. 30. března / marca 2026
Na úvod setkání si pustíme Požehnání od Dr. Hawkinse. Pohodlně usaďte či ulehněte a začínáme.
Video s požehnáním od Dr. Hawkinse:
Honza:
Motto naši skupiny – CZ: „Orientace a oddanost této skupiny je k učení Dr. Davida Hawkinse. Záměrem této skupiny je sloužit jako nástroj nejvyšší duchovní Vůle, mít příležitost být v kruhu stejně zaměřených a podporovat zvyšování našeho vědomí ve jménu služby Bohu, své Bytosti a lidstvu.“
Vítáme všechny, kteří právě sledují naše 283. on-line setkání studijní skupiny Dr. Hawkinse.
Už jen tím, že jsme dotřepali svoje kostry na toto setkání, máme šanci, že se na nás něco osmózou nalepí. Tak, jak se to děje v AA nebo v jiných dvanácti krokových skupinách. Naše setkání umožňují postupné posuny z poslouchání do momentů, kdy tzv. trkne – a to naposlouchané je uplatněno v praxi, v situacích, kterými jsme karmicky přitahováni.
Kromě on-line pondělků pořádáme 2x ročně osobní setkání, vždy na jaře a na podzim. Podrobnosti jsou uvedeny na webu www.hawkins.support. Jarní setkání se bude konat v poslední dubnový týden, v termínu od čtvrtečního večera do nedělního poobědí od 23. – 26.4.2026. Přihlášky už jsou na internetové stránce připraveny ke stažení.
https://www.hawkins.support/videa/pkp13-setkani-strilky-cz-23-24-4-az-26-4-2026/
Máte-li přání i možnost přijet za námi do Střílek, přihlášku vyplňte a odešlete na e-mail, který je součástí přihlášky. Záloha se tentokrát neplatí, vše vyrovnáte v CZK až při příjezdu na Zámek.
Ti posluchači, kteří se připojili nedávno, mohou načerpat poznatky z našeho archivu on-line setkání, které jsou archivovány rovněž na stejném webu (www.hawkins.support).
Na konci setkání jsme otevřeli Bezpečný prostor v jeho nenahrávané části, umožňující otevřenější sdílení přítomných účastníků. Abychom se mohli otevřít, abychom mohli sdělit své zážitky, dotazy i to, co nás trápí. Je tu možnost sdílení beze strachu a posuzování, v láskyplnosti
Dnešek je bez odezev, nenapsala žádná teta ani strejda.
V rámci čtení textů jsme se rozhodli překládat knihu Book of Slides do slovenštiny a postupně ji zveřejňovat v našich pravidelných pondělních on-line setkáváních na ZOOMu.
Na dnes je připravený Slide č. 4:
PETER:
Slide 4:
Snímka 4: ROZDELENIE ÚROVNÍ VEDOMIA ĽUDSTVA (1)
Táto snímka bola prvýkrát predstavená na prednáške v januári 2002, DVD disk 2 – čas 00:03:00.
K dátumu prezentácie tejto snímky sa osemdesiatpäť percent ľudí na planéte nachádzalo pod úrovňou vedomia 200. Teraz, keď je celková priemerná úroveň vedomia ľudstva nad úrovňou bezúhonnosti, model reality sa zmenil. Novým modelom už nie je „materiálny úspech“, ale bezúhonnosť. Teraz sme zodpovední za veci, nad ktorými sa v minulosti „prižmurovali oči“.
Naivita je tienistou stránkou duchovného hľadača. Človek si jednoducho nevie predstaviť, aké veci v skutočnosti sú. Keď je niekto nad úrovňou 200, nedokáže si predstaviť správanie toho, čo je pod 200; napriek tomu je nerozumné myslieť si, že celý svet je morálny a humánny. Premietame svoje pozitívne vedomie na to, čo je od nás úplne odlišné. Ľudský svet je očistec a úrovne ľudského vedomia siahajú od nádherného po hrozné. Je mnoho medzi tým, takže ľudská sféra je veľkým „karmickým divadlom“, ktoré poskytuje maximálnu príležitosť na rozvoj vedomia.
