. 15. června / júna 2026
Na úvod setkání si pustíme Požehnání od Dr. Hawkinse. Pohodlně se usaďte či ulehněte a začínáme.
Video s požehnáním od Dr. Hawkinse:
Honza:
Motto naši skupiny – CZ: „Orientace a oddanost této skupiny je k učení Dr. Davida Hawkinse. Záměrem této skupiny je sloužit jako nástroj nejvyšší duchovní Vůle, mít příležitost být v kruhu stejně zaměřených a podporovat zvyšování našeho vědomí ve jménu služby Bohu, své Bytosti a lidstvu.“
Vítáme všechny, kteří právě sledují naše 294. on-line setkání studijní skupiny Dr. Hawkinse.
Už jen tím, že jsme dotřepali svoje kostry na toto setkání, máme šanci, že se na nás něco osmózou nalepí. Tak, jak se to děje v AA nebo v jiných dvanácti krokových skupinách. Naše setkání umožňují postupné posuny z poslouchání do momentů, kdy tzv. trkne – a to naposlouchané je uplatněno v praxi, v situacích, kterými jsme karmicky přitahováni.
Kromě on-line pondělků pořádáme 2x ročně osobní setkání, vždy na jaře a na podzim. Podrobnosti jsou uvedeny na webu www.hawkins.support.
Ti posluchači, kteří se připojili nedávno, mohou načerpat poznatky z našeho archivu on-line setkání, které jsou archivovány rovněž na stejném webu (www.hawkins.support).
Na konci setkání poskytujeme Bezpečný prostor v jeho nenahrávané části, umožňující otevřenější sdílení přítomných účastníků. Abychom se mohli otevřít, abychom mohli sdělit své zážitky, dotazy i to, co nás trápí. Je tu možnost sdílení beze strachu a posuzování, v láskyplnosti.
Dnešek je bez odezev.
V rámci čtení textů překládáme knihu Book of Slides do slovenštiny a postupně ji zveřejňujeme v našich pravidelných pondělních on-line setkáváních na ZOOMu.
Na dnes je připravený Snímek č. 22:
PETER:
Slide 22:
SLIDE 22: PROGRESÍVNE (POSTUPNÉ) POLIA REALIZÁCIE
Táto snímka bola prvýkrát predstavená na prednáške v apríli 2002, disk 1, čas 000900.
Ako človek začne meditovať, začne si uvedomovať obsah, ktorý prechádza mysľou: neutíchajúce, neustále premýšľanie, neustále pociťovanie, predstavovanie si vecí, spomínanie na veci – je to kakofónia*, ktorá jednoducho pokračuje bez prestávky. Deväťdesiatdeväť celých deväťdesiatdeväť percent bežných ľudí kráča svetom stotožnených s formou, a preto sú takí zaujatí zdravím, bohatstvom, smrťou a podobne. Keď sa začnú venovať duchovnej práci, uvedomia si, že existuje krok za hranice formy. Objavia, že myseľ sa akoby niekde registruje. To začína človeka odťahovať od stotožnenia sa s obsahom smerom ku kapacite nazývanej “Sledovateľ”, ktorý rozpoznáva registráciu a zakúšanie formy. Ďalej, za sledovateľom, existuje poznávajúci princíp, ktorý si je vedomý toho všetkého. Akoby tu bol reflektor, šošovka alebo niečo, čo si uvedomuje, a človek si uvedomí, že prebieha uvedomovanie samotného sledovateľa/pozorovateľa/svedka.
K prekročeniu štádia Sledovateľa/pozorovateľa/svedka, potrebuje oddaný študent skúmať, ako vzniká vnútorné Svetlo. Najprv si začne uvedomovať, že sledovanie/pozorovanie/svedkovanie sú neosobné procesy, ktoré prebiehajú autonómne, bez zásahu kohokoľvek. Nie je tu žiadne „ty“, ktoré by sledovalo alebo svedkovalo, hoci na začiatku môže existovať ilúzia, tedy mylná predstava, že tu je nejaké „ty“, ktoré svedčí a pozoruje. Človek si začne všímať, že svedkovanie prebieha neustále bez zásahu kohokoľvek. Keby to vykonávala nejaká entita, mohla by to kontrolovať a zastaviť. Človek si uvedomuje, že sa to deje samo od seba, prestáva sa stotožňovať so svedkom a vidí, že svedkovanie vychádza zo samotného vedomia. Ako to človek začína vidieť, postupne sa vzdáva stotožnenia s obsahom a rozširuje svoju identifikáciu na rámec, kontext. Je to práve vedomie, ktoré umožňuje existenciu všetkých nižších stavov. Vedomie je tu samo osebe, bez zásahu kohokoľvek. Človek sa môže počas spánku stať nevedomým si vedomia, a to nie je Prázdnota; to je zabudnutie. Mnohí ľudia majú radi zabudnutie, pretože je pokojné a šťastné. No, ako vieš, že je pokojné a šťastné? Ak by človek nebol v zabudnutí, uvedomoval si, že to bolo pokojné a šťastné, a preto mohol každému povedať, ako dobre spal minulú noc. Niečo si však uvedomuje aj samotné zabudnutie a to niečo nemá žiadnu pamäť ani očakávania a je samotnou Prítomnosťou, ktorá pretrváva za všetkých okolností. Tak sa človek posunie o ďalšiu úroveň späť a uvedomí si, že Zdroj Prejaveného je na úrovni Neprejaveného, teda Prítomnosť.
