde se setkáváme sami se sebou, a ticho převládá. Já ze srdce Julovi děkuji a přeji mu jen to nejlepší stejně jako každému, kdo tohle bude číst a poslouchat.
Milý Julo, Tvoje slova, překlady, Alenu hladili po hlavě a Tvoje odpojení na minulém setkání bylo jako pytlem po hlavě, ale to nevadí, mám Tě v lásce, nehodnotím to. Alena se chce posunout a vidět věci jinak. Julo, patříš k nám. Děkuji.
Nejvyšší sláva věčně žijícímu Bohu v každém z nás a tak jako on je v nás, tak my jsme v něm. Jsme jedním. ÓM.
S láskou Alena
Odezva od Milana:
Dobré ráno Honzo !
Dobré ráno všem !
Možná znáte citát “ za každým mrakem svítí slunce“, který mi připomněla 10 Kapitola, knihy B2.
Vyberu část této kapitoly, kde je to rozpoznatelné.
Podobně jako slunce, Bůh svítí stejně na všechny. Boží láska není vyhrazena {pouze} pro několik zvýhodněných. Avšak, přímo je prožívaná jen málokým, ale {pro ještě neosvícené} prosvítá přes mraky {stanovisek} prostřednictvím lásky, kterou prožíváme s jinými, {do čeho patří třeba i láska pociťovaná} dokonce i s domácími zvířaty, a přírodou.
Míra, do jaké člověk prožívá přítomnost BOŽÍ LÁSKY, se výrazně liší od jedné osoby k druhé, {a to} v závislosti na jejich úrovni vědomí {, tedy na úrovni jejich uvědomování si}.
{K tomu, aby člověk lásku pociťoval, je potřebné, duchovní prací, obměkčit stanoviska všedního já, které zabraňují jejímu projevu}.
.10.6. Přítomnost Boha je esencí {, vrozenou podstatou,} hlubokého míru, klidu, a lásky. Je ohromující ve své hloubce {, vnitřním porozumění, a intenzitě svého přesvědčení}. Je úplně obklopující, a láska je tak mocná, že rozpouští všechny zbytky „nelásky“, udržované pozůstatky ega.
Milan je vděčný Honzovi za překlad knihy B2 ze slovenštiny do češtiny. Tímto jsou pro Milana texty Dr. Hawkinse lepší na pochopení a uchopení k duchovní praxi.
Sám přítel Ivan S., který měl možnost zkontrolovat Honzův překlad knihy B2, 8. Kapitoly, našel v textu jediné slovíčko, které mu nesedělo.
Bylo to ve větě “ Nu a jednou se (tato) vidina ega zhroutí, a tím se otevře prostor pro zahájení duchovní pouti hledání.“
Sám Honza použití slova „zhroutí“ s Milanem a Františkem konzultoval. Milan souhlasil s Honzou, na přeložením textu „se (tato) vidina ega naštiepi“, na “ se (tato) vidina ega zhroutí“.
Milan s tímto pojmem měl dle Milanové subjektivity životní zkušenost.
Milan pracoval v kolektivu pracovníků údržby nemocnice. Tento kolektiv byl vedením nemocnice převeden pod soukromou firmu. V Milanovi časem narůstala nespokojenost, kterou vyjádřil kritizováním vedoucích pracovníků. To vyústilo v Milanovo propuštění z práce. Milan padl tzv. “ na hubu“ a vidina práce v kolektivu pracovníků údržby nemocnice se zhroutila.
To nejvíce přispělo k tomu, že se Milan začal obracet k jiné pomoci, než byla pomoc lékaře a psycholožky.
Milan se začal obracet k Bohu, začal se modlit o pomoc. Milan zjistil, že Bůh mu pomáhá.
A tím se otevřel prostor pro zahájení duchovní pouti hledání.
Proto bych chtěl požádat Honzu, aby pokračoval s překladem dalších kapitol knihy B2 ze slovenštiny do češtiny. Tento svůj překlad může nechat zkontrolovat Ivanem S. a pak tyto kapitoly začlenit do dalších on-line setkání, ke čtení dobrovolníky.