Väčšina korporácií kalibruje približne na úrovni 205, pričom niektoré dosahujú úrovne v 300-kách (v čase tejto prezentácie). Veľké katedrály v Európe kalibrujú spravidla okolo 700. Intelekt je veľmi mocný. Silné naprogramovanie ľudského vedomia negativitou spôsobilo, že iba 4 % svetovej populácie dosahujú úroveň 500 alebo viac. Nad 500 už láska nie je emóciou. Pod úrovňou 500 je láska dualistická, pričom zdroj šťastia je „tam vonku“. Preto je láska zraniteľná a môže byť stratená. Na úrovni 500 sa Láska stáva spôsobom bytia, spôsobom, akým sme vo vzťahu k svetu aj k sebe samým. Neumožňujeme však druhým, aby nás zneužívali, a nezneužívame ani sami seba. Iba 0,4 % populácie dosahuje úroveň 540, teda Nepodmienenú lásku. Úroveň vedomia Osvietenia začína na 600, čo je prechod z duality do neduality, a dosahuje sa zriedkavo, pretože iba jeden z desiatich miliónov ľudí má vôbec záujem o neduálny stav.
Objav rozdelenia úrovní vedomia v spoločnosti vysvetľuje veľkú časť ľudského správania v dejinách. To, ako mohli byť milióny ľudí, celé generácie a celé kultúry, dokonca celé kontinenty, tak ľahko zmanipulované k vlastnej skaze, sa vysvetľuje tým, že iba približne 15–20 % svetovej populácie kalibruje nad úrovňou bezúhonnosti 200. Okrem tohto obmedzenia zostávala úroveň vedomia ľudstva ako celku iba na hodnote 190 a po stáročia sa nemenila, až kým v roku 1986 náhle neprekročila kritickú hranicu z nepravdy do bezúhonnosti a pravdy nad 200.
Slide 5:
SLIDE 5: ROZDELENIE ÚROVNÍ VEDOMIA ĽUDSTVA (2)
Táto snímka bola prvýkrát predstavená na prednáške v novembri 2003, DVD disk 1 – čas 00:59:00.
Rozdelenie úrovní vedomia ľudstva možno zobraziť vo forme pyramídy, čo lepšie vystihuje masu ľudstva. Je zaujímavé, že približne 80 % ľudstva kalibruje pod kritickou úrovňou vedomia 200. To je v súlade s Paretovým princípom, známym aj ako pravidlo 80/20, ktoré hovorí, že pri mnohých javoch pochádza približne 80 % dôsledkov z 20 % príčin. Pôvodne Pareto ukázal, že približne 80 % pôdy v Taliansku vlastnilo 20 % populácie. Tento princíp vyvinul pozorovaním, že 20 % hrachových strukov v jeho záhrade obsahovalo 80 % hrachu. Matematicky je pravidlo 80/20 približne opísané tzv. mocninovým rozdelením (známym aj ako Paretovo rozdelenie) pre určitý súbor parametrov a mnohé prírodné javy boli empiricky preukázané, že vykazujú takéto rozdelenie.
Kolektívna negativita populácie pod úrovňou 200 je vyvažovaná menšinou ľudí, ktorí kalibrujú nad 200, pričom ich pozitívna moc je oveľa väčšia než negatívny ťah más pod 200. Nárast tejto moci je exponenciálny; preto stačí iba veľmi málo ľudí na extrémne vysokých úrovniach vedomia na vyváženie negativity zvyšku ľudstva.