Na zhrnutie vyššie uvedeného, ako sa pozorovanie pohybuje jednotlivými úrovňami, pocit sebadefinície „Ja“ sa pohybuje spolu s ním. Najjednoduchším prechodom je uvedomenie si, že človek nie je ohniskom alebo obsahom mysle, ale nemenným zakúšateľom/svedkom/pozorovateľom. Hoci sa príbeh života mení, vždy existuje črta vedomia, ktorý neustále sleduje a na trochu odlišnej úrovni zakúša. Pocit „Ja“ sa postupne presúva od obsahu ku kontextu, rámci. Zbavený všetkých predstieraní, vnútorný pocit Prítomnosti, „Já-stvo“, jednoducho poznáva Seba bez akéhokoľvek obsahu. Pre ďalšie podrobnosti pozri „I: Reality and Subjectivity“ (2003), kapitola 17: The Inner Path, str. 292–294.
*(cacophony) kakofónia: nepríjemná zmes mnohých nesúrodých zvukov, hlasov alebo ruchov
Z budhismu známe „opičia myseľ“ (monkey mind) – neustále preskakovanie mysle z jednej veci na druhú bez pokoja.
Honza:
Videoklip ke slidu 22, v délce cca 65 minut. Je tam i něco navíc.
Honza:
Pokud jsou nějaké dotazy, můžeme odpovědět ihned nebo na konci setkání.
Alena nám přečte postřeh z „Podél cesty k Osvícení“ pro včerejší i dnešní den. Tyto postřehy na sebe navazují.
ALENA:
. 14. června: Postřehy z knihy „Podél cesty k Osvícení“
Svět je vlastně zábavou. Podobně, jako zábavné rozptýlení, svět se má nosit jen tak zlehka. Nebe se nachází v našem samotném Nitru, a je odhaleno uvědoměním. Svět je tedy jen zdánlivý. Jeho dramatická dojímavost je výmyslem zkresleného smyslového vnímání. Toto vede člověka k tomu, že si myslí, že svět je velký, mocný, a věčný, a že věčné JÁ je malé, bezmocné, a pominutelné; přesný opak je pravdou.
Z knihy: „Oko věčného JÁ, Před Kterým Není Nic Zatajeno“ (2002), kapitola 4: Základy, orig. str. 49.
S dalšími souvislostmi:
Člověk {si} může {vybrat, zda } podlehnout pokušení se litovat, zlobit se, nebo se sužovat. Tajná přitažlivost všech těchto možností spočívá v tom, že nabízí vnitřní zadostiučinění nebo potajmé uspokojení, {z něhož ego/všední já vyrábí pro sebe energii k vlastnímu přežití, a} které je zdrojem přitažlivosti myšlenek mysli.
.4.32. Pokud se těchto zadostiučinění zřekneme, objevíme, že v každém okamžiku, se za obrazovkou myšlenek nachází tichý, neviditelný, a myšlenky neobsahující prostor radosti {, který je vlastně tichým pozadím, oproti kterému jsou myšlenky zviditelněny}. Možnost této volby {tichého prostoru} je soustavně k dispozici, ale aby se dal {tento tichý prostor} zažít, je potřebné si ho zvolit nade všechno, před ostatními lákavými možnostmi. Zdroj radosti je soustavně přítomný, soustavně k dispozici, a není závislý na okolnostech. Jsou pouze dvě překážky {proč si ho člověk nevolí}:
(1) nevědomost, že je soustavně k dispozici a že je soustavně přítomný, a
(2) cenění si něčeho jiného než je klid a radost víc, než je klid a radost, protože si více ceníme potajmý požitek ze zadostiučinění {volby jiného}.