Také bych chtěl Honzovi poděkovat za jeho obětavou duchovní práci pro celou studijní skupinu Dr. Hawkinse.
Dobré ráno všem.
S láskyplností
Milan
Milan:
SUR_7. Vysvetli ‘vzdaní se’ CZ
“Vysvětlit vzdání se? {všeho například i stárnutí.}
Přestaň se snažit {například být věčně mladým}. Můžeš se přestat snažit?
Nevzdám se. Budu bojovat, bojovat, bojovat.
Ne, {přece jen,} vzdám se.
To znamená upouštění od chtění něco změnit.
Znamená to přijetí {toho, co je}.
{Ale jen, jestliže chcete žít v soustavném míru, jinak to netřeba!}
Přijímám skutečnost, že jsem starý a škaredý, a nemůžu si pomoct!
Viním za to Boha!
Kdyby Bůh chtěl, abych vypadal jako ryba a plaval,
bylo by to tak.
Kdyby On chtěl, abych měl křídla a létal,
bylo by to tak.
Chce, abych byl starý a jaksi se potácel,
tak jsem takovým.
Tak tedy přijmi to, co je a jak jsme stvořeni.
Jsme stvořeni tak, že jak plynou roky, stárneme víc a víc,
a ke konci jsme stále slabší a slabší, až se nakonec prostě převalíme.
Takže {, pokud chceme žít v soustavném klidu} musíme přijmout, že je to prostě tak, jak je.
Přijetí znamená upuštění od tvrdohlavosti.
A člověk se může modlit za {Boží} Přízeň.
%
Modlím se za Přízeň, Tvojí Přízeň, Ó, Pane,
pomocí které mohu přijmout Tvojí Boží Vůli.
Amen!
%
Musí ti trknout, že Bůh nebude měnit celé lidstvo, jen aby tě potěšil.
Takže přijmeš společný osud bytí člověkem.
Všichni jsme smrtelní, a lidé, a
jestliže
Bůh
by to byl
chtěl jinak,
bylo by to jinak.”
Honza:
. 9. února: Postřehy z knihy „Podél cesty k Osvícení“
Uvědomte si, že zobrazení Boha jako „soudce“ je klamem ega, které vzniká jako projekce viny z trestání v dětství. Uvědomte si, že Bůh není rodič.
Z knihy: „Věčné JÁ: Skutečnost a Subjektivita“ (2003), kapitola 6: Uskutečnění, str. 108.
S dalšími souvislostmi:
Otázka: Jaké jsou nejcennější hodnoty pro duchovního hledajícího?
Odpověď: Začněte s jistotou a pocitem bezpečí namísto pochybností o sobě samém nebo bázlivosti. Přijměte bez výhrad, že jste hodni hledání, a buďte odhodláni zcela se oddat pravdě o Bohu.
Fakta, která je třeba bez výhrad přijmout, jsou jednoduchá a velmi mocná. Vzdání se jim přináší obrovský duchovní pokrok.
. 1. Živoucím důkazem Boží lásky a vůle k vám je dar vaší vlastní existence.
. 2. Nesrovnávejte se s ostatními, pokud jde o „svatost“, zásluhy, dobrotu, zaslouženost, bezhříšnost atd. To všechno jsou lidské představy a Bůh není omezován lidskými představami.
. 3. Přijměte, že pojem „bázeň před Bohem“ je nevědomost. Bůh je mír a láska a nic jiného.
. 4. Uvědomte si, že zobrazení Boha jako „soudce“ je klamem ega, které vzniká jako projekce viny z trestání v dětství. Uvědomte si, že Bůh není rodič.
. 5. Kristovým učením bylo v podstatě a jednoduše vyhnout se negativitě (cejchovací úroveň pod 200) a cílem jeho učení bylo, aby jeho následovníci dosáhli Bezpodmínečné lásky (cejchovací úroveň 540). Věděl, že po dosažení úrovně Bezpodmínečné lásky je osud duše po smrti jistý a duše je v bezpečí. To je v podstatě stejný závěr, který učí velká světová náboženství, například buddhismus Lotosové země.