Ďalším veľmi zaujímavým a dôležitým faktom je, že rozdelenie úrovní vedomia ľudí na planéte je veľmi nerovnomerné. Medzi rôznymi kultúrami a populáciami existujú veľké rozdiely; to je základom neustáleho ľudského konfliktu, čo sa prejavuje v medziľudských aj medzinárodných napätiach a vojnách. Na najnižších úrovniach vedomia je život znehodnotený a vraždy, samovraždy, masové zabíjanie, zabíjanie detí a genocída sú typické, keďže nenávisť je všadeprítomná. Naopak, na úrovniach nad 200 je život vnímaný ako božský dar, ktorý si zaslúži úctu, a preto je zabíjanie nevinných nemysliteľné.
Podľa slov Dr. Hawkinsa z prednášky v januári 2002: „Jedna úroveň vedomia nie je lepšia než druhá. Každá úroveň je vhodná na to, na čo je. Človek na úrovni 700 nie je vhodný ako tesár, nie je vhodný na vedenie cirkvi a nie je vhodný ani ako prezident. Nechceli by ste mať nikoho na úrovni 700, pretože väčšina z nich nedokáže vôbec fungovať. Len sedia v ich ašrame a ak sú stále nažive, ľudia k nim prídu, pozdravia ich a oni sa na nich šťastne usmejú – a to je celé. Úrovne 200 a 300 sú tí, ktorí budujú svet – stavební robotníci, oceliari, ľudia, ktorí každý deň chodia do práce; sú chrbtovou kosťou našej spoločnosti. Úrovne 400 predstavujú svet intelektu a rozumu, ktorý dominuje napríklad Amerike. Úroveň 500 je zriedkavá, 540 je mimoriadne vzácna a nad 540 už prakticky nikto nie je.“
Nie je to dualita dobra a zla. Neznamená to, že 200 a viac je dobré a pod 200 je zlé. Úrovne predstavujú perspektívu, určitý ľubovoľný bod pozorovania, ktorý má význam iba vo vzťahu k celku. Každá zvolená úroveň je teda pohľadom z určitej perspektívy. Neoznačuje inú realitu, ale ukazuje, ako je taká realita prežívaná alebo vnímaná. Preto nejde o to, že realita „taká je“, ale že „tak sa javí“ alebo „tak sa cíti“. Kalibrované úrovne vedomia nie sú v skutočnosti od seba oddelené, ale predstavujú potenciály, ktoré možno overiteľne odstupňovať, aby sa uľahčilo pochopenie.
Slide 6:
SLIDE 6: ROZDELENIE ÚROVNÍ VEDOMIA ĽUDSTVA (3)
Táto snímka bola prvýkrát predstavená na prednáške v novembri 2003, DVD disk 1 – čas 00:59:30.
Kalibrovateľné úrovne vedomia predstavujú {duchovnú} moc, čo vysvetľuje, prečo sa samotná masa ľudstva, ktorá kalibruje pod úrovňou 200, nezničí vplyvom svojej všadeprítomnej negativity. V skutočnosti moc 15 % , ktorí kalibrujú nad úrovňou vedomia 200, vyvažuje 85 %. Ako tieto javy vznikajú? Sú dôsledkom zámeru v poli. Nejde o príčinnosť, ale o nekonečnú moc Božstva. Všetko je dôsledkom moci poľa Božstva ako Večné JA. Je to celistvosť poľa, klíma – nie iba „toto“ spôsobujúce „tamto“. Keďže škála moci postupuje logaritmicky, jeden jediný Avatar na úrovni vedomia 1 000 môže fakticky úplne vyvážiť kolektívnu negativitu celého ľudstva.
Každá úroveň ľudského vedomia má svoju vlastnú vrodenú „realitu“ a konflikt je nevyhnutný medzi ľuďmi a kultúrami, ktoré sú diametrálne odlišné. Kultúry založené na presvedčeniach, ktoré kalibrujú tak nízko ako 20 („džihádizmus“), dnes ohrozujú celý svet prostredníctvom jadrovej technológie. V civilizovaných spoločnostiach sa očakáva racionalita a zdržanlivosť, no tieto kvality sú nižšími úrovňami vedomia zosmiešňované ako slabosť, pričom tie sú samy náchylné na animálnu paranoju, bludy a násilie motivované nenávisťou. Sila vytvára proti-silu.