.4.33. Zakoušení přítomnosti Boha je soustavně k dispozici, a je soustavně v nás, ale očekává {naši} volbu. Tato volba se dá udělat pouze vzdáním se všeho, kromě míru a lásky k Bohu. Na základě toho se {přitom} odhalí Božskost věčného JÁ, jako soustavně přítomná, ale {dosud} nezakoušená, protože byla ignorována, nebo zapomenuta, nebo člověk volil něco jiného.
Kdy je budoucnost?
.4.34. Rozhodnout se zažít Boží přítomnost nastává mimo čas. Proto se nenachází v nějaké budoucnosti; je dostupná pouze v přítomnosti. Žádná jiná podmínka není potřebná, ba ani možná, protože právě přítomný okamžik je trvalý; nikdy se nemění; nikdy nezmizí ve včerejšku nebo zítřku. Zkrátka {, právě přítomný okamžik,} vlastně nemůže uplynout. Každý je vlastně v bezpečí v právě přítomném okamžiku, {protože se v něm ‚nestihne‘ vyrobit příběh}.
.4.35. Pozorováním se stane zřejmým, že jedna jediná věc, která se zdánlivě mění, je projev. Nynějšek, {či soustavnost právě přítomných okamžiků nemůže utéct, a proto} zůstává; obrazovka je trvalá. Přestože se filmový scénář mění a příběh se odvíjí, přesto se to může odehrávat pouze v přesném, právě přítomném okamžiku.
.4.36. ‚Nynějšek/Soustavnost‘ je prvotní, vše přesahující, všemocný, neměnný a absolutní požadavek prožívání, zakoušení. Je podstatou uvědomování si vlastního bytí a existence. Je nemožné existovat kdekoliv jinde, než v drastické, neoblomné skutečnosti právě přítomného okamžiku. Tento okamžik je vše, co existuje. Vědomí člověka, jako věčné JÁ, je jediným Okem, pomocí kterého lze cokoliv zažít nebo poznát. Věčné JÁ vrhá vnitřní pocit skutečnosti na „vnější“ okolí, díky čemuž se {‚vnější‘ okolí‘} jeví jako skutečné. Pocit skutečnosti je tedy vrhání vědomí všedním já, které {však} pochází z věčného JÁ. Člověk tedy není svědkem „skutečného“ světa; ale vlastně on sám je původcem jeho zdánlivé skutečnosti. Svět je vlastně zábavou. Podobně, jako zábavné rozptýlení, svět se má nosit jen tak zlehka. Nebe se nachází v našem samotném Nitru, a je odhaleno uvědoměním. Svět je tedy jen zdánlivý. Jeho dramatická dojímavost je výmyslem zkresleného smyslového vnímání. Toto vede člověka k tomu, že si myslí, že svět je velký, mocný, a věčný, a že věčné JÁ je malé, bezmocné, a pominutelné; přesný opak je pravdou.
Z knihy: „Oko věčného JÁ, Před Kterým Není Nic Zatajeno“ (2002), kapitola 4: Základy, orig. str. 47-49.
Upozornění:
Překlad se může lišit od oficiálních či amatérských dostupných překladů.
. 15. června: Postřehy z knihy „Podél cesty k Osvícení“
Možnost zvolit si pravdu, mír, a radost je soustavně k dispozici, byť {tato volba} jako by byla zahrabaná za nevědomostí, a neuvědomělostí, které jsou výsledkem {soustavné} volby jiných, ze zvyku volených, možností. Vnitřní pravda se odhalí sama, když jsou všechny ostatní možnosti odmítnuty, a to odevzdáním Bohu.
Z knihy: „Oko věčného JÁ, Před Kterým Není Nic Zatajeno“ (2002), kapitola 4: Základy, orig. str. 49.
S dalšími souvislostmi:
Svět je tedy jen zdánlivý. Jeho dramatická dojímavost je výmyslem zkresleného smyslového vnímání. Toto vede člověka k tomu, že si myslí, že svět je velký, mocný, a věčný, a že věčné JÁ je malé, bezmocné, a pominutelné; přesný opak je pravdou.
.4.37. Bez {našeho} přesvědčení v opravdovost projevů a úkazů světa, definovaných naší zdánlivostí vnímání, svět, který jsme považovali za skutečný, zmizí. Když si člověk zvolí být za jedno se svou vnitřní, stále k dispozici přítomnou možností radosti a míru, tak se svět promění v humorný zábavní park, a všechna dramata {v našem životě a na světě} se ukáže být jednoduše dramatem.