. 6. Uvědomte si, že spása a osvícení jsou poněkud odlišné cíle. Spása vyžaduje očištění ega, osvícení vyžaduje jeho úplné rozpuštění. Cíl osvícení je náročnější a radikálnější.
. 7. Ujasněte si, že to není osobní „ty“, kdo hledá osvícení, ale neosobní kvalita vědomí, která je hnacím motorem. Duchovní inspirace a oddanost táhnou tuto práci vpřed.
. 8. Úleva nahradí nejistotu, když si člověk uvědomí, že nejdůležitějšího cíle již bylo dosaženo. Tímto cílem je být na cestě duchovní oddanosti. Duchovní vývoj není dosažení úspěchu, ale životní cesta a způsob života. Je to zaměření, které přináší vlastní odměny, a co je důležité, je směr vlastních záměrů.
. 9. Oceňte, že každý krok vpřed je přínosem pro všechny. Vlastní duchovní nasazení a práce jsou darem pro život a lásku k lidstvu.
. 10. Neexistuje žádný časový plán ani předepsaná cesta k Bohu. I když je cesta každého člověka jedinečná, terén, který je třeba projít, je relativně společný všem. Práce spočívá v zdolání a překlenutí běžných lidských selhání, která jsou vlastní struktuře lidského ega. Člověk by si rád myslel, že jsou osobní; ego samo však osobní není. Bylo zděděno spolu se stáním se lidskou bytostí. Detaily se liší v závislosti na minulé karmě.
. 11. Intenzivní modlitba zvyšuje oddanost a inspiraci a usnadňuje pokrok.
. 12. Přízeň Boha je dostupná všem. Historicky je “ Mudrcova přízeň“ dostupná oddanému duchovnímu hledajícímu. Odolnost ega může být ohromná a bez pomoci moci vyšších duchovních bytostí nemůže ego samo o sobě překročit samo sebe. Naštěstí moc vědomí každého velkého učitele nebo avatara, který kdy žil, stále zůstává a je k dispozici. Soustředění se na učitele nebo jeho učení pomocí meditace činí moc tohoto učitele dostupnou pro hledajícího. Vůlí každého skutečně osvíceného mudrce je, aby uspěl každý duchovní hledající, a ne jen členové nějaké specifické nebo výlučné skupiny. Právě tak jako jednotlivý hledající duchovní pokrok prospívá celému lidstvu, tak i osvícení Učitelů prospívá hledajícím. Tato moc a energie je k dispozici, když ji vzýváte. Neexistují žádné požadavky ani závazky.
Z knihy: „Věčné JÁ: Skutečnost a Subjektivita“ (2003), kapitola 6: Uskutečnění, str. 108-109.
Související učení:
Z knihy ‘Oko Večného JA, Pred Ktorým Nie Je Nič Zatajené’, kapitola 10: Podstata Boha – Črty Božskosti {, Teda Popis Boha}, orig. s. 150-151:
Miera, do akej človek prežíva prítomnosť BOŽEJ LÁSKY, sa výrazne líši od jednej osoby k druhej, {a to} v závislosti od ich úrovne vedomia {, teda od úrovne ich uvedomovania si}. {Na to, aby človek lásku pociťoval, je potrebné, duchovnou prácou, obmäkčiť stanoviská všedného ja, ktoré zabraňujú jej prejavu}.
.10.6. Prítomnosť Boha je esenciou {, vrodenou podstatou,} hlbokého pokoja, kľudu, a lásky. Je ohromujúca vo svojej hĺbke {, vnútornom porozumení, a intenzite svojho presvedčenia}. Je úplne obklopujúca, a láska je taká mocná, že rozpúšťa všetky zvyšky ‘nelásky’, udržiavané pozostatkami ega.