Moc dominuje vďaka tomu, čím je. Hrdosť a arogancia kalibrujú na úrovni 195, teda v oblasti sily. Preto Britské impérium, ktoré bolo na úrovni hrdosti a arogancie, nebolo protivníkom pre Gándhího, ktorý kalibroval v 700-kách, teda na veľmi vysokej úrovni moci.
Podľa slov Dr. Hawkinsa z prednášky vo februári 2004: „Tých 15 % vyvažuje 85 %; ich kreativita, ich moc, ich produktivita; moc bezúhonnosti je oveľa väčšia než sila nebezúhonnosti. Takto možno pochopiť aj moc kapitalizmu a odpoveď Karlovi Marxovi. ‚Toto‘ (ukazujúc na menšiu stranu váh) nevyužíva ‚tamto‘ (väčšiu stranu), ale udržuje. Jedna brilantná myšlienka vytvorí viac kapitálu než všetky peniaze, ktoré majú banky sveta. Spomeňte si na obrovskú ekonomickú produktivitu jednej brilantnej myšlienky Thomasa Edisona: elektriny. Kapitál existuje v mysli, nie v banke. Jedna brilantná myšlienka, nasledovaná bezúhonnosťou v konaní – zvyšok sa deje automaticky. To je tých 15 %, ktoré udržuje 85 %.“
Videa s přednášek:
Viz záznam sektání…
Honza:
Pokud jsou nějaké dotazy, můžeme odpovědět ihned nebo na konci setkání.
Podél cesty k osvícení na dnešní den nám přečte Alena:
ALENA:
. 30. března: Postřehy z knihy „Podél cesty k Osvícení“
Duchovní práce představuje ústup od připoutanosti k obsahu nebo ztotožnění se s ním a následné postupné uvědomování si, že naše realita jsou souvislosti (rámec). Nejstručnější vysvětlení je, že „všední já“ je obsah a „Věčné JÁ“ jsou souvislosti.
Z knihy „Věčné JÁ: Skutečnost a Subjektivita“ (2001), kapitola 13: „Mysl“, orig. str. 225.
S dalšími souvislostmi:
Vzcházení událostí usnadňují nebo ztěžují převládající podmínky, které ovlivňují pravděpodobnost. Volby a rozhodnutí nejsou určovány („zapříčiněny“) minulostí, ale souhrnem podmínek v přítomnosti. Hlavní význam chronologicky minulých zkušeností spočívá v tom, do jaké míry jsou stále aktuální. Minulost „nezpůsobuje“ současnost; místo toho tytéž podmínky (tj. úroveň vědomí), které jsou v současnosti přítomny, potencují pravděpodobnost opakování. Běžné lidské nabádání „poučit se ze zkušeností“ tedy znamená ochotu vyvíjet se a měnit pro větší spokojenost a vyšší míru štěstí.
Otázka: Jak nejlépe uplatnit pochopení vztahu mezi obsahem a souvislostmi ve vážném duchovním úsilí?
Odpověď: Všední já (ego) se zaměřuje na lineární obsah a specifika a ztotožňuje se s formou a omezením. Duchovní práce představuje ústup od připoutanosti k obsahu nebo ztotožnění se s ním a následné postupné uvědomování si, že naše realita jsou souvislosti (rámec). Nejstručnější vysvětlení je, že „všední já“ je obsah a „Věčné JÁ“ jsou souvislosti.
Můžeme vidět na základní dualistické struktuře samotného myšlení, jak vzniká víra v oddělené všední já (ego), která je pak posilována rodiči a společností. Je zde předmět a přísudek spojený slovesem, které uvádí nebo naznačuje „příčinu“. Tudíž, veškeré jednání zahrnuje v sobě ústřední příčinu – osobní „(všední) já“ obsahu, což je osobní „(všední) já“ posílené tím, že má jméno a je příjemcem odměny a trestu.