.4.38. Možnost zvolit si pravdu, mír, a radost je soustavně k dispozici, byť {tato volba} jako by byla zahrabaná za nevědomostí, a neuvědomělostí, které jsou výsledkem {soustavné} volby jiných, ze zvyku volených, možností. Vnitřní pravda se odhalí sama, když jsou všechny ostatní možnosti odmítnuty, a to odevzdáním Bohu.
Nacházení se lidstva Jako by ‚Ve Změněném Stavu Vědomí‘
.4.39. Faktem nebo pravdou není to, v co věří většina lidí, jak nám zjevně ukazuje historie. Faleš je nejčastěji se vyskytující lidskou zkušeností. Jedním z nejvýznamnějších objevů ve výzkumu vědomí je, že to, co se běžně chápe a přijímá jako ‚normální lidská zkušenost‘ v myšlení, v chování, a cítění, je technicky jen změněný stav vědomí, který převládá v jisté vrstvě společnosti, a to po nějakou dobu. Ale v podstatě to není {, z pohledu věčného JÁ,} opravdový stav člověka.
.4.40. Člověk je natolik zvyklý na obavy, strach, úzkost, výčitky svědomí, vinu, konflikt, a tíseň, že je přijímá jako normální součást života, spolu s negativními emocemi, postoji, a pocity. Člověku (, pacientovi,) se {ve světě všedních já neperspektivně} doporučuje, aby vyhledal {všedního já} terapeuta, a to proto, aby se ‚vypořádal se svými pocity‘. Raději však namísto takového přístupu „vypořádání se“ se svými výplody kvašení klamných představ, bylo by užitečnější je zlikvidovat, odhalením jejich původu, kterým je samotná zdánlivost vnímání.
.4.41. Skutečně ‚normální‘ stav vědomí je takový, který je zbaven veškeré negativity, a místo toho je naplněn radostí a láskou. Cokoli jiného, je založeno na mylné představě, a na zdánlivosti vnímání vytvořenými zkresleními. To, že ve společnosti převládá nemoc, neznamená, že nemoc je normálním stavem. V průběhu celé historie lidstva takové okolnosti ve společnosti převládaly, a v skutku vyhubily velké části obyvatelstva, což však neznamená, že jsou přirozeným stavem. Dokonce i černý mor nakonec vymizel.
.4.42. Jednoduchými prostředky lze objevit, že sedmdesát osm procent obyvatel světa je vlastně narušených. To znamená, že jen dvaadvacet procent obyvatel je mimo extrémně nebezpečnou zónu cejchovaných úrovní vědomí pod 200.
.4.43. Změněný stav vědomí si obvykle představujeme jako nějaký uměle vyvolaný paranormální stav, nebo něco podobného hypnotickému stavu nebo transu, nebo jako naprogramování nebo vymývání mozku. Ze studia převládajících vlivů, které působí opakovaným ovládáním úrovní vědomí člověka, se stane zřejmým, že mysl lidstva splňuje {klinická} kritéria ovládání, ovlivňování, a vymývání mozku systematickým a soustavným způsobem, který je v souladu s definicí takových procesů ve vědeckém výzkumu. {Jsou to v první autorově knize „Moc Oproti Síle“ popsaná přitažlivá, (, atraktorová,) pole}.
Z knihy: „Oko věčného JÁ, Před Kterým Není Nic Zatajeno“ (2002), kapitola 4: Základy, orig. str. 49-50.
Upozornění:
Překlad se může lišit od oficiálních či amatérských dostupných překladů.
Prosím Juraje, aby nám přečetl připravený SUR 7 slovensky, a potom to stejné česky přečte Honza:
JURAJ:
SUR_7. Vysvetli ‘vzdania sa’
Vysvetliť ‘vzdanie sa’
„Vysvetliť vzdanie sa? {všetkého, napríklad aj starnutia.}
Prestaň sa snažiť {napríklad byť večne mladým}. Môžeš sa prestať snažiť?
Nevzdám sa. Budem bojovať, bojovať, bojovať.
Nie, {predsa len,} vzdám sa.
To znamená upúšťanie od chcenia niečo zmeniť.
Znamená to prijatie {toho, čo je}.
{Ale iba ak chcete žiť v sústavnom mieri, ináč to netreba!}
Prijímam skutočnosť, že som starý a škaredý, a nemôžem si pomôcť!
Viním za to Boha!