.10.7. Podobne ako prázdny priestor, ktorý je neznečistený svojím obsahom, alebo {ako} voda, ktorá nie je ovplyvnená rybami, ktoré cez ňu plávajú, {tak} aj Skutočnosť Boha je mimo akejkoľvek formy, ale zároveň {je} v nej {každej}. Podobne ako priestor {, Skutočnosť Boha} je {okrem ‘vypĺňania’ ‘akože prázdneho’ priestoru,} rovnako prítomná {aj} v {samotných} predmetoch, ktoré sa v ňom nachádzajú {, teda aj v nás, aj v kameňoch, atď.}
.10.8. To, čo je všemohúce, vševediace a všadeprítomné, nie je zraniteľné hrozbou, alebo citovou rozladenosťou; {Z toho je zrejmé, že} Boh teda nie je náchylný k pomste, žiarlivosti, nenávisti, násiliu, preceňovaniu vysokej mienky o sebe a svojich prednostiach, egoizmu, alebo k potrebe obdivu či komplimentov. Ten, kto má prospech z uctievania {Boha}, je {samotný} uctievač {, a nie Boh}. Boh je úplne a absolútne zavŕšený, a nemá žiadne potreby ani túžby. {A viete, že} Boh nie je nešťastný ani rozladený, ak ste o ňom nikdy nepočuli, alebo v neho neveríte{?}.
.10.9. Mnohé zo starobylých opisov Boha sú v skutočnosti odsúdeniahodné, a sú výplodom obviňujúcich zvalení strachu človeka {na Boha}. {Pravekí} primitívi si mysleli, že každá búrka znamená, že Boh sa hnevá, a potrebuje obete, aby sa upokojil. Aj sopky naznačovali, že Boh sa hnevá. Ego sa dožaduje vysvetlení a hľadá ‘príčiny’. Boh bol preto mysľou vymýšľanými vykrúcaniami a odôvodňovaniami považovaný {práve} za {takúto} ‘príčinu’ pozemských udalostí, ktoré vytvárali {v obyvateľoch} strach, ako napríklad zemetrasenia, hlad, záplavy, mor, búrky, sucho, neúrodnosť, alebo zlý zdravotný stav. Boh bol považovaný za veľkého trestajúceho vykonávača {potrestaní}, ako aj za veľkého odmeňovateľa. Tak vzniklo množstvo bohov, s mnohými rôznymi opismi v tradíciách kultúr, v prostredí ktorých tieto mýty vznikli. (Všimnite si, že prírodné katastrofy sa vyskytovali ešte predtým, ako sa na {tejto} planéte objavil človek {, aj s jeho výfukmi z áut, továrňami, chovaním dobytka, ťažbou uhlia, ropy, a pod.}.)
.10.10. Boh zo starých časov je premietaním energií ega, ktoré sa tradične spájajú s čakrou sleziny. Bohovia sleziny sú ozaj vážnym nesprávnym pochopením, a sú za tým, že mnohé starobylé náboženstvá a písma spôsobujú, že človek{ov testovací sval sa} pri svalovom testovaní ochabuje. {Takto videní bohovia} predstavujú démonických bohov strachu, nenávisti, závisti, žiarlivosti, a odplaty. Strach zo ‘spravodlivého Božieho hnevu’ prevláda ešte aj dnes.
.10.11. Človek môže {už} pri letmom pohľade vidieť, že mravopočestnosť je len svojvoľným preceňovaním vysokej mienky o sebe a svojich stanoviskách, a hnev by sťažka bol emocionálnym obmedzením pre vždyprítomného, všemocného Boha.
.10.12. Boh {nemá ujmu, a} nie je zranený nikoho priestupkami {, a takzvanými ‘previneniami’}, a preto nemá {akúsi psychickú} traumu, {za} ktorú by {sa} mal pomstiť. Predstavu Boha ako {hľadajúceho} odplatu, krutého trestajúceho {pomstiteľa} je obtiažne vykoreniť z myslenia človeka. Boh je obviňovaný zo všetkého, čo je vlastne výtvorom samotného ega. Je to {práve} ego, ktoré {, samotné a jediné,} je zdrojom viny, hriechu, utrpenia, odsudzovania, a vytvárania všetkých pekiel. {Ego} hľadá spásu {, svoj pokoj a kľud,} tým, že to všetko zvaľuje na Boha. Robí to tak, že Boha otáča na jeho {presne pravý} opak. Bohovia nižších oblastí {a sfér} sú {totiž} vlastne démoni. Vlastne, Boh sa nedá manipulovať, prehovárať, a mámiť, {nedá sa} s ním vyjednávať, ani ho vmanévrovávať do pozície či páchateľa, či obete. Boh nie je závislý na nikom a na ničom, ani {nie je} neurotický, a ani netrpí paranoidnou psychózou s velikášstvom.