Stejná identita se buduje, aby byla představena jako myslitel za myšlenkami, vykonavatel za skutky a aktér za činy, takže vše, co se děje, se stává sebe-zmiňující. Pak je prostoupena emocionálními postoji a stupňováním posuzování. Zosobňování zaostřuje veškerou pozornost na vnitřní (všední) já, které se postupně energetizuje jako údajně nezávislá, jediná entita.
Proces myšlení odráží souladnou úroveň vývoje vědomí. Na úrovni nižší mysli emoce zabarvují vidění a dominují myšlení nebo ho ovlivňují. Na úrovni vyšší mysli jsou emoce překonány a intelekt podléhá stále abstraktnější, sofistikovanější přesnosti, preciznosti a spolehlivosti. Nakonec je předstírání údajné schopnosti mysli cokoli „vědět“ překonáno postupným zapojováním souvislostí, takže zamýšlený obsah je nahrazen gnózí (poznáním zprostředkovaným Boží Přízní), která je spontánním vyzařováním Přítomnosti Věčného JÁ.
Ve Skutečnosti mystika není žádný prostor ani místo, kde by ego mohlo upravovat nebo zkreslovat, protože poznávající a poznávané jsou jedno a totéž. Neoblomná subjektivita je tak zdrojem Pravdy na základě splynutí Věčného JÁ s Božstvím a Skutečností Všeho-Co-Je. Právě to znamená sanskrtský termín „puruša“, který je zdrojem poznání osvíceného mudrce či učitele.
Sjednocení se s Věčným JÁ je substrátem jevu známého jako Zjevení nebo Uskutečnění. Osvícení je konečný stav, který z něj vyplývá a je bezpodmínečný, úplný a kompletní.
Z knihy „Věčné JÁ: Skutečnost a Subjektivita“ (2001), kapitola 13: „Mysl“, orig. str. 225-226.
Upozornění:
Překlad se může lišit od oficiálních či amatérských dostupných překladů.
HONZA:
Prosím Juraje, aby nám přečetl připravený SUR 14 slovensky a pak to stejné česky přečte Honza:
JURAJ:
SUR_14. Náhle Osvietenie
Duchovná Skutočnosť je väčším zdrojom rozkoše a uspokojenia, než aké môže dodať svet. Je nekonečná, a sústavne dostupná v prítomnosti, namiesto v budúcnosti. Je vlastne viac fascinujúca, pretože človek sa naučí žiť na vrchole {práve}prítomného okamihu, namiesto {toho, aby žil} na chrbte {, na zadnej, opadávajúcej časti} vlny, ktorá je minulosťou, alebo na čele {, na prednej, vznikajúcej časti} vlny, ktorá je budúcnosťou. Človek má väčšiu slobodu, keď žije na fascinujúcom {sťaby} ostrí noža {práve prítomného} okamihu, než ako keď je väzňom minulosti, alebo má očakávania od budúcnosti.
Ak je cieľom života robiť to najlepšie, čo človek vie, a to v každom odvíjajúcom sa okamihu {svojej} existencie, potom, prostredníctvom duchovnej práce, už unikol hlavnej príčine utrpenia. V momentke zásadnej prítomnosti {sústavne prebiehajúceho okamihu}, sa neodohráva {absolútne žiaden} životný príbeh, na ktorý treba reagovať alebo ho upravovať. S týmto jednobodovým zameraním mysle sa čoskoro stane zrejmým, že všetko jednoducho ‘je také, aké je’, a to bez komentárov alebo prídavných mien.
Ak v {každom}, práve prebiehajúcom okamžiku každého okamihu,
je úplne zavŕšená ochota sa mu úplne vzdať,
človek môže razom, v bleskovom okamihu,
preklenúť ego,
a otvorí sa cesta pre Poznanie, kde Božie Svetlo, ako Večné JA, odhalí Zdroj Všetkej Existencie a Skutočnosti.