Keby Boh chcel, aby som vyzeral ako ryba a plával,
bolo by to tak.
Keby On chcel, aby som mal krídla a lietal,
bolo by to tak.
Chce, aby som bol starý a akosi sa potácal,
tak som takým.
Tak teda prijmi to, čo je, a ako sme stvorení.
Sme stvorení tak, že ako plynú roky, starneme viac a viac,
a ku koncu sme čoraz slabší a slabší, až sa nakoniec proste prevalíme.
Takže {, ak chceme žiť v sústavnom pokoji} musíme prijať, že je to {proste} tak, ako je.
Prijatie znamená upúšťanie od tvrdohlavosti.
A človek sa môže modliť za {Božiu} Priazeň.
%
Modlím sa za Priazeň, Tvoju Priazeň, Ó, Pane,
pomocou ktorej môžem prijať Tvoju Božiu Vôľu.
Amen!
%
Musí ti trknúť, že Boh nebude meniť celé ľudstvo, len aby ťa potešil.
Takže prijmeš spoločný osud bytia človekom.
Všetci sme smrteľní, a ľudia, a
ak
Boh
by to bol
chcel ináč,
bolo by to ináč.“
Predchádzajúce je z angl. originálu: Dr. Dávid R. Hawkins, Sep 2011 lekcia, „Love“
HONZA:
SUR_7. Vysvetli ‘vzdaní se’ CZ
“Vysvětlit vzdání se? {všeho například i stárnutí.}
Přestaň se snažit {například být věčně mladým}. Můžeš se přestat snažit?
Nevzdám se. Budu bojovat, bojovat, bojovat.
Ne, {přece jen,} vzdám se.
To znamená upouštění od chtění něco změnit.
Znamená to přijetí {toho, co je}.
{Ale jen, jestliže chcete žít v soustavném míru, jinak to netřeba!}
Přijímám skutečnost, že jsem starý a škaredý, a nemůžu si pomoct!
Viním za to Boha!
Kdyby Bůh chtěl, abych vypadal jako ryba a plaval,
bylo by to tak.
Kdyby On chtěl, abych měl křídla a létal,
bylo by to tak.
Chce, abych byl starý a jaksi se potácel,
tak jsem takovým.
Tak tedy přijmi to, co je a jak jsme stvořeni.
Jsme stvořeni tak, že jak plynou roky, stárneme víc a víc,
a ke konci jsme stále slabší a slabší, až se nakonec prostě převalíme.
Takže {, pokud chceme žít v soustavném klidu} musíme přijat, že je to prostě tak, jak je.
Přijetí znamená upuštění od tvrdohlavosti.
A člověk se může modlit za {Boží} Přízeň.
%
Modlím se za Přízeň, Tvojí Přízeň, Ó, Pane,
pomocí které mohu přijmout Tvojí Boží Vůli.
Amen!
%
Musí ti trknout, že Bůh nebude měnit celé lidstvo, jen aby tě potěšil.
Takže přijmeš společný osud bytí člověkem.
Všichni jsme smrtelní, a lidé, a
jestliže
Bůh
by to byl
chtěl jinak,
bylo by to jinak.”
Mám přichystaný krátký klip k tomuto suru 7:.
Jen v záznamu.
Dotazy k dnešním tématům?
HONZA:
Na email jan.macto@gmail.com můžete psát odezvy a dotazy.
Na stejný email můžete psát i pro aktivaci emailových upozornění, zejména o nadcházejících setkáních.
Bezplatné připojování se zůstává zachováno, pokud příspěvky postačují na krytí výdajů.
Jsme financovaní jen z darů.
Minulý týden bylo darováno 305 Kč
Děkujeme za finanční podporu. Jak nás podpořit je uvedeno na www.hawkins.support v boční liště. J
Nyní bude ukončen záznam pro youtube a nahrávané zálohy – ale na zoomu budeme pokračovat a přesuneme se do závěrečné části, umožňující otevřenější sdílení přítomných účastníků. Je to tady pro jen nás, abychom se mohli otevřít, abychom mohli sdělit své zážitky i dotazy a problémy. Je tu možnost sdílení beze strachu a posuzování, v láskyplnosti.
Loučíme se s posluchači na Youtube. Můžete se připojit na Zoom.
Dobré ráno, dobrý den, dobrý večer!
Nabízíme záznam on-line setkání:
Zvukový záznam setkání v MP3:
https://drive.google.com/file/d/1QazPjjWFgimjh1jiPi-zlA18fC0wetat/view?usp=sharing