Františkova „přímluva“:
Dobré ráno stejně zaměření přátelé,
Idúc dopredu, každý z nás, jak tu nyní poslouchá, jde vědomě po cestě k Bohu a vzájemně si naše skupina pomáhá uvědomovat si VěčnéJá v nás, v opačném případě bychom se tu ani nepřipojili.
František by rád, abychom udělali co možná vše proto, aby se neodděloval Julo od naší stávající skupiny.
Možná mnohým z nás trklo, že jako jeden z mála dostal Julo od Boha dar na našem setkání propojevovat VěčnéJá ve slovech. Tedy skrze odpověď na konkrétní dotaz odhalovává tazatelům možnost vidět dotaz z širšího rámce, a tento odhalený pohled pak zmírňuje tlak macíka na tazatele. Jinak řečeno Julo napomáhá ve spojení se s VěčnýmJá v nás samých.
Jestli je to možné, František prosí Honzu o uvolnění stanovisek a umožnění Julovi začít naše setkání DRH tak, jak je to pro nás přínosné.
Julo se jasně několikrát vyjádřil, že by rád vytvořil bezpečný prostor pro posluchače, bez jakéhokoliv liňajkovaní. Tedy začátek spuštění on-line bez požehnání DRH a čteného záměru skupiny. Je to Julovo přání a prosba k Honzovi, kterou pokud by vyslyšel, tak by zůstal Julo s námi na jednom pondělním setkání a posluchači by nemuseli předsedat na jiný autobus, tedy připojovat se v jiný den k Julovi.
Za dobu více než pěti let Julo k naší skupině neoddělitelně patří. Byli jsme nesčetněkrát svědky, a máme to i v záznamu odezev, kdy skrze slova VěčnéhoJá, která skrze něj tekla, posluchačům rozšířil rámec a tím jim pomohl vidět věci jináč, tedy vidět přínosné možnosti tam, kde všedné já už vidět nechce a nemůže, tedy v aktuálních těžkých životních událostech.
Věřím, že nikdo z nás uvnitř v srdci nechce, aby se Julo skutečně oddělil na jiný vysílací den. Zůstavší by byli ponecháni bez podpůrné Bohu oddané a Přízní požehnané vysoké úrovně Jula.
Několik skalních posluchačů se Františkovi v telefonu vyjádřilo tak, že by začátek s Julem mohl moderovat třeba František. Následně po asi hodině s Julem, by předal slovo Honzovi, který by pokračoval v setkání, kde by pustil požehnání DRH a přečetl záměr skupiny. Tím by se oddělily od sebe obě části natolik, že Julo odsouhlasil výše uvedený průběh začátku setkání a přislíbil návrat mezi nás.
František se přimlouvá k Honzovi a prosí jej, abychom udělali tak, jak to nejlépe umíme, aby Julo zůstal na jednom společném on-line setkání. Vlastně František se přimlouvá k nám všem o obměkčení stanovisek včetně myšlenky, že první hodina setkání s Julem bude, jakože bez ochrany DRH. Nevíme proč se chce takto Vědomí projevit a bylo by snad předčasné tuto možnost projevení hned úplně zahodit.
Vše je a bude v souladné souhře, pokud k tomu tak i jednotlivě každý z nás v sobě samém vědomě přistupuje. Řečeno slovy DRH projevuje se nám přesně to, co každý z nás v sobě samém udržuje v mysli. Tímto uvědomováním si stále ponecháváme otevřenou možnost to v budoucnu třeba i změnit na jinou variantu.
Tedy pokud by Honza souhlasil, František by příště otevřel jako obvykle místnost setkání v 18¹⁵, nic by nepouštěl a vyčkal na připojení se Jula. A až by se Julo asi po 19³⁰ odpojil, tak by předal slovo Honzovi, který by dál pokračoval dle předem připraveného obsahu.