Ak ego nemá ani minulosť, ani prítomnosť, ani budúcnosť, na ktorú sa môže zaostriť, tak sa umlčí. Je nahradené Tichom Božej Prítomnosti; a teda cesta k náhlemu osvieteniu je sústavne dostupná. To nastáva prirodzene {samo od seba}, keď sa zriekneme fascinácie príbehom o ‘nás samých – o sebe’, {a to} z minulosti, prítomnosti, alebo budúcnosti.
Mylná predstava ‘Teraz’ je nahradená skutočnosťou ‘Sústavnosti’.
Predchádzajúce z angl. originálu: Dr. Dávid R. Hawkins, „I: Reality and Subjectivity“, 2003, orig. str. 94
Honza:
SUR_14. Náhlé osvícení
Duchovní Skutečnost je větším zdrojem rozkoše a uspokojení, než jaké může dodat svět. Je nekonečná, a soustavně dostupná v přítomnosti, namísto v budoucnosti. Je vlastně více fascinující, protože člověk se naučí žít na vrcholu {právě} přítomného okamžiku, namísto {toho, aby žil} na hřbetě {, na zadní, opadávající části} vlny, která je minulostí, nebo v čele {, na přední, vznikající části} vlny, která je budoucností. Člověk má větší svobodu, když žije na fascinujícím {jakoby} ostří nože {právě přítomného} okamžiku, než jako když je vězněm minulosti, nebo má očekávání od budoucnosti.
Pokud je cílem života dělat to nejlepší, co člověk umí, a to v každém odvíjejícím se okamžiku {své} existence, pak, prostřednictvím duchovní práce, už unikl hlavní příčině utrpení. V momentce neoblomné přítomnosti {soustavně probíhajícího okamžiku}, se neodehrává {absolutně žádný} životní příběh, na který je třeba reagovat nebo ho upravovat. S tímto jednobodovým zaměřením mysli se brzy stane zřejmým, že vše jednoduše ‚je takové, jaké je‘, a to bez komentářů nebo přídavných jmen.
Pokud v {každém}, právě probíhajícím okamžiku každého okamžiku,
je úplně završena ochota se mu úplně vzdát,
člověk může rázem, v bleskovém okamžiku,
překlenout ego,
a otevře se cesta pro Poznání, kde Boží Světlo, jako Věčné JÁ, odhalí Zdroj Veškeré Existence a Skutečnosti.
Pokud ego nemá ani minulost, ani přítomnost, ani budoucnost, na kterou se může zaostřit, tak se umlčí. Je nahrazeno Tichem Boží Přítomnosti; a tedy cesta k náhlému osvícení je soustavně dostupná. To nastává přirozeně {samo od sebe}, když se zříkáme fascinace příběhem o ‚nás samých‘, {a to} z minulosti, přítomnosti, nebo budoucnosti.
Mylná představa ‚Nyní‘ je nahrazena skutečností ‚Soustavnosti‘.
Dotazy k dnešním tématům?
Doodezva na minulé setkání ohledně dávání peněz:
Z knihy Moc oproti Síle, kapitola 20, vývoj vědomí
Představte si „tuláka“ na rohu ulice. V bohaté čtvrti stojí starý muž v roztrhaných šatech. Je sám a opírá se o roh honosného domu. Podívejte se na něho z perspektivy různých úrovní vědomí a všimněte si nesouladu v tom, jak se tento muž různým lidem jeví.
Z dolní části stupnice na úrovni 20 (Stud) se na tuláka pohlíží jako na špinavého, odporného a ostudného. Z úrovně 30 (Vina) je mu kladena vina za jeho stav. Zaslouží si, co má. Pravděpodobně je líný a zneužívá sociální dávky. Na úrovni 50 (Apatie) jeho situace vypadá zoufalá, zatracený důkaz, že s problémem lidí bez domova společnost nedokáže udělat nic. Na úrovni 75 (Smutek) starý muž vypadá tragicky, nepřátelsky a bezútěšně.