Víme, že několik posluchačů se nemůže z pracovních a jiných důvodů připojit přímo na hlavní setkání v pondělí, proto se František přimluvil k Julovi, aby souhlasil s nahráváním na youtube. V jaký čas bude Honza spouštět nahrávání, František ještě doladí s Julem a Honzou do příštího setkání.
Je fajn si uvědomovat, že Honzův zodpovědný přístup, kde spolu s celým týmem připravuje obsah setkání, je pro skupinu potřebný.
Stejně tak je fajn si uvědomovat, že přístup, který nám chce ukázat Julo, je taktéž pro skupinu potřebný a pro život mnohých z nás důležitý.
Můžeme si všimnout, že všední já nám nabízí otázku: „A který přístup je dle DRH správný?“
No, možná nám už trká, že pokud rozšíříme rámec a začneme se dívat na konkrétní obsah z několika stran, tak se značnou automaticky pomaloučku rozpoustět naše zarytá stanoviska. Tedy už by nás možná ani nenapadla otázka: „Má pravdu Honza nebo Julo?“
Pokud se nám výše uvedený návrh setkání podaří realizovat, tak budou mít možnost jednotlivý účastníci se v jednom on-line setkání naladit na to, co je přitahuje a tím upřednostnit poslechem tu část, která jim vyhovuje a jejich život podporuje.
František je vděčný VěčnémuJá, že je mezi námi záměr odstoupit od macíkem zarytého zvyku, co všechno má naše setkání DRH obsahovat a jak má průběžně časově probíhat.
Bůh žehnej oddaným Božím služebníkům, kteří se tu narodili proto, aby sloužili všem hledajícím a potřebným, kteří jsou na cestě domů, tedy k Bohu.
V míru František
HONZA: před vkládáním záznamu na druhý den
Co v setkání nezaznělo:
Jako náhodou J v Podél cesty k osvícení na 10. Únor je toto sdělení:
. 10. února: Postřehy z knihy „Podél cesty k Osvícení“
Jak nejlépe ‚sloužit nejvyššímu dobru‘ je v souladu s převládající úrovní vědomí pozorovatele. Neexistuje jediná odpověď pro každého.
Z knihy „Objevení Přítomnosti Boha: Oddaná Nedualita“ (2006), kapitola 10: Duchovnost a Svět, orig. str. 169.
S dalšími souvislostmi:
Jakmile ustoupí dominance ega ve (zdánlivosti) vnímání, ustoupí i vzhled světa a jeho „přetlumočení“ (lidskou) myslí. Rozhodnutí jsou založena na promítnutých (zdánlivých) vjemech. Tedy, mysl vnímá nekonečné množství mylných představ (iluzí), včetně třídění založených na posuzování. Ty, které jsou vykládány jako „dobré“ možnosti, jsou přitažlivé pro výběr a souhlas. Tudíž, všechny (mylné) představy (ega) odráží obsah.
Vzorce chování jsou výsledkem systémů přesvědčení vyplývajících z převládajících sociálních/výchovných systémů, které jsou jak zjevné, tak skryté. Tedy „povinnost volá“ v zjevných i skrytých (nenápadných) projevech. Přijetí cesty oddané neduality přerámuje (přenastaví, díky trkutí širších souvislostí) povinnost k usilování o Pravdu spíše než ke světské angažovanosti a jednání. Jak nejlépe sloužit světu je v souladu se schopností pochopení.
Otázka: Jaký je nejvhodnější předpokládaný pohled na svět pro duchovního studenta/oddaného/hledajícího?
Odpověď: Předpokládáme, že aktuální „účel“ světa je dokonalý a plně známý pouze Bohu. Vnímejte ho jako celkově neutrální, ale s tou výhodou, že poskytuje optimální příležitost pro duchovní růst a vývoj vědomí. Je to škola osvícení a zjevení Božství, díky níž se vědomí/uvědomění znovu probouzí ke svému Zdroji. Tedy, věnování se (stezce k) osvícení samo o sobě slouží světu i Bohu.
Otázka: Ale co válka?
Odpověď: To je oblíbená otázka duchovních studentů. Válka je důsledkem nepravdy, stejně jako mír je důsledkem Pravdy. Válka převládala během devadesáti tří procent lidských dějin. Je endemická („zakořeněná“) pro ego. Být „proti válce“ je také postoj ega, který předpokládá vševědoucnost. Proto je pokročilejší odevzdat svět a jeho války Bohu.
„Nenávidět válku“ je jen dalším projevem nenávisti, nebo ne? Lepší je milovat mír a dospět k neposuzujícímu soucitu se světovými válkami a jejich karmicky ovlivněnými účastníky. Chtěl by protestující oloupit spolutrpící lidi o možnost odčinit negativní karmu a dosáhnout spásy?
Utrpení a smrt jsou důsledky ega a jeho stanovisek a (mylných) představ. Chcete-li co nejlépe sloužit světu, usilujte o Osvícení a překlenujte (mylné) představy (iluze), než abyste se na nich podíleli. Vševědoucnost je vlastností Božství, nikoli lidského vnímání. Dávejte pozor, aby se duchovní ego nezpolitizovalo. ‚Dobročinnost‘ je pastí pro naivní a nepozorné. Buďte „pro“ Boží vůli a Boží prozřetelnost pro svět a lidstvo. Jak nejlépe ‚sloužit nejvyššímu dobru‘ je v souladu s převládající úrovní vědomí pozorovatele. Neexistuje jediná odpověď pro každého.
Z knihy „Objevení Přítomnosti Boha: Oddaná Nedualita“ (2006), kapitola 10: Duchovnost a Svět, orig. str. 167-169.
Související učení:
Z knihy „Překlenování úrovní vědomí: Schodiště k osvícení“ (2006), kapitola 5. Přehled – Překlenování pokušení, orig. str. 316-317:
Duchovní čistota je důsledkem poctivosti k sobě samému, která je výsledkem opravdové oddanosti. Být služebníkem Boha znamená sesouladit se s Božím vedením, které vede k zaměření se na Věčné JÁ, a ne k uspokojování všedního já nebo světa.
Silné vycítění karmické odpovědnosti také dodává pevnost a bezpečí v podobě pokory (pokorného si uznání svých nedostatků a nevědomostí). Pamatuje na to, že mnoho kdysi „velikánů“ podlehlo pokušením a padlo do pastí mechanismů sebeklamu a racionalizace.
Svět nabízí velké příležitosti k vzestupu, ale stejně tak i k sestupu, k němuž dochází pouze v důsledku aktu vůle, a proto ani obviňování, ani omlouvání nevylučuje důsledky. Pochybnosti lze řešit také využitím technik cejchování vědomí, které jsou velmi jednoduché, například pouhou „otázkou“, zda by určitý čin nebo rozhodnutí posloužily nejvyššímu dobru.
Upozornění:
Překlad se může lišit od oficiálních či amatérských dostupných překladů.
HONZA:
Na email jan.macto@gmail.com můžete psát odezvy a dotazy.
Na stejný email můžete psát i pro aktivaci emailových upozornění, zejména o nadcházejících setkáních.
Pro dotazy na Jula je tu nová adresa: julodrh@hotmail.com
Pokud budete dotaz směrovat i do pondělní on-line skupiny, budeme se dotazu věnovat a Julo vám pravděpodobně e-mailem, jak to bude v jeho možnostech, odpoví.
KONEC – po vyčerpání témat neoficiální části.
Bezplatné připojování se zůstává zachováno, pokud příspěvky postačují na krytí výdajů.
Družstvo Evoluce, které tyto aktivity zastřešuje, je financováno jen z darů.
Minulý týden bylo darováno 1300 Kč
Děkujeme za finanční podporu.
Jak nás podpořit je uvedeno na www.hawkins.support v boční liště.
Nabízíme záznam celého on-line setkání:
Zvukový záznam celého setkání v MP3:
https://drive.google.com/file/d/1guMtArfM8EIE-jOXA3mMzFXyu_tNPZeT/view?usp=sharing