Na úrovni vědomí 100 (Strach) bychom mohli vidět tuláka jako nebezpečnou společenskou hrozbu. Možná bychom měli zavolat policii dřív, než spáchá nějaký zločin. Na 120 (Touha) by mohl představovat frustrující problém – proč někdo něco nedělá? Na 150 (Hněv) se starý muž může jevit jako násilník. Nebo na druhé straně by se někdo mohl rozčilit, že dnes existují v naší zemi takové podmínky. Na 175 (Pýcha) lze na tohoto bezdomovce pohlížet jako na trapnou záležitost či jako na člověka, který postrádá sebeúctu. Na 200 (Odvaha) bychom mohli být motivováni k tomu, abychom se zajímali, zda v místě není útulek pro bezdomovce – ten člověk potřebuje jen práci a místo k životu.
Na 250 (Neutralita) tulák vypadá v pořádku, možná je dokonce zajímavý. „Žijte a nechte žít,“ bychom mohli říct – koneckonců nikomu neubližuje. Na 310 (Ochota) bychom se mohli rozhodnout sejít dolů a podívat se, čím bychom toho chlapíka na rohu mohli rozveselit. Možná by nás tato zkušenost motivovala k tomu, abychom se na čas přihlásili k dobrovolnické práci v místním útulku. Na 350 (Přijetí) se muž na rohu zdá zajímavý. Pravděpodobně by mohl vyprávět poutavý příběh. Je tam, kde je, z důvodů, které možná nikdy nepochopíme. Na 400 (Rozum) se domníváme, že je symptomem současné ekonomické a sociální bídy nebo možná dobrým subjektem pro studii v rámci hlubinné psychologie.
Na vyšších úrovních starý muž začíná vypadat nejen zajímavě, ale přátelsky – a tedy mile. Jsme-li tak vysoko, možná jsme schopni vidět ho takového, jaký je, člověka, který překročil společenské hranice a stal se svobodným, veselý stařík s moudrostí věku ve tváři a klidem, který pramení z lhostejnosti k materiálním věcem. Na 600 (Klid) je odhalen jako naše vlastní já v dočasné podobě.
Když se přiblížíme, tulákovy reakce na tyto různé úrovně vědomí se budou měnit s nimi. U některých se bude cítit jistě – u jiných vyděšeně nebo odmítavě. Některé ho rozzlobí, jiné ho potěší, některým se vyhne, jiné uvítá s radostí. (A tak se říká, že se setkáváme s tím, co zrcadlíme.)
Tolik o způsobu, jakým naše vnímání, naše úroveň vědomí – tedy svět, s nímž se setkáváme jako pasivní pozorovatelé – určuje, co vidíme. Je pravda, že na věci reagujeme způsobem určeným úrovní, z níž je vnímáme.
Více viz záznam setkání….
Dotazy k dnešním tématům:
Básně od Kami:
bodou dodány…
HONZA:
Na email jan.macto@gmail.com můžete psát odezvy a dotazy.
Na stejný email můžete psát i pro aktivaci emailových upozornění, zejména o nadcházejících setkáních.
Bezplatné připojování se zůstává zachováno, pokud příspěvky postačují na krytí výdajů.
Jsme financovaní jen z darů.
Minulý týden bylo darováno 250 Kč
Děkujeme za finanční podporu. Jak nás podpořit je uvedeno na www.hawkins.support v boční liště. J
Nyní bude ukončen záznam pro youtube a nahrávané zálohy – ale na zoomu budeme pokračovat a přesuneme se do závěrečné části, umožňující otevřenější sdílení přítomných účastníků. Je to tady pro jen nás, abychom se mohli otevřít, abychom mohli sdělit své zážitky i dotazy a problémy. Je tu možnost sdílení beze strachu a posuzování, v láskyplnosti.
Loučíme se s posluchači na Youtube. Můžete se připojit na Zoom.
Dobré ráno!
Nabízíme záznam on-line setkání:
Zvukový záznam setkání v MP3:
https://drive.google.com/file/d/1zxj0tPPjufVludSs6JaaIFXKJsvKLl7H/view?usp=sharing